27 C 33/2025-38 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalovaném úhrady částky 33 786 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyní žalobkyně“), a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 49 000 Kč, a kterou se žalovaný spolu s úrokem a poplatky v souhrnné kapitalizované výši 31 394 Kč zavázal (mimo jiné) vrátit a uhradit v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 3 829 Kč, a to nejpozději do , datum, . Schopnost žalovaného řádně hradit předmětný závazek byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zjištěna na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly písemně zaznamenány a ověřeny na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek. V neposlední řadě předchůdkyně žalobkyně ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni , datum, byla pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin soud učinil následující dílčí skutková zjištění.5. Z listiny nadepsané „Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 21915“ a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni , datum, (dostupného na https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM=20.1.2022&p_ses_idx=339) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně je společnost s ručením omezeným, která ke dni , datum, disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.6. Z listiny nadepsané „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne , datum, dohodli na dočasném poskytnutí peněžních prostředků (předchůdkyní žalobkyně pro žalovaného) ve výši 49 000 Kč s tím, že žalovaný tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátí, jakož i předchůdkyni žalobkyně uhradí peněžní prostředky v souhrnné výši 31 394 Kč (představující odměnu předchůdkyně žalobkyně za dočasné poskytnutí peněžních prostředků, jakož i poplatky za další s předmětnou dohodou související sjednané služby), a to formou 21 měsíčních plateb ve výši 3 829 Kč, nejpozději do , datum, . Předchůdkyně žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč.7. Z listiny nadepsané „, název, “ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného dočasně mu poskytnuté peněžní prostředky včetně dalších peněžních prostředků za sjednaných podmínek vrátit a uhradit vycházela z žalovaným dne , datum, poskytnutých informací, že žalovaný byl svobodný, bydlel s rodiči, byl vyučen, měl jednu vyživovací povinnost, měl pravidelný čistý měsíční příjem, a to příjem ze zaměstnání, kde pracoval jako operátor výroby u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , ve výší 11 595 Kč měsíčně (kdy uvedený příjem předchůdkyně žalobkyně ověřila), jakož i že další jakkoliv blíže nespecifikovaný příjem domácnosti žalovaného činil částku 16 000 Kč měsíčně a že odhadované výdaje žalovaného činily částku 2 000 Kč měsíčně.8. Z listiny nadepsané „Tabulka umoření“ soud zjistil, že žalovaný na v předmětném řízení vznesený nárok předchůdkyni žalobkyně uhradil peněžní prostředky v souhrnné výši 46 608 Kč.9. Z listin nadepsaných „Smlouva o postoupení pohledávek“ včetně přílohy, „Oznámení o postoupení pohledávky“, „Informace o zpracování osobních údajů“, „Podací lístek – DopisOnline“ a „Sledování zásilek“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně před podáním projednávaného návrhu dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž uvedenou skutečnost předchůdkyně žalobkyně žalovanému písemně oznámila , datum, a vyzvala jej (mimo jiné) k úhradě žalobou nárokovaných peněžních prostředků nejpozději do 10 dnů od dodání tohoto písemného oznámení.10. Z listin nadepsaných „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ a „Podací lístek – DopisOnline“ soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně písemně vyzvala žalovaného (mimo jiné) k úhradě v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků.11. Z ostatních listin soud neučinil žádná dílčí skutková zjištění, která by měla vliv na projednávanou věc.12. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.13. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.14. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.15. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.18. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá,