4 C 199/2023-35 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 7. 2023 se žalobce, domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 28.884 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa , adresa, , po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne 20. 2. 2023 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tím došlo ze strany žalovaného k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „EZ“) Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 16, 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve výši 28.884 Kč, žalovaný však dlužnou částku i přes písemnou upomínku žalobce ani zčásti neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se, ač řádně předvolán bez omluvy nedostavil, proto soud věc projednal v jeho nepřítomnosti a rozhodl na základě výsledků provedeného dokazování.3. Ze zápisu o kontrole odběrného místa ze dne 20. 2. 2023 provedené uvedeného dne pracovníky žalobce soud zjistil, že v předmětném místě spotřeby byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. V rámci této kontroly byla určena výše neoprávněného odběru elektřiny dle předchozí spotřeby, zápis obsahuje vyjádření ke kontrole, podle kterého žalovaný v domě nadále bydlí, žalovaný byl telefonicky kontaktován, kdy žádal o splátkový kalendář. Podrobný rozpis výpočtu neoprávněného odběru je v dokladu označeném jako Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN, kde je uveden neoprávněný odběr ve výši 3319 MWh za období od 1. 6. 2022 do 20. 2. 2023. Výpočet celkové škody se skládá z náhrady za neoprávněně odebrané množství elektrické energie včetně platby za příkon 3x 25 A, daně z energie, celkem ve výši 19.607 Kč a ze souhrnu plateb za oprávněné náklady žalobce (náklady pracovníků, cestovné, administrativní paušál) ve výši 4.264 Kč, obojí zvýšeno o DPH 21 % ve výši 5.013 Kč, celkem částky 28.884 Kč. Fakturou ze dne 29. 3. 2023 žalobce marně vyzval žalovaného k úhradě celkové částky 28.884 Kč s termínem splatnosti do 12. 4. 2023, žalovaný na základě faktury dobrovolně nehradil ničeho. Také na další upomínku žalobce z 29. 6. 2023 žalovaný nereagoval a nehradil ničeho.4. Podle § 2895 o. z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.5. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bod 3 EZ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení. Podle odst. 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle odst. 3 ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.6. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je důvodný v celém rozsahu.8. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že předmětné odběrné místo žalovaného bylo dříve před provedením kontroly ze strany pracovníků žalobce odpojeno od distribuční soustavy, a přesto z tohoto místa spotřeby byla elektřina v období od 1. 6. 2022 do 20. 2. 2023, tedy po dobu 266 dní, neoprávněně odebírána elektrická energie v množství 3,319 MWH. Soud dále považuje za nesporné, že žalobce je držitelem platné licence na distribuci elektřiny. Žalobce je tak oprávněn po škůdci vymáhat ve smyslu § 51 odst. 3 EZ náhradu škody vzniklé shora popsaným neoprávněným odběrem.9. S ohledem na objektivní odpovědnost odběratele za škodu vzniklou neoprávněnými zásahy do měřícího zařízení nutno dovodit, že žalovaný, bývalý odběratel dodavatele elektrické energie odpovídá za škodu vzniklou žalobci, a to bez ohledu na to zda shora popsané neoprávněné zásahy do předmětného měřícího zařízení sám vlastním přičiněním způsobil či nikoliv. Této odpovědnosti se nemůže žalovaný zprostit. Je zřejmé, že připojením se odběrného místa k distribuční soustavě bez souhlasu žalobce došlo na straně žalovaného k naplnění znaků skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 odst. 1 písm. e) bod 3 EZ. Ve smyslu odstavce 3 § 51 EZ je pak žalovaný povinen nahradit žalobci škodu tímto neoprávněným odběrem způsobenou v penězích.10. Jelikož se žalobci nepodařilo zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů o skutečné spotřebě v předmětném místě spotřeby, žalovaný je povinen ve smyslu § 51 odst. 3 EZ uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití. Škodou jsou přitom též prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.11. Výpočet peněžní náhrady škody pro případ, kdy se nepodařilo zjistit skutečnou výši odběru, provedený žalobcem, pak odpovídá algoritmu výpočtu stanovenému podrobně v § 16 a 17 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Náhrada škody při zjištěné době neoprávněného odběru od 1. 6. 2022 (den následující po odpojení odběrného místa) do 20. 2. 2023, naměřené hodnoty 3,319 MWh neoprávněného odběru pak bylo žalobcem oceněno ve smyslu vyhlášky cenami podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. V souladu s § 17 odst. 5 vyhlášky si žalobce vůči žalovanému rovněž uplatnil nárok na náhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, které jsou podrobně rozepsány a vyčísleny v přehledu oprávněných nákladů, které jsou podrobně rozepsány v rámci skutkových zjištění soudu shora.12. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě shora uvedené škody a oprávněných nákladů spojených s jejím zjištěním v celkové výši 28.884 Kč, neuhradil ničeho, na výzvu žalovaný nereagoval. Tím se ocitl počínaje dnem následujícím po dni splatnosti faktury, tj. od datum, v prodlení s plněním svého závazku, a je proto důvodný i nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který žalobce uplatňuje v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, kdy má za to, že provedenými listinnými důkazy žalobce, které tvoří uzavřený řetězec, byl nárok žalobce na náhradu škody řádně prokázán.13. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady žalobce spočívají v odměně nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 2 úkony právní služby (předžalobní výzva, žalobní návrh) po 300 Kč za úkon (§ 2 odst. 3 vyhlášky, tj. částku 600 Kč, a v soudním poplatku ve výši 1.445 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 2.045 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.