23 C 51/2023-52 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 2. 5. 2023 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 18 409 Kč spolu se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení a spolu se shora uvedeným smluvním úrokem z úvěru, neboť mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný měl úvěr spolu se sjednaným úrokem 15 % ročně a spolu se sjednanými poplatky splatit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaný však uhradil jen část dohodnutých splátek, poslední splátku uskutečnil dne 16. 12. 2020. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Podáním ze dne 8. 12. 2023 vzal žalobce zpět podanou žalobu ohledně části uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě k výzvě soudu nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto o žalobě rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na podkladě žalobcem předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy vyplacen úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem 15 % ročně, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, spolu s náklady na vyhodnocení žádosti o úvěr 1 107 Kč a spolu s poplatkem za inkaso plateb v hotovosti 2 160 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Splacení úvěru bylo utvrzeno smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně však ve výši 500 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou je dlužník v prodlení. Ze žádosti o úvěr vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, zjišťoval jeho příjmy a výdaje a vyžádal si jeho pracovní smlouvu a výplatní pásky a takto zjistil, že žalovaný disponuje měsíčně volným příjem ve výši 5 562 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] na žalobce. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem původního věřitele ze dne 7. 12. 2022. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 6. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 7. Z listinných důkazů lze učinit závěr, že právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, když provedl ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného posouzením jeho pravidelných měsíčních příjmů a výdajů a takto bylo zjištěno, že žalovaný po úhradě pravidelných výdajů disponuje měsíčně volnou částkou 5 562 Kč, což lze považovat za částku dostačující ke splacení sjednaných měsíčních splátek úvěru ve výši 1 593 Kč. Z provedeného dokazování lze dále učinit závěr, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Na základě ustanovení § 2395 občanského zákoníku a na základě uzavřené smlouvy tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobci poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými poplatky za poskytnutí úvěru a inkaso úvěru. Bylo tedy na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že tuto povinnost vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy řádně a včas splnil. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, netvrdil ani neprokazoval, že by žalovaná pohledávka neexistovala, soud proto vyšel z toho, že poskytnutý úvěr byl ze strany žalovaného splacen jen v části uvedené v žalobě. Splacení úvěru bylo utvrzeno smluvní pokutou. Dle § 2048 občanského zákoníku je proto žalovaný povinen zaplatit žalobci i dohodnutou smluvní pokutu, neboť z přehledu uskutečněných splátek vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení již s úhradou druhé splátky, která nebyla zaplacena v plné dohodnuté výši a kromě splátky za měsíc duben v tomto prodlení setrval po celou dobu trvání smluvního vztahu. Žalovaný tak porušil povinnost utvrzenou smluvní pokutou, neboť se dostal do prodlení se 12 sjednanými splátkami. Při limitaci smluvní pokuty částkou 500 Kč za každou splátku, se kterou je dlužník v prodlení tak nárok žalobce na smluvní pokutu činí 6 000 Kč. 8. Nesplacením úvěru do sjednaného data splatnosti jednotlivých splátek se žalovaný následujícího dne ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobci proto dle § 1970 občanského zákoníku přísluší i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. 9. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal za řízení žalobu částečně zpět, rozhodl soud dle § 96 odst. 2 o.s.ř. i o částečném zastavení řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobě bylo sice v jejím zněním po částečném zpětvzetí v plném rozsahu vyhověno, k částečnému zpětvzetí však došlo jen proto, že žalobce reagoval na poučení soudu, že smluvní pokutu uplatňuje zřejmě v rozsahu vyšším, než kolik by činila limitace nároku na smluvní pokutu dle uzavřené úvěrové smlouvy, takže pokud by nedošlo ke částečnému zpětvzetí nároku na smluvní pokutu, soud by v tomto rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Procesní zavinění na částečném zpětvzetí je tak na straně žalobce, což se při rozhodování o nároku na náhradu nákladů řízení musí projevit jako částečný neúspěch žalobce ve sporu. Z původně požadovaného plnění 18 409 Kč bylo soudem žalobci přisouzeno 16 909 Kč, což odpovídá 91,85 % uplatněného nároku. Neúspěch žalobce proto činí 8,15 % uplatněného nároku. Dle zásad uvedených v ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak má žalobce nárok na 83,7 % vzniklých nákladů řízení. Dále soud podotýká, že při rozhodování o nákladech řízení aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru žalobce, který žalobce u soudu uplatňuje v desítkách obdobných případů, ve kterých uplatňuje nároky z pohledávek ze smluv o úvěru, které na něj byly postoupeny původním věřitelem, a ve kterých žalobce mění jen označení žalovaného a úvěrové smlouvy, parametry úvěru a výši dlužné částky, jinak zůstávají jeho skutková tvrzení neměnná. 11. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby do podání žaloby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu po 300 Kč za úkon, z paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce za tyto tři úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč za úkon, z odměny za právní zastoupení po podání žaloby za 4,5 úkonů právní služby (sepis doplnění žaloby ze dne 1. 8. 2023 a 3. 10. 2023, sepis částečného zpětvzetí ze dne 8. 12. 2023, účast na soudním jednání dne 14. 11. 2023, které se nekonalo a dle § 11 odst. 2 písm. f), odst. 3 advokátního tarifu jde proto jen o úkon v poloviční hodnotě, a účast na jednání soudu dne 12. 12. 2023) dle § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 1 860 Kč za úkon, z paušální náhrada hotových výdajů za tyto úkony dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu po 300 Kč za úkon, z náhrady za ztrátu času právního zástupce žalobce na cestě z [obec] k jednání soudu a zpět v trvání dvou hodin dle § 14 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu po 100 Kč za každou i započatou půlhodinu, při dvou jednáních tak celkem 800 Kč, z náhrady cestovních výdajů právního zástupce žalobce za cestu z [obec] k jednání soudu a zpět v délce 108 km při doložené spotřebě motorové nafty vozidla [značka automobilu], [registrační značka] ve výši 6,2l/4,5l/5,1l na 100 km, ceně pohonných hmot dle vyhlášky č. 191/2023 Sb., ve výši 34,40 Kč a sazbě základní náhrady dle téže vyhlášky ve výši 5,20 Kč/km, ve výši 757,26 Kč, při dvou jednáních tedy 1 514,52 Kč, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z 21 % DPH ve výši 2 810,75 K