9 C 239/2022-104 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 18. 11. 2022 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost zaplatit částku 40.000 Kč a současně soud žalované uloží vyklidit nemovitosti pozemek parc. č. st. [číslo ] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení a pozemek parc. [číslo] zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 2. V žalobě je uvedeno, že v době, kdy žalobce nabyl předmětné nemovitosti do vlastnictví, tyto užívala žalovaná. Opakovaně byla žalovaná vyzývána k vyklizení nemovitosti a jejich předání. Na to nereagovala. Žalobce následně dal lhůtu k vyklizení žalované k 30. 8. 2022 a naposledy potom ještě lhůtu k 15. 11. 2022. Žalovaná toto nevyklidila. 3. Žalobce poukazuje na to, že předmětné nemovitosti získal v rámci dražby, když žalovaná měla insolvenční řízení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] u [název soudu]. Nemovitost byla zpeněžena v rámci tohoto insolvenčního řízení. Žalovaná byla vyzvána dražebníkem k předání nemovitosti k 10. 8. 2022. Žalovaná přes výzvu neposkytla součinnost a nemovitosti nepředala. 4. Žalobce dále požaduje po žalované částku 40.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení jako úplatu za užívání předmětných nemovitostí, a to za měsíc červenec 2022 až říjen 2022. Podle žalobce tato částka odpovídá nájmu v místě a čase obvyklém. Žalobkyně se následně po vyjádření žalované ve věci ještě vyjádřila tak, že se stala vlastníkem předmětných nemovitých věcí na základě rozhodnutí udělení příklepu v dražbě dobrovolné dle § 31 zákona č. 26/2000 Sb., [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně se stala vlastníkem předmětných nemovitých věcí, když tyto nabyla v rámci zpeněžení majetku žalované v probíhajícím insolvenčním řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Žalobce na upřesnění uvedl, že pokud se nabývá formou dražby, tak nastávají právní účinky dnem tohoto vydražení s tím, že usnesení o příklepu nabývá právní moci zpětně k datu dražby, pokud jsou splněny všechny následné podmínky, tedy doplacení kupní ceny. Usnesení je v pořádku a usnesením o příklepu se stali vlastníky nemovitostí. 5. Žalovaná se ve věci písemně vyjádřila, když uvedla, že se žalobou nesouhlasí, namítá neplatnost zástavní smlouvy, neboť má za to, že skutečným účelem kontraktačního procesu bylo zbavení žalované možnosti disponovat s nemovitostí a následné uspokojení pohledávky za dlužníkem ve výši neúměrně překračující jistinu zajištěné pohledávky. 6. Žalovaná uvedla, že svou nemovitost poskytla jako zástavu ve prospěch společnosti [právnická osoba], a to na základě smlouvě o zřízení zástavního práva ze [datum]. Původním dlužníkem této společnosti byl [jméno] [příjmení], který si bral úvěr od společnosti [právnická osoba] ve výši 220.000 Kč. Dále žalovaná uvádí, že následně si pan [příjmení] vzal další úvěr u společnosti [právnická osoba] [datum], kdy byla jistina stanovena částkou 308.000 Kč s tím, že tentýž den [datum] žalovaná opětovně uzavřela smlouvu se společností [právnická osoba] na zřízení zástavního práva ve prospěch této společnosti ohledně jejich nemovitostí v k.ú. [obec]. Ve svém vyjádření žalovaná dále poukazuje na to, že pan [příjmení] vzal výše citované úvěry, neplnil své povinnosti, došlo k prodlení s tím, že věřitel posléze začal realizovat své právo prostřednictvím zástavy, která mu byla poskytnuta. Z vyjádření žalované vyplývá, že její námitky se vztahují ke smluvnímu vztahu, který měl pan [příjmení] se společností [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že nemovitost, která je ve vlastnictví žalobce, nebyla prodána v rámci nedobrovolné dražby na plnění závazků pana [příjmení], ale v rámci insolvenčního řízení paní žalované. 7. Žalovaná jako účastnice řízení vypověděla, že ve vztahu k žalobci za užívání nemovitostí nic neplatí, pouze bylo soudu sděleno, že její syn měnil v domě dveře. 8. Provedeným dokazováním soud zjistil tento skutkových stav: 9. Soudu bylo ze strany žalobce doloženo, že vyzýval žalovanou k předání nemovitostí a úhradě bezdůvodného obohacení několikrát s tím, že soud má k dispozici emailovou korespondenci z 12. 8. 2022. Dále na korespondenci z 30. 8. 2022 je zde sdělení z 15. 7. 2022, kdy žalované je oznámeno, že se žalobce stal vlastníkem nemovitosti a žádost o dohodu na předání nemovitosti. A ještě je zde podání, resp. emailová korespondence, ze 4. 