12 C 192/2024-58 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou soudu podanou dne 15. 4. 2024 se žalobce domáhal zaplacení částky 31.303 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že ve čtyřech případech bylo zjištěno, že žalovaný vlastní motorová vozidla vedená v registru vozidel jako provozovaná, přičemž tato vozidla neměla v období, kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednána pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Konkrétně se jedná o:- přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, . Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 4. 1. 2022;- přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, registrační značka , SPZ, , VIN , Anonymizováno, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, . Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 4. 1. 2022;- osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, . Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 4. 1. 2022;- nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 4. 1. 2022.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:Z výzev žalobce ze dne 21. 10. 2021 a 25. 4. 2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvků do garančního fondu za nepojištěná vozidla ve výzvách specifikovaná za příslušná nepojištěná období. Znovu vyzval žalobce žalovaného k úhradě písemnými upomínkami a předžalobními výzvami.Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má prokázáno, že žalovaný jakožto vlastník (provozovatel) vozidel výše specifikovaných neuhradil příspěvky za nepojištěná vozidla, ač byl k tomuto opakovaně vyzván. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 31.303 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.858 Kč. Žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši, na kterou by měl nárok, pokud by v řízení zastoupen nebyl dle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/12 a nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014 sp. zn. Pl 39/13. Na nákladech řízení byla přiznána částka 1.858 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 1.253 Kč, 2 režijní paušály po 100 Kč za 2 úkony (předžalobní upomínka a podání návrhu) dle § 2 odst. 1, 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a 300 Kč za zastoupení u jednání. Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH činí 1.753 Kč, DPH 21% činí 105 Kč. Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH činí 1.858 Kč.K účelnosti nákladů vynaložených na právní zastoupení Ústavní soud v nálezu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12 uvedl, že soud přizná úspěšnému účastníkovi řízení pouze náhradu nákladů účelně vynaložených a nezbytných k řádnému uplatnění nebo bránění práva u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem nebude vždy možno považovat za náklady nezbytné a účelně vynaložené. Tak tomu bude například ve věcech bagatelních, triviálních skutkově i právně, uplatněných hromadnými, typovými návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu a zejména tehdy, když je civilní řízení vedeno nikoli kvůli věci samé, ale kvůli částce, která představuje náhradu nákladů řízení. Soud musí vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem případu. Podle čl. 90 Ústavy České republiky jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Vedení sporů nepojaté primárně jako dovolání se ochrany práv, nýbrž jako obchodní a podnikatelská činnost produkující zisk, se ocitá na samé hraně institutu zneužití práva. Zákaz zneužití práva je uznáván jako jeden ze základních principů fungování práva a plyne z ústavně zakotveného pojmu právní stát (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12). Zvažuje-li soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení otázku, zda náklady spojené se zastupováním advokátem lze považovat za náklady účelně vynaložené, neměl by pouštět ze zřetele i samotný účel civilního procesu jako takového. Jeho účelem je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním hmotným právům a právem chráněným zájmům. V souladu s tímto vymezením účelu civilního procesu nejsou situace, na které již Ústavní soud v minulosti upozorňoval, kdy se civilní řízení vede nikoliv kvůli věci samé, ale kvůli částce, která může být přiznána na náhradě nákladů řízení (viz nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. I. ÚS 3698/10). Nelze připustit, aby civilní soudní řízení bylo odtrženo od jeho skutečného společenského poslání a aby se místo poskytování ochrany stalo výlučně nástrojem sloužícím k vytváření snadného a nijak neodůvodněného zisku na úkor protistrany. I pro náklady řízení tedy platí obecná myšlenka, kterou Ústavní soud vyslovil v nálezu ze dne 20. 6. 2011, sp. zn. I. ÚS 329/08: „Jednotlivé instituty občanského soudního řádu a jiných procesních předpisů je proto nutno upravit, a úpravu interpretovat a aplikovat tak, aby – při zachování ostatních základních principů a východisek civilního procesu – odpovídaly takto vymezené ochranné funkci civilního práva procesního.“ Z tohoto hlediska lze za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Jakkoli náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat, nelze dané pravidlo vnímat jako absolutní; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3190/2014, obdobně též I. ÚS 988/12). Na základě toho pak soud nepřiznal náklady cestovného a ztráty času na cestě, pouze náklady nezastoupeného účastníka za účast na jednání jako účelně vynaložený náklad. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.253 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31.303 Kč sestávající z částky 2.380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.360 Kč ve výši 1.125,60 Kč.