7 C 200/2025-63 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, ve znění doplnění žaloby se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 31.421,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že původní věřitel společnost , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“) s žalovaným uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, smlouva byla uzavřena dne , datum, , žalovanému byl poskytnut úvěr až do výše 80.000 Kč a měl být splacen nejpozději , datum, . Žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 51.391,92 Kč, žalovaný uhradil 44.473,34 Kč, takže nadále dluží částku 31.421,70 Kč, což je nesplacená jistina 21.480,65 Kč a smluvní úrok 9.191,05 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč. Původní věřitel úvěruschopnost žalovaného ověřoval lustracemi z veřejných databází, k čemuž dal žalovaný souhlas, žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a prohlásil, že je schopen na úvěr splatit po zvážení svých schopností. Úvěruschopnost byla ověřena, klientovi byla ponechána rezerva 10 % mezi doloženými příjmy a bylo zohledněno jeho životní minimum, smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, byl mu učiněn návrh na uzavření konkrétní smlouvy, který žalovaný akceptoval, úvěrová částka byla vyplacena na bankovní účet žalovaného. Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni dne , datum, , postoupení pohledávky bylo řádně oznámeno a předžalobní upomínkou ze , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu.2. Žalovaný požádal soud o odročení jednání ze dne 13. 10. 2025 z pracovních důvodů, ve věci samé se nevyjádřil, soud jeho žádosti vyhověl a odročil jednání na 10. 11. 2025, k odročenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil.3. Žalovaný finanční prostředky dle doplnění žaloby čerpal postupně v období od , datum, do , datum, , celkem načerpal částku 51.391,92 Kč, ze které splatil částku 21.480,65 Kč.4. Ze smlouvy o revolvingového úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o revolvingového věru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše 80.000 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, podmínky splácení byly upraveny tak, že žalovaný bude minimálně splácet 11 % z nesplaceného úvěru spolu s poplatky, byla sjednána úroková sazba 10,4 % měsíčně, RPSN činila 227,8 %. V článku , hodnota, byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou bude žalovaný v prodlení, původní věřitel byl oprávněn rozhodnout o okamžité splatnosti, pokud se klient dostane do prodlení se splácením jedné splátky po dobu delší než dva měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, z předloženého přehledu bylo prokázáno, že žalovaný původnímu věřiteli poskytl své osobní a kontaktní údaje. Z doložené faktury ze dne , datum, bylo doloženo, že žalovaný dlužil k tomuto datu celkem 31.568,58 Kč, minimální částka k zaplacení k , datum, činila 12.230,69 Kč.5. Na výzvu k prokázání zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalobkyně soudu sdělila, že původní věřitel lustroval žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB, nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto bylo jeho žádosti o úvěr vyhověno. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno, že žalovaný původnímu věřiteli doložil své výdělkové poměry v době uzavření smlouvy a výši svých nákladů.6. Z ověřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku a seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně s původním věřitelem uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.7. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi původním věřitelem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru dne , datum, , žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 51.391,92 Kč, žalovaný na úhradu úvěru splatil částku 44.473,34 Kč, ke dni postoupení pohledávky žalovaný dlužil nesplacenou jistinu 21.480,65 Kč.9. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně nepostupovala řádně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soudu nebyly předloženy žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno alespoň základní přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného s ohledem na jeho tehdejší osobní, výdělkové a majetkové poměry.13. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavíral jako spotřebitel, žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy o splnění zákonné povinnosti. Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. V daném případě žalovaný neposkytl věřiteli před uzavřením smlouvy žádné doklady. Poskytovaný spotřebitelský úvěr byl bezúčelový, nezajištěný, tedy vysoce rizikový, původní věřitelka neměla od žalovaného spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace k tomu, aby mu předmětný úvěr poskytla. Předmětný úvěr byl poskytnut žalovanému jako spotřebiteli v rozporu s § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.14. Ve smyslu ustanovení § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalovaného vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru. Ke dni postoupení pohledávky žalovaný dlužil nesplacenou jistinu 21.480,65 Kč, proto soud žalobě vyhověl pouze v části nesplacené jistiny s úrokem z prodlení dle zákonné úpravy. Ve zbývající části ohledně smluvního úroku a účelně vynaložených nákladů, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle výsledků řízení byla ve věci úspěšná žalobkyně v 68 %, neúspěšná v 32 % uplatněného nároku, proto má právo na přiznání 36 % účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 4.162 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 1.258 Kč, odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 100 Kč, zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad přísluší i 21 % DPH ze základu 2.400 Kč částka 504 Kč. Podle výsledku řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.498,30 Kč k rukám právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).