13 C 293/2021-48 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 6 400 Kč spolu s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě tato původní věřitelka žalované poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku přes webové stránky [webová adresa]. Žalovaná se nejprve registrovala, zadala své osobní údaje včetně kopie občanského průkazu, svoji registraci dokončila zadáním bezpečnostního sms kódu. Původní věřitelka ověřila schopnost žalované úvěr splatit lustrací veřejně dostupných databází [anonymizováno], [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Částka 5 000 Kč byla převedena z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. Žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč původní věřitelce vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná finanční prostředky ve stanovené lhůtě nezaplatila, a to ani přes opakované upomínky. Původní věřitelka postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Před podáním žaloby žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně byla usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyzvána k doplnění žalobních tvrzení ohledně způsobu posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. K tomu uvedla, že původní věřitelka provedla lustraci žalované z veřejně dostupných databází [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [anonymizována dvě slova], žalovaná odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeobecných obchodních podmínek prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a je schopna zápůjčku splatit. 4. Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v nepřítomnosti jeho i žalobkyně. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne [datum], a to fikcí 10. den po doručení na adrese jejího trvalého pobytu, tj. [ulice a číslo], [obec], k jednání se nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o jeho odročení. Soud proto projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedeného dokazování. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, a to dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná měla uhradit poplatek za zápůjčku ve výši 1 400 Kč, celkovou částku 6 400 Kč měla splatit do [datum]. Žalovaná je v dokumentu identifikována rodným číslem, které je dle výpisu z centrální evidence obyvatel k osobě žalované uvedeno správně, adresou trvalého pobytu, emailovou adresou a telefonním číslem. Dokument je podepsaný jednatelem původní věřitelky, žalovanou je podepsán elektronicky v systému společnosti [právnická osoba] na internetových stránkách [webová adresa]. Přiložena je kopie občanského průkazu žalované [číslo]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvě k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. O tom byla žalovaná písemně vyrozuměna a před podáním žaloby byla písemně vyzvána k úhradě dlužné částky 18 599 Kč. 7. Z potvrzení o odeslání finančních prostředků společnosti [právnická osoba] spoud zjistil shrnutí úvěru, tedy že částka 5 000 Kč je poskytována žalované na období od [datum] do [datum]. Z dokumentu nevyplývá číslo bankovního účtu, na který měly být peníze převedeny. 8. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla ke dni [datum] majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet], připsání částky 5 000 Kč s [variabilní symbol] nebyla na tomto účtu dohledáno. 9. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byla mezi původní věřitelkou a žalovanou uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouva o úvěru, na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč splacen nejpozději do [datum]. Původní věřitelka a žalobkyně mezi sebou dne [datum] uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka za žalovanou z původní věřitelky na žalobkyni, žalovaná byla o změně osoby věřitele písemně vyrozuměna. V řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitelka peníze na bankovní účet žalované skutečně zaslala, toto nevyplývá z dokumentu označeného jako potvrzení o odeslání finančních prostředků. Jedná se o potvrzení vystavené samotnou původní věřitelkou, nikoliv bankou, navíc z tohoto potvrzení není zřejmé, jaký den byly peníze přesně odeslány a na jaký bankovní účet. Ze zprávy [obec] [anonymizována dvě slova] navíc vyplývá, že platba 5 000 Kč s [variabilní symbol] nebyla na bankovním účtu č. [bankovní účet] dohledána. Na druhé straně nebylo prokázáno, že žalovaná poskytnutý úvěr alespoň částečně do doby jeho splatnosti či později zaplatila. Nebylo prokázáno ani to, že by původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splatit. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle kterého„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích“. V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]), v němž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitels