23 C 28/2026-51 – Okresní soud ve Znojmě

ECLI: ECLI:CZ:OSZN:2026:23.C.28.2026.1
Datum: 2026-06-09
Předmět: 34 840 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.
smlouva o úvěru
O co šlo: 34 840 Kč s příslušenstvím (§ 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 30 000 Kč spolu s dlužným úrokem 1 842 Kč, smluvní pokutou 2 980 Kč, náklady na odeslané upomínky 300 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru od 26. 11. 2025 do zaplacení, neboť mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, a žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou dohodnutých měsíčních splátek po 1 134 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkami, úvěr byl proto ke dni 25. 11. 2025 zesplatněn. Kromě dlužné částky a přirostlého obchodního úroku požaduje žalobce zaplacení nákladů za odeslané upomínky 3 x 100 Kč, smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný dostal do prodlení před zesplatněním úvěru ve výši 1 497 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení ode dne zesplatnění úvěru do zaplacení, kterou žalobce vypočetl ke dni 11. 1. 2026.2. Žalovaný se ve věci k výzvě soudu nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto o žalobě rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě žalobcem předložených důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, a z dokladu o obdržení verifikační platby vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou 36 měsíčních splátek po 1 134 Kč. Úrok byl úroče saznou 21,24 % ročně, RPSN činila 31,6 %, celková cena úvěru 40 824 Kč. Splacení úvěru bylo utvrzeno smluvní pokutou ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s dohodnutou splátkou úvěru a ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru v případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatný. Dále byly sjednány náklady za odeslanou upomínku částkou 100 Kč. Z výpisu z účtu vzal soud za prokázané, že úvěr v dohodnuté výši byl poukázán na účet uvedený ve smlouvě dne , datum, . Žalobce dále doložil, že upomínal žalovaného k úhradě dlužných splátek upomínkami ze dne 25. 9. 2025, 25. 10. 2025 a 25. 11. 2025. Touto poslední upomínkou došlo k zesplatnění úvěru. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného doložil žalobce výplatní pásky žalovaného, výpisy z jeho účtu, doklad o nákladech za bydlení, výpis z centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a výpis z registru platebních informací4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce doložil, že před uzavřením úvěrové smlouvy splnil svou zákonnou povinnost s posuzoval schopnost žalovaného úvěr splatit, když si od žalovaného vyžádal doklady o jeho příjmech a pravidelných životních nákladech a kdy též provedl lustraci žalovaného v registrech dlužníků s negativním výsledkem. Na základě takto zjištěných údajů pak žalobce dospěl k závěru, že by žalovaný měl disponovat dostatečným příjmem ke splácení dohodnutých splátek (ty činily cca 1/28 jeho měsíčních příjmů). V řízení bylo dále prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy a že úvěr byl žalovanému poskytnut převodem finančních prostředků na účet dohodnutý ve smlouvě. Na základě § 2395 občanského zákoníku a na základě uzavřené úvěrové smlouvy tak byl žalovaný povinen splácet žalobci čerpaný úvěr formou dohodnutých měsíčních splátek, a to včetně smluveného úroku z úvěru. Žalobce doložil, že před zesplatněním úvěru zaslal žalovanému dvě upomínky dlužných splátek. Bylo tak na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že úvěr žalobci řádně a včas splácel, popřípadě, že dluh zcela nebo zčásti zanikl přede dnem soudního jednání. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, soud proto vyšel z toho, že dluh vznikl ve výši uvedené v žalobě a podané žalobě vyhověl.9. Splácení úvěru bylo utvrzeno dvěma smluvními pokutami (jednorázovou za každou dlužnou splátku a denní pro případ zesplatnění úvěru). Z výsledků soudního řízení vyplývá, že se žalovaný dostal do prodlení se splátkami, žalobci tak v souladu s ust. § 2048 občanského zákoníku vznikl nárok požadovat i zaplacení dohodnuté smluvní pokuty.10. Nezaplacením zesplatněného úvěru ve lhůtě jeho splatnosti, se žalobce následujícího dne po marném uplynutí této lhůty ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobce tak má v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.11. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, má proto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na zaplacení všech účelně vynaložených nákladů soudního řízení. Náklady řízení žalobce v této věci sestávají z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby do podání žaloby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 700 Kč za úkon, z paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč za úkon, ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 1 394 Kč a z 21 % DPH ve výši 504 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu přistoupil soudu proto, že žalobce u soudu opakovaně podává po skutkové i právní stránce totožné žaloby, ve kterých se liší jen údaje o dlužníkovi, parametry sjednaného úvěru a výše dlužné částky, soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru žalobce.

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)