9 C 185/2025-48 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou soudu dne , datum, domáhal se žalobce po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 16.670 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřel dne , datum, se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 11.500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka sestávající z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 11.500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.829,73 Kč a úroku ve výši 340,27 Kč. Pohledávka byla žalobcem nabyta na základě řetězce postoupení, kdy od původního věřitele pohledávku nabyl přechodný věřitel společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , žalobce nabyl pohledávku od přechodného věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, . Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky , webové stránky, . Částka ve výši 11.500 Kč byla žalované vyplacena vzhledem k akceptaci smlouvy dne , datum, . Dne , datum, zaslal žalobce žalované upomínku.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalované poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 11.500 Kč za úrok 36 % ročně, tj. 340,27 Kč, RPSN 9056,43 %, s poplatkem za sjednání úvěru 4.829,73 Kč, celkem se žalovaná zavázala splatit částku ve výši 16.670 Kč, při překročení doby splatnosti.4. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného.5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.8. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyla doložena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalované, výpis z bankovního účtu, apod. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.11. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 11.500 Kč, na kterou nic nesplatila. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl v částce 11.500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, byla žaloba ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.069,14 Kč, přičemž tato částka představuje 37,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,99 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,01 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16.670 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč.