6 C 49/2018-34 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se žalobou domáhal vůči žalovanému určení, že na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, pro k. ú. a [územní celek] na [list vlastnictví] (dále jen předmětný pozemek“), neexistuje stavba bez čísla popisného nebo evidenčního zapsaná v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, pro k. ú. a [územní celek] na [list vlastnictví]. V žalobě uvedl, že předmětný pozemek je v jeho výlučném vlastnictví. V katastru nemovitostí je dále zapsáno ve prospěch žalovaného vlastnické právo ke stavbě bez čísla popisného nebo evidenčního nacházející se na tomto pozemku. Tato stavba byla v roce 1994 zničena požárem a zůstalo z ní pouze torzo, a to zbytky podsklepení původního objektu restaurace. Městský úřad ve [obec], odbor stavební, vydal rozhodnutí č. j. [spisová značka] ze dne 27. 7. 2009, jímž nařídil žalovanému odstranění části stavby, mimo jiné na předmětném pozemku, a to stržením stropů nad stávajícím sklepem, odstraněním obvodových stěn 1. PP včetně základů, odstraněním konstrukce větracích otvorů a jejich zasypání. Postup prací zahrnoval i zasypání stavební jámy po demolici a úpravu pozemků po demolici. Žalovaný povinnosti uložené tímto rozhodnutím nesplnil, a proto byl správní orgán nucen zajistit provedení těchto prací v rámci exekuce. V současné době se na předmětném pozemku nenachází žádná stavba. Narušené a nekompaktní zbytky původní betonové plochy nejsou věcí v právním smyslu a netvoří stavbu občanské vybavenosti, jak je doposud zapsána na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes výzvu žalobce neučinil souhlasné prohlášení o neexistenci stavby na předmětném pozemku, domáhá se toho žalobce touto žalobou. Na straně žalobce je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť při absenci součinnosti žalovaného je pouze rozhodnutí soudu podkladem ke změně zápisu v katastru nemovitostí. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává. [obec] osobně prohlédl dne 31. 5. 2019. Nařízenými pracemi byla odstraněna pouze menší část základové desky nad podsklepenou částí stavby. Na předmětném pozemku se tak doposud nachází základová deska„ náležící pod hlavní část bývalé restaurace a přístřešek“. Tato betonová deska je dle žalovaného kompaktní a místy vystupuje až do výšky více než 1 metru nad stávající terén. 3. Žalovaný se k nařízenému soudnímu jednání, k němuž byl řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo proto jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Rozhodnutím Městského úřadu Žďár nad Sázavou č.j. [spisová značka] bylo žalovanému jako vlastníkovi části stavby (1. PP) na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], která je stavbou závadnou, ohrožující život nebo zdraví osob, uloženo provést její odstranění. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 8. 2009 a vykonatelnosti dne 16. 2. 2010. Protože žalovaný povinnost uloženou tímto rozhodnutím dobrovolně nesplnil, byla k jejímu vymožení nařízena exekuce, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš, Exekutorský úřad Chrudim, a to na základě pověření zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 2. 2015. Usnesením soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše, Exekutorský úřad Chrudim, č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 12. 2016 byla tato exekuce zastavena z důvodu, že oprávněný nesložil zálohu na náklady exekuce. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 12. 2016. Přestože bylo zjištěno, že exekuce nařízená k vymožení povinnosti žalovaného provést odstranění části stavby (1. PP) nacházející se na předmětném pozemku byla skončena jinak než vymožením, soud vycházel jednak z tvrzení samotného žalovaného, jenž ve svém vyjádření uvedl, že na předmětném pozemku se doposud nachází pouze základová deska, která místy vystupuje do výšky 1 metru nad stávající terén, jednak z fotodokumentace předložené žalobcem u jednání konaného dne 7. 2. 2020. Na předložených fotografiích jsou vidět toliko zbytky betonové plochy, nijak výrazně nevyčnívající nad okolní terén. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro projednávanou věc. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Na předmětném pozemku nejsou viditelné žádné zbytky obvodového zdiva, natož aby bylo patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. To ostatně potvrdil ve svém vyjádření i sám žalovaný, který uvedl, že„ na předmětném pozemku se doposud nachází pouze základová deska, která místy vystupuje do výšky 1 metru nad stávající terén“. Uvedené bylo soudem považováno za nesporné tvrzení. 6. Podle § 80 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu v pl. znění (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 7. Podle § 3055 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“) stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. 8. Podle § 119 odst. 2 zákona č. 49/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. 9. Podle § 120 odst. 2 obč. zák. stavba není součástí pozemku. 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předně soud uvádí, že ve shodě s žalobcem je toho názoru, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť bez poskytnutí součinnosti ze strany žalovaného může být podkladem k provedení změny zápisu v katastru nemovitostí jedině rozsudek, jehož vydání se žalobce domáhá v tomto řízení. Soud se ztotožnil se stanoviskem žalobce i v tom směru, pokud uvedl, že narušené a nekompaktní zbytky původní betonové plochy nejsou věcí v právním smyslu. Stavba občanské vybavenosti, která byla zapsána do katastru nemovitostí a je dosud evidována na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], zanikla, neboť z pohledu výše citovaného ust. § 119 odst. 2 obč. zák. se na předmětném pozemku nenachází žádný objekt (či jeho část), který by byl spojený se zemí pevným základem. Samotné zbytky betonové plochy nacházející se na předmětném pozemku nejsou ani podle soudu věcí, která by byla způsobilá být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1118/2005 ze dne 28. 2. 2006, stavba, která není věcí podle § 119 obč. zák., je součástí pozemku. Aby určitá stavba byla stavbou ve smyslu občanského práva (občanskoprávních předpisů) a nebyla pouhou součástí pozemku, na němž byla vystavěna, musí být způsobilá být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1506/2008 ze dne 17. 7. 2008 nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí v právním smyslu tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, tj. zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím obvykle při současném odstranění zdiva příček. Z těchto důvodů soud učinil takový závěr, že původní stavba, která byla ve vlastnictví žalobce, zanikla a se zánikem stavby došlo současně k zániku vlastnického práva žalovaného. Soud proto podané žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. 11. Výrokem II. tohoto rozsudku byla žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. uložena povinnost nahradit procesně úspěšnému žalobci náklady řízení v celkové výši 17 342 Kč Náklady, které žalobci v tomto řízení vznikly, představuje soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast u jednání dne 7. 2. 2020) po 3 100 Kč podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v pl. znění (dále jen„ adv. tarif“), náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 300 Kč podle § 13 odst. 3 adv. tarifu a náhrada DPH 21 % ve výši 2 142 Kč.