12 C 76/2024-88 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 17. 1. 2024 se žalobce domáhal zaplacení celkové částky 80.697 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , číslo, , vedené v registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 6. 3. 2019 do 20. 10. 2019, kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 1. 6. 2021, žalovaná částka je 60.069 Kč. Žalovaný dále neměl sjednáno pojištění odpovědnosti k vozidlu s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , číslo, , za období od 16. 12. 2022 do 2. 3. 2023, žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 17. 6. 2023, žalovaná částka je 5.690 Kč. Žalovaný dále neměl sjednáno pojištění odpovědnosti k nákladnímu automobilu, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , číslo, , za období od 5. 2. 2023 do 2. 3. 2023, žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 17. 6. 2023, žalovaná částka je 14.938 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování.3. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:4. Z výzvy žalobce ze dne 18. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo registrační značka , SPZ, , a to za nepojištěné období od 6. 3. 2019 do 20. 10. 2019, tj. za 229 dní.5. Z výzvy žalobce ze dne 3. 4. 2024 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo registrační značka , SPZ, , a to za nepojištěné období od 16. 12. 2022 do 2. 3. 2023, tj. za 77 dní.6. Z výzvy žalobce ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo registrační značka , SPZ, , a to za nepojištěné období od 5. 2. 2023 do 2. 3. 2023, tj. za 26 dní.7. Znovu vyzval žalobce žalovaného k úhradě písemnými upomínkami.8. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, , odbor správní, oddělení registru vozidel a registru řidičů, soud zjistil, že vlastníkem (provozovatelem) předmětných vozidel byl , jméno FO, . Ten však doložil žalobci k vozidlům kupní smlouvy, z nichž vyplývá, že vlastníkem předmětných vozidel za daná období byl žalovaný.9. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.10. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.11. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto vlastník (provozovatel) vozidel, neuhradil příspěvky za nepojištěná vozidla. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 80.697 Kč spolu s úroky z prodlení. Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, za které považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3.228 Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů dle § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 4 úkony (3x výzva k plnění, žaloba) po 100 Kč, celkem 3.628 Kč.13. Žalobce dále požadoval náhradu nákladů právního zastoupení, které však soud posoudil jako náklady, které nejsou účelně vynaložené (shodně rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2016, č. j. 21 Co 61/2015-61, rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2022, č. j. 14 Co 186/2022-49, rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2024, č. j. 18 C 277/2023-20, rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2023, č. j. 112 C 194/2023-31). Soud má za to, že žalobce by měl být schopen zajišťovat vymáhání příspěvků nepojištěných vlastními silami, když je veřejnoprávní institucí, u které lze předpokládat existenci dostatečného materiální a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů (obdobně nález Ústavního soudu České republiky ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, nález Ústavního soudu České republiky ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09). V projednávaném případě má soud za to, že ani nejde o výjimečnou situaci, nejsou zde žádné specifické okolnosti případu, proto náklady za zastoupení advokátem nepovažuje za účelně vynaložené.