9. 2022, opět žádost o předání předmětu dražby, doloženo potvrzení o nabytí vlastnictví. Žalobce také doložil výzvu od dražitele zaslanou žalované se sdělením, že 28. 6. 2022 proběhla veřejná opakovaná dražba. Tyto nemovitosti byly vydraženy a žalovaná je povinna předmět dražby předat vydražiteli. Dále soudu bylo předloženo potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 8. 7. 2022, kde je uvedeno, že den konání dražby a přechodu vlastnictví na vydražitele je 28. 6. 2022. V tomto potvrzení jsou specifikovány nemovitosti, které přešly na nového vlastníka. Z tohoto potvrzení je naprosto zřejmé, že navrhovatelem provedení dražby byl insolvenční správce dlužníka [celé jméno žalované]. 10. Soudu dále byly předloženy dvě předžalobní upomínky, jednak výzva k vyklizení nemovitosti a jednak výzva k placení bezdůvodného obohacení, když tedy v upomínce z 29. 10. 2022 je uvedena částka 40.000 Kč. 11. Soud nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistil, že žalovaná podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení k oddlužení v insolvenčním rejstříku, tento návrh byl zveřejněn 10. 8. 2020. Dále z tohoto rejstříku soud zjišťuje, že 9. 9. 2020 bylo vydáno usnesení o úpadku spojeném s povolením oddlužení a následně 25. 5. 2021 usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. 12. Žalovaná soudu předložila dražební vyhlášku, kde mělo dojít k elektronické dražbě nedobrovolné předmětných nemovitostí žalované, které v té době vlastnila, když dražba měla být zahájena 11. 8. 2020. V této věci soud poukazuje na to, že právě 10. 8. 2020 žalovaná podala návrh k insolvenčnímu soudu, čímž tedy k této dražbě nemohlo dojít. 13. Žalovaná soudu předložila dva notářské zápisy, jeden ze dne [datum], na základě kterého pan [jméno] [příjmení] uznal své závazky vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. a dále notářský zápis z [datum], kdy jak [jméno] [příjmení], tak [celé jméno žalované], tedy žalovaná, uzavřeli dohodu o uznání závazku ve vztahu k [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. 14. Soud si vyžádal zprávu z [obec] [obec] ohledně obvyklé ceny nájmu bytu v obci a obvyklé ceny pronájmů pozemků, zahrady. Pokud se týká bytu, tak soudu bylo sděleno, že současný nájem bytu ve vlastnictví [obec] [obec] je stanoven na 75 Kč za 1 m2 za měsíc a pokud se týká zahrady, tak je to 5 Kč za 1 m2 za rok. 15. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k.ú. [obec] si soud ověřil, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí a tyto nabyl na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum]. 16. Za účelem zjištění výměry domu a zahrady žalobce soudu předložil znalecký posudek z 14. 3. 2022, z něhož bylo zjištěno, že výměra bytu je [výměra]. 17. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění OZ vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. 18. Podle § 1040 odst. 1 téhož zákona kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na vyklizení nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], a to pozemek parc. č. st. [číslo ] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa žalované] bydlení a pozemek parc. [číslo] zahrada, je důvodná. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalobce nabyl řádně předmětné nemovitosti v rámci konané dražby v průběhu insolvenčního řízení žalované, že řádně za vydražené nemovitosti zaplatil s tím, že k přechodu vlastnictví podle potvrzení o nabytí vlastnictví došlo 28. 6. 2022. 20. Pokud se týká námitek žalované, soud se s těmito neztotožňuje s ohledem na to, že k dražbě nemovitostí došlo v rámci insolvenčního řízení žalované, kdy žalovaná sama na sebe insolvenční návrh podala, bylo rozhodnuto o oddlužení žalované se zpeněžením majetkové podstaty. Soud dospěl k závěru, že námitky uplatněné žalovanou v rámci tohoto řízení se nevztahovaly k tomuto řízení, nevztahovaly se ani k insolvenčnímu řízení žalované, v rámci insolvenčního řízení žalované byly prodány její nemovitosti, žalobce je řádně nabyl. Žalovaná byla povinna žalobci tyto nemovitosti předat, toto neučinila. Soud tedy na základě všech uvedených skutečností žalobě na vyklizení specifikovaných nemovitostí vyhověl. 21. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. 22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že i v této části je žaloba ohledně zaplacení částky 40.000 Kč za bezdůvodné užívání nemovitosti žal