CS · EN DE FR brzy

4 C 78/2022-85 — Okresní soud ve Znojmě

ECLI: ECLI:CZ:OSZN:2023:4.C.78.2022.1
Datum: 2023-06-23
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1
[]
Čeho se rozhodnutí týká: Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 137 (99/1963 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.. Klíčová slova: [].
1. Návrhem ze dne 8. 4. 2022 domáhala se žalobkyně určení, že je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV [číslo] pro k. ú. [anonymizováno], a to parcely [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, parcela [číslo] – lesní pozemek, parcela [číslo] – lesní pozemek, parcela [číslo] – ostatní plocha (ostatní komunikace). Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo výrokem I. určeno, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří (zbořeniště) o výměře [výměra], parc. [číslo] ostatní plocha (ost. komunikace) o výměře [výměra], a na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], parc. [číslo] lesní pozemek o výměře [výměra], parc. [číslo] lesní pozemek o výměře [výměra], výrokem I. byla stanovena povinnost žalovaných 1) a 2) společně a a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 41.790 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení]. Ve výroku I. nabyl rozsudek právní moci dne 9. 3. 2023, proti výroku II. rozsudku podal dne 2. 3. 2023 odvolání žalovaný 2), usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. zrušen a věc mu v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení. 2. Podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odst. 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 3. Podle ust. § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. 4. Podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací. Podle odst. 3 téhož ustanovení zruší-li odvolací soud rozhodnutí a vrátí-li věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo věc postoupí věcně příslušnému soudu, rozhodne o náhradě nákladů soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci. 5. Podle výsledku řízení byla žaloba důvodná ve vztahu k oběma žalovaným, ve vztahu ke stanovení výše náhrady nákladů řízení, kdy má soud, veden pokynem a závazným právním názorem odvolacího soudu a aktuální judikaturou (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. I. ÚS 1085/13), za to, že se nejedná o solidární povinnost k náhradě nákladů řízení, kdy tito nejsou nerozlučnými společníky. O povinnosti každého z žalovaných, kterým má být náhrada uložena, proto ve vztahu k nákladům jednotlivých žalovaných rozhodoval o povinnosti každého z žalovaných samostatně v souladu s § 142 o. s. ř., v závislosti na úspěchu ve věci s přihlédnutím k ust. § 143 o. s. ř., ev. § 150 o. s. ř. Žalovaní netvoří nerozlučné společenství ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř., náklady žalobkyni vznikaly v průběhu řízení jednak samostatně ve vztahu ke každému z žalovaných, jednak oběma dohromady, proto bylo nezbytné rozhodnout samostatně o povinnosti náhrady nákladů řízení ve vztahu ke každému z žalovaných zvlášť, kdy náklady řízení každého z účastníků nejsou a nemohou být vzhledem k okolnostem průběhu řízení a zásady úspěchu ve věci stejné. 6. Úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku, odměně a hotových výdajích advokáta. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 5.000 Kč, zástupce žalobkyně, který je advokátem má nárok na odměnu za 8 úkonů po 3.100 Kč podle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky číslo 177/96 Sb. (advokátní tarif). V daném případě je předmětem řízení určení vlastnického práva k nemovité věci. Zástupci žalobkyně tedy náleží 8 celých úkonů podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu spočívající v převzetí a přípravě věci, předžalobní výzvě, sepisu žaloby, podání ze dne 26. 4. 2022, 25. 5. 2022, 23. 6. 2022, 15. 8. 2022 a v účasti u jednání u procesního soudu 18. 1. 2023. Návrh na přistoupení účastníka do řízení ze dne 27. 9. 2022 je procesním úkonem ve smyslu § 11 odst. 2 advokátního tarifu a zde náleží odměna ve výši jedné poloviny. Vyjádřením ze dne 20. 9. 