7 C 241/2022-49 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 25. 7. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 52.500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 4. 2021 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že původní věřitel společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] smlouva byla uzavřena dne [datum], žalované byl poskytnut úvěr ve výši 42.500 Kč, který byl žalovanou navýšen na částku 52.500 Kč a měl být splacen nejpozději 7. 4. 2021. Žalovaná na zaplacení úvěru nesplatila ničeho, takže nadále dluží částku 52.500 Kč. Původní věřitel řádně přezkoumal předložené doklady, žalovaná navštívila webové stránky [webová adresa], podle své vlastní volby si zvolila výši úvěru a termín splatnosti, byla seznámena s veškerými poplatky a úroky, vyplnila registrační formulář, uvedla své osobní a kontaktní údaje, následně byla seznámena s obsahem smluvních ujednání, byl jí učiněn návrh na uzavření konkrétní smlouvy, který žalovaná akceptovala, úvěrová částka byla vyplacena na bankovní účet žalované. Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni dne 29. 3. 2021, postoupení pohledávky bylo řádně oznámeno a předžalobní upomínkou ze 14. 4. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. 2. Žalovaná se k doručenému návrhu písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledů provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze ohledně částky 10.000 Kč, ve zbývající části nebyla podána důvodně. 3. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že částka 10.000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalované, zbývající částka 42.500 Kč byla vyplacena v hotovosti prostřednictvím smluvního partnera [právnická osoba], a.s., žádný doklad o výplatě této částky soudu nebyl předložen. 4. Z písemných návrhů smlouvy o úvěru ve splátkách [číslo] z období od 11. 3. 2019 do 19. 8. 2019 bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaná jednali o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 42.500 Kč a 51.566,49 Kč, mělo se jednat o úvěry poskytnuté a splatné 36 měsíčními splátkami s výpůjční sazbou 55,96 % ročně, ve smlouvě byl konkrétně uveden postup při uzavření smlouvy. Z výpisu z bankovního účtu původního věřitele z 12. 4. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná dne 12. 4. 2019 provedla verifikační platbu 0,1 Kč z bankovního účtu u [banka] [anonymizováno], na tento bankovní účet ji byla dne 22. 5. 2019 původním věřitelem poukázána platba ve výši 10.000 Kč jako takzvaná dodatečná půjčka od [název půjčky]. 5. Na výzvu k prokázání zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalobkyně soudu sdělila, že původní věřitel lustroval žalovanou ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB, nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a proto bylo její žádosti o úvěr vyhověno. 6. Z ověřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně s původním věřitelem uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2021 byla vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 7. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně nepředložila žádné důkazy. 8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne [datum], žalované byla úvěrová částka na její bankovní účet vyplacena dne 22. 5. 2019 ve výši částky 10.000 Kč. 10. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Dle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně nepostupovala řádně při posouzení úvěruschopnosti žalované, soudu nebyly předloženy žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno alespoň základní přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované s ohledem na její tehdejší osobní, výdělkové a majetkové poměry. 14. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaná předmětnou smlouvu uzavírala jako spotřebitel, žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy o splnění zákonné povinnosti. Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. V daném případě žalovaná neposkytla věřiteli před uzavřením smlouvy žádné doklady. Poskytovaný spotřebitelský úvěr byl bezúčelový, nezajištěný, tedy vysoce rizikový, původní věřitelka neměla od žalované spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace k tomu, aby jí předmětný úvěr poskytla. Předmětný úvěr byl poskytnut žalované jako spotřebitelce v rozporu s § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. 15. Ve smyslu ustanovení § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalované vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru. Žalované byla poskytnuta úvěrová jistina 10.000 Kč, důkazy o proplacení další částky 42.500 Kč soudu doloženy nebyly, žalovaná na splátky úvěru nezaplatila ničeho, soud proto žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení částky 10.000 Kč poskytnuté jistiny s úrokem z prodlení zákonné výši. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle výsledků řízení byla ve věci úspěšná žalovaná, které podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.