12 C 113/2025-41 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2025 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 20.200 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 13.250 Kč skládající se z půjčené částky 10.000 Kč a kapitalizovaného úroku 3.250 Kč, podle které měl žalovaný úvěr splatit do 14. 1. 2024. Žalovaný však dluh neuhradil. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 14. 1. 2024. Žalovaný na úvěr nic nezaplatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta převodem na účet částka ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se měl zavázat uhradit jistinu ve výši 10.000 Kč, úrok ve výši 3.250 Kč, tedy celkem částku 13.250 Kč do 14. 1. 2024. Smlouva však není věrohodně podepsána ze strany žalovaného a nebylo ani doloženo a prokázáno, že by žalobce jakkoli prověřil úvěruschopnost žalovaného. Jediné, co bylo doloženo a ověřeno, je skutečnost, že žalovanému na jeho účet byla převedena žalobcem částky 10.000 Kč dne 15. 12. 2023.4. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.5. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.6. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.7. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by došlo k řádnému uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky. Prokázáno bylo pouze, že žalobce žalovanému na jeho účet převedl částku 10.000 Kč.10. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu poskytnuté částky ve výši 10.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.12. Žalobce se dále domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3.250 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta. Zrovna tak jako nedůvodné byly shledány částky smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jakož i úrok z prodlení, kdy nebylo řádně prokázáno, kdy a že by žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.