12 C 146/2024-62 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne 6. 4. 2024 se žalobce domáhal zaplacení částky 33.220 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že opakovaně se stalo, že vozidla ve vlastnictví žalobce neměla sjednána pojištění odpovědnosti dle ustanovení § 1 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb.2. Konkrétně se jednalo o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , hodnota, , vedené v registru vozidel jako provozované, které nemělo v období od 1. 5. 2021 do dne 31. 7. 2021, kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti, toto bylo nepojištěno 92 dní a výzvou ze dne 3. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě poplatku. Splatnost nastala dne 7. 5. 2022.3. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem nepojištěného vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.350 cm3 do 1.850 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, , vedeného v registru vozidel jako provozované, které nemělo v období od 22.10.2021 do dne 28. 2. 2022, kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo bylo nepojištěno 130 dní, proto byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 19. 5. 2022 k úhradě poplatku. Splatnost nastala 2. 8. 2022.4. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem nepojištěného vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, , vedeného v registru vozidel jako provozované, které nemělo v období od 1. 8. 2021 do dne 7. 4. 2022, kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo bylo nepojištěno 250 dní, proto byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 26. 5. 2022 k úhradě poplatku. Splatnost nastala 9. 8. 2022.5. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem nepojištěného vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, , vedeného v registru vozidel jako provozované, které nemělo v období od 6. 12. 2021 do dne 16. 12. 2021, kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo bylo nepojištěno 11 dní, proto byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 2. 6. 2022 k úhradě poplatku. Splatnost nastala 16. 8. 2022.6. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem nepojištěného vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, , vedeného v registru vozidel jako provozované, které nemělo v období od 15. 1. 2022 do dne 24. 2. 2022, kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo bylo nepojištěno 41 dní, proto byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 13. 6. 2022 k úhradě poplatku. Splatnost nastala 27. 8. 2022.7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování.8. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:9. Z výzev žalobce shora označených soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradám příspěvků do garančního fondu za nepojištěná vozidla tak, jak je uvedeno výše. Znovu vyzval žalobce žalovaného k úhradě písemnými upomínkami.10. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, , odbor správní, oddělení registru vozidel a registru řidičů, soud zjistil, že žalovaný byl v předmětných dobách vlastníkem vozidel v žalobě uvedených.11. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.12. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.13. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěná vozidla. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 33.220 Kč spolu s úroky z prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.829 Kč. Žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši, na kterou by měl nárok, pokud by v řízení zastoupen nebyl, dle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/12 a nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014 sp. zn. Pl 39/13. Na nákladech řízení byla přiznána částka 1.829 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 1.329 Kč, 2 režijní paušály po 100 Kč za 2 úkony (předžalobní upomínka a podání návrhu) dle § 2 odst. 1, 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a 300 Kč za zastoupení u jednání dne 30. 7. 2024.15. K účelnosti nákladů vynaložených na právní zastoupení Ústavní soud v nálezu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12 uvedl, že soud přizná úspěšnému účastníkovi řízení pouze náhradu nákladů účelně vynaložených a nezbytných k řádnému uplatnění nebo bránění práva u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem nebude vždy možno považovat za náklady nezbytné a účelně vynaložené. Tak tomu bude například ve věcech bagatelních, triviálních skutkově i právně, uplatněných hromadnými, typovými návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu a zejména tehdy, když je civilní řízení vedeno nikoli kvůli věci samé, ale kvůli částce, která představuje náhradu nákladů řízení. Soud musí vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem případu. Podle čl. 90 Ústavy České republiky jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Vedení sporů nepojaté primárně jako dovolání se ochrany práv, nýbrž jako obchodní a podnikatelská činnost produkující zisk, se ocitá na samé hraně institutu zneužití práva. Zákaz zneužití práva je uznáván jako jeden ze základních principů fungování práva a plyne z ústavně zakotveného pojmu právní stát (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12). Zvažuje-li soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení otázku, zda náklady spojené se zastupováním advokátem lze považovat za náklady účelně vynaložené, neměl by pouštět ze zřetele i samotný účel civilního procesu jako takového. Jeho účelem je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním hmotným právům a právem chráněným zájmům. V souladu s tímto vymezením účelu civilního procesu nejsou situace, na které již Ústavní soud v minulosti upozorňoval, kdy se civilní řízení vede nikoliv kvůli věci samé, ale kvůli částce, která může být přiznána na náhradě nákladů řízení (viz nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. I. ÚS 3698/10). Nelze připustit, aby civilní soudní řízení bylo odtrženo od jeho skutečného společenského poslání a aby se místo poskytování ochrany stalo výlučně nástrojem sloužícím k vytváření snadného a nijak neodůvodněného zisku na úkor protistrany. I pro náklady řízení tedy platí obecná myšlenka, kterou Ústavní soud vyslovil v nálezu ze dne 20. 6. 2011, sp. zn. I. ÚS 329/08: „Jednotlivé instituty občanského soudního řádu a jiných procesních předpisů je proto nutno upravit, a úpravu interpretovat a aplikovat tak, aby – při zachování ostatních základních principů a východisek civilního procesu – odpovídaly takto vymezené ochranné funkci civilního práva procesního.“ Z tohoto hlediska lze za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Jakkoli náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat, nelze dané pravidlo vnímat jako absolutní; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3190/2014, obdobně též I. ÚS 988/12). Na základě toho pak soud nepřiznal náklady cestovného a ztráty času na cestě, pouze náklady nezastoupeného účastníka za účast na jednání jako účelně vynaložený náklad.