27 C 42/2025-30 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalované úhrady částky 13 506 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se , adresa, , (dále jen „předchůdkyní žalobkyně“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a které se žalovaná spolu s úrokem a dalšími sjednanými poplatky v souhrnné kapitalizované výši 6 006 Kč zavázala (mimo jiné) vrátit a uhradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 929 Kč, a to nejpozději do , datum, . Schopnost žalované řádně hradit předmětný závazek byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zjištěna na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které byly písemně zaznamenány a ověřeny na základě poštovních poukázek a výpisů z účtu, jakož i nahlédnutím do veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. Ke dni , datum, byla pohledávka za žalovanou vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Z provedených důkazů učinil soud následující dílčí skutková zjištění.4. Z listiny nadepsané „Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka , hodnota, “ a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni , datum, (dostupného na , internetu, ) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně je akciová společnost, která ke dni , datum, disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.5. Z listiny nadepsané „Smlouva o úvěru“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne , datum, dohodly na dočasném poskytnutí peněžních prostředků (předchůdkyní žalobkyně pro žalovanou) ve výši 7 000 Kč s tím, že (mino jiné) žalovaná tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátí, jakož i předchůdkyni žalobkyně uhradí peněžní prostředky v souhrnné výši 6 006 Kč (představující odměnu předchůdkyně žalobkyně za dočasné poskytnutí peněžních prostředků, jakož i poplatky za další s předmětnou dohodou související sjednané služby), a to formou 14 měsíčních plateb ve výši 929 Kč, nejpozději do , datum, . Předchůdkyně žalobkyně dne , datum, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč.6. Z listin nadepsaných „Žádost o úvěr“, „Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory“, „Poštovní poukázka B“ a z listiny na č. l. 15 spisu verte soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované dočasně jí poskytnuté peněžní prostředky včetně dalších peněžních prostředků za sjednaných podmínek vrátit a uhradit vycházela z žalovanou dne , datum, poskytnutých informací, že žalovaná byla svobodná, bydlela s rodiči, měla tři vyživovací povinnosti, byla na rodičovské dovolené, měla pravidelný čistý měsíční příjem, a to příjem z rodičovského příspěvku ve výší 19 500 Kč měsíčně (kdy uvedený příjem předchůdkyně žalobkyně ověřila), jakož i že žalovaná neměla bankovní účet, a že výdaje žalované činily částku 3 000 Kč měsíčně na bydlení včetně energií, částku 9 500 Kč měsíčně na dopravu, jídlo a osobní náklady a částku 300 Kč měsíčně na úhradu závazku vyplývajícího z dalších žalované dočasně poskytnutých peněžních prostředků.7. Z elektronického dokumentu obsahujícího transakční historii soud zjistil, že žalovaná na v předmětném řízení vznesený nárok předchůdkyni žalobkyně uhradila peněžní prostředky v souhrnné výši 3 000 Kč.8. Z listin nadepsaných „Smlouva o postoupení pohledávek“, „Příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek“, „Oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku“, „Prohlášení o pravosti podpisu“ a „Potvrzení o zaplacení kupní ceny“, „Podací lístek – DopisOnline“ a „Sledování zásilek“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně před podáním projednávaného návrhu dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž uvedenou skutečnost předchůdkyně žalobkyně žalované písemně oznámila a žalobkyně žalovanou (mimo jiné) vyzvala k úhradě žalobou nárokovaných peněžních prostředků nejpozději do , datum, .9. Z listin nadepsaných „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ a „Podací lístek – DopisOnline“ soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně písemně vyzvala žalovanou (mimo jiné) k úhradě v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků.10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.13. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.16. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.21. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva ne