4 C 63/2024-74 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 7. 11. 2023 domáhal se žalobce zaplacení částky 59.103 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 700 Kč, kapitalizovaným úrokem 967,87 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 40.000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úrokem 20,74 % ročně z téže částky od 2. 6. 2023 do zaplacení. Podáním ze dne 13. 12. 2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 5,74 % ročně z částky 40.000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a usnesením ze dne 18. 12. 2023 bylo řízení v této části zastaveno. Mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a na základě odborného posouzení této schopnosti žalovaného dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce tedy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6.800 Kč, odměnu za administrativní činnost 8.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 22.800 Kč. Žalovaný dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění a zavázal se zaplatit právnímu předchůdci klienta poplatek 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 80týdenních splátkách po 982 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 20. 4. 2023. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 20. 4. 2023 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 40.000 Kč úrokem ve výši 20,74 % ročně od 21. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze 20.457 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 6.800 Kč, na poplatek za administrativní činnost 6.717 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 5.700 Kč a na poplatek za životní pojištění 240 Kč. Ke dni postoupení , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 63.303 Kč, přičemž skladbu této částky pak žalobce rozepsal v návrhu na zahájení řízení. V doplnění žaloby ze dne , datum, pak žalobce uvedl, že v kartě zákazníka je označeno zaměstnání žalovaného na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako traťový dělník, jeho čistý příjem, tj. hlavní mzda, je ve výši 48.315 Kč, tento byl ověřen na základě výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, bankovních výpisů a smlouvy o úvěru. Měsíční výdaje žalovaného sestávaly z výdaje na bydlení ve výši 6.000 Kč, tyto byly ověřeny na základě nájemní smlouvy, osobní výdaje v výši 13.500 Kč, za telefon, jídlo, léky, dopravu, oblečení, tyto byly ověřeny na základě sdělení žalovaného, splátky úvěru činily 9.000 Kč, tyto byly ověřeny na základě sdělení žalovaného. Celkové běžné měsíční výdaje činily 28.500 Kč, použitelný příjem byl tedy 19.815 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby pak žalobce odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi , právnická osoba, , jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem.2. Žalovanému byl návrh na zahájení řízení doručen náhradním způsobem, a to uložením u pošty dne 4. 6. 2024 spolu s předvoláním k jednání na den 12. 8. 2024, přičemž platí fikce doručení ve smyslu ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. (fikce doručení uplynutím 10 dnů od uložení). Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.3. V daném případě žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky 59.103 Kč s příslušenstvím, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Aktivní legitimaci k podání žaloby pak odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek tak, jak je shora označeno. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč za podmínek, jak jsou shora uvedeny. Celková částka k zaplacení úvěru činila 78.560 Kč, zákazník ji měl splácet v 80 týdenních splátkách po 982 Kč, tj. 3928 Kč měsíčně. Žalobce uvedl, že žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil 20.457 Kč.4. Podle § 86 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 87 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. S ohledem na provedené důkazy má soud za to, že žalobcem nebylo prokázáno, že by řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Z karta zákazníka předložené žalobcem soud zjistil, že žalovaný bydlí v nájmu, společnou domácnost sdílí s partnerkou, počet nezaopatřených dětí je veden čtyři, žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako traťový dělník, v oddílu zápůjčka/úvěr je uvedena celková měsíční splátka 9.000 Kč, když byla zapůjčena celková částka u dvou úvěru 520.000 Kč (, právnická osoba, 20.000 Kč, , právnická osoba, 500.000 Kč). V oddílu finanční situace žadatele je uveden čistý příjem 48.315 Kč, k tomu byl předložen bankovní výpis bez jakékoliv autorizace, tj. kdo je majitelem účtu, ev. číslo účtu, přičemž výplatní pásky od zaměstnavatele žalovaného předloženy nebyly. Není patrno, že by v tomto oddílu byly zohledněny čtyři nezaopatřené děti, které jsou uvedeny v části „domácnost“. Výdaje na bydlení jsou uvedeny v částce 6.000 Kč – jedna polovina, přičemž z nájemní smlouvy není výše nájmu čitelná, z textu je pak patrno, že byla složena dvouměsíční kauce ve výši 24.000 Kč, tedy cena nájmu musela být 12.000 Kč, ve smlouvě je uveden jako nájemce pouze žalovaný, tedy závazek z této nájemní smlouvy jde celý za žalovaným, tj. v částce 12.000 Kč, nikoliv 6.000 Kč. Vůbec nejsou zohledněny poměry partnera. Pokud se jedná o osobní výdaje žalovaného ve výši 13.500 Kč, zde bylo vycházeno pouze z tvrzení žalovaného a není patrno, že by tato tvrzení žalobce, resp. jeho právní předchůdce nějak ověřoval, a nakonec žalobce to ani netvrdí. Použitelný příjem žalovaného 19.815 Kč je nevěrohodný a nepřezkoumatelný, jenom závazky z úvěrů a nájmu dosahují 21.000Kč, k tomu navíc má žalovaný hradit na úvěr 3.928Kč měsíčně.7. Z výše uvedeného je patrno, že právní předchůdce žalobce řádným způsobem nezkoumal a neprověřil úvěruschopnost žalovaného a smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, je tedy neplatná.8. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.9. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč, žalovaný vrátil pouze 20.457 Kč, rozdíl činí 19.543 Kč, když v této částce se žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť tuto částku nevrátil a částku 40.000 Kč lze považovat za plnění bez právního důvodu.10. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, neprokázal, že by na žalovanou částku něco zaplatil a je tedy povinen vydat bezdůvodné obohacení. Z textu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy, ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovali úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalobce má tedy nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. Návrh byl z větší části zamítnut, žalovanému byl pak vzniklo právo na náhradu části nákladů řízení, ten však žádné neuplatnil, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.