2022 pak zástupce žalobkyně doplňoval chybějící náležitosti předchozího podání ze dne [datum] a s ohledem na jeho rozsah a obsah ho nelze podřadit pod žádný z úkonů ve smyslu § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu. Ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada 300 Kč, za 9 úkonů se jedná o částku 2.700 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 3, tj. 4 půlhodiny po 100 Kč (ztráta času stráveného na cestě k procesnímu soudu). Dále náleží zástupci žalobce náhrada cestovného k jednání soudu 18. 1. 2023 na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 120 km. Jízda byla uskutečněna vozidle [značka vozidla ] [anonymizována dvě slova] s průměrnou spotřebou podle technického průkazu 6,7 litrů benzinu Natural 95 na 100 km. Podle vyhlášky číslo 467/2022 Sb. pak činí průměrná cena benzinu Natural 95 – 41,20 Kč za jeden litr, paušální náhrada za 1 km jízdy pak 5,20 Kč. Paušální náhrada při ujetí 120 km představuje 624 Kč a náhrada za spotřebované PHM činí 955 Kč (1,2 x 6,7 l x 41,20 Kč). Ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. pak zástupci žalobkyně náleží DPH z odměny a hotových výdajů, tj. z částky 30.405 Kč, což představuje 6.385 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem pak představují náklady řízení žalobkyně částku 41.790 Kč. 7. Žalobkyně žalobní nárok uplatňovala nejprve a primárně vůči žalovanému 1), kdy proti tomuto byl směřován prvotní žalobní návrh, k účelnému bránění práv výlučně vůči tomuto tedy vynaložila výdaje spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5.000 Kč a dále náklady za 7 úkonů právní služby právního zástupce žalobkyně po 3.100 Kč, a to za převzetí a přípravě věci, předžalobní výzvě, sepisu žaloby, podání ze dne 26. 4. 2022, 25. 5. 2022, 23. 6. 2022, 15. 8. 2022, celkem 21.700 Kč, k těmto 7x režijní paušál po 300 Kč, celkem 2.100 Kč, DPH 21 % ve výši 4.498 Kč, celkem 33.798 Kč. Poté uplatnila svá práva vůči žalovanému 2), avšak vzhledem poznámce spornosti, již zapsané v katastru nemovitostí v době převodu předmětných nemovitostí na žalovaného 2) tomuto nesvědčí dobrá víra ohledně nabytí nemovitostí, lze tomuto výlučně přičíst k tíži náklady právního zastoupení spočívající v podání návrhu na přistoupení účastníka ze dne 27. 9. 2022 ve výši jedno poloviny celého úkonu, tj. 1.500 Kč, režijní paušál ve výši 300 Kč a DPH 21 % ve výši 388,50 Kč, celkem 2.238,50 Kč. Posléze již uplatňovala svá práva vůči oběma žalovaným, náklady právního zastoupení za účast u jednání soudu I. stupně dne 18. 1. 2023 tj. jeden úkon právní služby po 3.100 Kč, 1 režijní paušál 300 Kč, dále náhrada za promeškaný čas 400 Kč a náhrada cestovného 1.579 Kč a DPH 21 % 1.129 Kč, celkem 6.508 Kč, kdy z této částky jde k tíži každého z žalovaných částka 3.254 Kč. Soud vzhledem k odůvodnění výše výrokem I. zavázal žalovaného 1) k povinnosti úhrady nákladů řízení žalobkyně v částce 37.052 Kč a výrokem II. zavázal žalovaného 2) k povinnost úhrady nákladů řízení žalobkyně v částce 3.254 Kč, vše k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení s ohledem na okolnosti případu a sociálnímu postavení žalobkyně. Žalovaný 1) pozemky nabyl do vlastnictví v rozporu s dobrými mravy na základě neplatného právního úkonu, žalovaný 2) nemohl mít dobrou víru ohledně řádného a poctivého nabytí předmětných nemovitostí a nelze mít proto za to, že svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu proti jeho osobě, neboť žalobkyni již nic jiného nezbývalo, když její pozemky (část) byly v katastru nemovitostí zapsané ve prospěch druhého žalovaného (viz. odůvodnění rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], odst.17 a 18). Ani sociální postavení žalobkyně neodůvodňuje, aby žalovanému 2) hradila náklady odvolacího řízení, je ve starobním důchodu, je pokročilého věku odkázána na pomoc třetích osob. Je proto důvodné použít ust. § 150 o.s.ř., i když k odvolání žalovaného 2) byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. o nákladech řízení zrušen a věc mu odvolacím soudem vrácena k dalšímu řízení.

Citovaná ustanovení

§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 143 (99/1963 Sb.)§ 150 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 224 (99/1963 Sb.)§ 91 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.