12 C 121/2025-54 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou soudu podanou dne 30. 4. 2025 se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu dlužnou částky 100.500 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že žalobce dne , datum, poskytl žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 181.500 Kč. Tuto skutečnost prokazuje listina obsahující převzetí předmětné částky a souhrn dílčích splátek, opatřená podpisy obou stran. Žalovaný v průběhu trvání smlouvy o zápůjčce uhradil žalobci dílčí splátky v celkové výši 81.000 Kč, veškeré splátky jsou opatřeny vlastnoručními podpisy žalobce i žalovaného. Ve smlouvě o zápůjčce nebyla sjednána doba, kdy má být zápůjčka vrácena. Podle § 2393 OZ, pokud není určeno, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Žalobce dne 2. 10. 2024 zaslal žalovanému výpověď smlouvy o zápůjčce prostřednictvím poštovního doručovatele i e-mailem na běžně používanou e-mailovou adresu žalovaného. Ve smlouvě nebyla sjednána výpovědní doba, činí tato v souladu s ustanovením § 2393 OZ 6 týdnů. Žalovaný je v prodlení s úhradou dlužné částky od 15.11.2024, proto je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí výpovědní doby, tj. od 15. 11. 2024, do zaplacení v souladu s § 1968 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Ve věci byl vydán platební rozkaz, následně zrušený pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný zůstal v celém řízení nekontaktní a nečinný, soud tak vyšel z důkazů a tvrzení předložených a uvedených žalobcem.Z listiny ze dne , datum, soudu předložené bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil převzetí částky 181.500 Kč s tím, že účelem půjčky je financování obchodu a částka bude hrazena průběžně po prodeji zboží.Součástí této listiny je soupis provedených splátek, podepsaný oběma účastníky, kdy z tohoto soupisu plyne, že v období od , datum, byla žalovaným předána žalobci hotovost ve výši 81.000 Kč.Z listinné a e-mailové korespondence bylo zjištěno, že žalobce dne 2. 10. 2024 zaslal žalovanému výpověď smlouvy o zápůjčce, následně byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky.Z čestného prohlášení žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce zapůjčil žalovanému částku 181.500 Kč za účelem úhrady nákladů podnikatelské činnosti žalovaného. O tomto pak sepsali písemné prohlášení, kdy následně žalovaný žalobci zaplatila splátky v úhrnné výši 81.000 Kč. Dále pak bylo předloženo čestné prohlášení manželky žalobce , jméno FO, , že věděla a souhlasila s tím, že žalobce žalovanému zapůjčí částku 181.500 Kč, následně pak žalovaný tuto částku v celém rozsahu nevrátil.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).V řízení bylo prokázáno, že žalovaný od žalobce převzal zastupitelnou věc – peníze ve výši 181.500 Kč, zavázal se tyto prostředky vrátit bez konkrétní lhůty splatnosti.Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. (§ 2393 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.).Přípisem soudu doloženým pak bylo prokázáno, že žalobce vypověděl smlouvu dne 2. 10. 2024. Do doby stanovené právním předpisem pak dluh nebyl uhrazen a žalovaný se tak dostal do prodlení s plněním dluhu.Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Ve vztahu k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a na základě toho jí bylo vyhověno.Soud dále přiznal žalobci náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ust. § 142 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.V daném případě žalobci vznikly náklady se zaplacením soudního poplatku 5.025 Kč. Dále pak soud považuje za důvodné přiznat odměnu za pět úkonů právní pomoci, a to převzetí příprava zastoupení, sepis odstoupení od smlouvy, předžalobní výzva, sepis žaloby a zastoupení u jednání. Jako důvodné nebyly přiznány úkony zastoupení u jednání dne 9. 9. 2025, kdy bylo třeba doplnit důkazy a na základě toho pak bylo zasláno soudu doplnění skutkových tvrzení a důkazů, kdy odměna za tento úkon též nebyla přiznána, neboť žaloba měla být připravena tak, aby nebylo třeba toto doplňovat. Celkové náklady řízení tak představuje odměna za pět úkonů právní pomoci po 5.140 Kč, náhrada hotových výloh – tzv. režijní paušál 450 Kč x 5 úkonů, náhrada za promeškaný čas na cestě k jednání dne 30. 9. 2025 za 4 půlhodiny po 150 Kč a cestovné v úhrnné výši 1.012,79 Kč. Cestovné bylo spočteno jako náhrada za použití motorového vozidla při průměrné spotřebě dle TP 4,8 /3,6 / 4 [l/100km], ceně motorové nafty 34,7 Kč/l a sazbě základní náhrady za opotřebení vozu 5,8 Kč/km, kdy ujeto bylo 140 km na trase , adresa, – zpět. Celkové náklady řízení tak činí 34.587,79 Kč.