§ 51 zákoník práce – Skončení pracovního poměru
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 6. 2025 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 51 zákoníku práce stanoví, že pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby, která začíná doručením výpovědi a trvá zpravidla nejméně dva měsíce, přičemž její délku a běh lze za určitých podmínek dohodou změnit. Pracovní poměr nekončí okamžikem doručení výpovědi, ale až po uplynutí stanovené výpovědní doby. (§ 51 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 6. 2025)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou výpovědi dané“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „až h), kde činí výpovědní doba nejméně 1 měsíc“
- Odkazuje na: § 52, § 51a
- Judikatura: na § 51 odkazuje 42 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.
(2) Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou výpovědi dané
a) zaměstnanci z důvodu uvedeného v § 52 písm. f) až h), kde činí výpovědní doba nejméně 1 měsíc,
b) zaměstnavateli podle § 51a.
(3) Písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem lze prodloužit výpovědní dobu nebo změnit její běh. Výpovědní doba a její běh musí být sjednány stejně pro zaměstnavatele i zaměstnance; to neplatí pro případ výpovědi podle § 52 písm. f) až h).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pracovní poměr nekončí okamžikem doručení výpovědi, ale až po uplynutí stanovené výpovědní doby.
- Standardní délka výpovědní doby je nejméně dva měsíce, ale v některých případech (např. výpověď zaměstnanci z důvodů porušení povinností nebo výpověď zaměstnavateli podle § 51a) může být kratší.
- Výpovědní doba se počítá od prvního dne následujícího po doručení výpovědi a končí dnem, který se shoduje s dnem doručení výpovědi v posledním měsíci výpovědní doby.
- Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou písemně dohodnout na prodloužení výpovědní doby nebo na změně jejího běhu, přičemž tato dohoda musí být sjednána stejně pro obě strany, s výjimkou výpovědi z důvodů uvedených v § 52 písm. f) až h).
Na co si dát pozor
- Prodloužení výpovědní doby nebo změna jejího běhu musí být vždy sjednána písemně a musí být stejná pro obě strany, s výjimkou výpovědi z důvodů uvedených v § 52 písm. f) až h).
- Pokud v posledním měsíci výpovědní doby není den, který by se shodoval s dnem doručení výpovědi (např. výpověď doručena 31. ledna a výpovědní doba končí v únoru), končí výpovědní doba posledním dnem daného měsíce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 51
Jak soudy aplikují § 51
… vzniklou v důsledku ukončení pracovního poměru některých dosavadních účetních, a ve snaze předejít ukončení pracovního poměru dalších účetních učinil rozhodnutí, podle něhož zaměstnanci žalované na pozici účetních, jejichž pracovní poměr ke dni přijetí tohoto rozhodnutí trval a neplynula jim výpovědní doba podle § 51 zákoníku práce, mají právo na vyplacení mimořádné odměny ve výši 35 000 Kč až 75 000 Kč v závislosti na délce trvání pracovního poměru zaměstnance u žalované.
Jestliže tedy zaměstnavatel má možnost dát zaměstnanci výpověď z více důvodů uvedených v ustanovení § 52 zák. práce (pro které eventuálně může ze smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem podle ustanovení § 51 odst. 1 věty třetí zák. práce vyplývat odlišná výpovědní doba), je zásadně věcí jeho volby, zda vymezí důvod výpovědi jen tak, aby odpovídal pouze jedné skutkové podstatě upravené ustanovením § 52 zák. práce, anebo aby pracovní poměr rozvázal také z dalších důvodů, jejichž skutková podstata je v daném případě rovněž naplněna (srov. – ve …
… částky na mzdě (platu), což však v realitě každodenního pracovního života téměř vždy nutně musí vést k deformaci povahy pracovněprávního vztahu i změně pracovních podmínek zaměstnance v důsledku narušení důvěry mezi ním a zaměstnavatelem (coby stran soudního sporu), a to minimálně po dobu, než uplyne výpovědní doba (§ 51 zákoníku práce), pokud se zaměstnanec za dané situace rozhodne pro ukončení svého pracovního poměru výpovědí (§ 50 odst. 3 zákoníku práce), nedohodne-li se ovšem se zaměstnavatelem jinak (§ 49 zákoníku práce).
Právní otázky
Související
§ 57b Odchodné (Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 )§ 55 Skončení pracovního poměru sjednaného na urči (Zákoník práce)§ 11 Skončení pracovního poměru (Vyhláška ministerstva vnitra o pracovníc)§ 60a Odstupné (Zákoník práce)§ 55 Skončení pracovního poměru sjednaného na urči (Zákoník práce)