8 C 115/2022-55 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou dne [datum] uhrazení částky v původní výši 65 760 Kč, po částečném zpětvzetí učiněném při jednání ve výši 60 273,40 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když uvedla, že vlastní 2/3 na nemovité věci označené jako pozemek p.č. st [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, zapsaném na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Žalovaný vlastní 1/3 nemovitosti. Žalobkyně nabyla podíl dne [datum], nemovitost užívá pouze žalovaný, tedy nad rámec svého spoluvlastnického podílu a žalobkyni nebylo umožněno užívání nemovitostí alespoň v míře odpovídající jejího podílu. Žalobkyni tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení, odpovídající částce obvyklé v daném čase, představující obvyklé nájemné, když toto ohledně celé nemovitosti činí 150 000 Kč ročně. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dopisem ze dne [datum]. Doplněním žaloby ze dne [datum] žalobkyně upřesnila, že požaduje bezdůvodné obohacení za dobu od [datum] do dne předcházejícího podání žaloby a dne [datum] při jednání specifikovala tuto částku výší 60 273,40 Kč, ve zbytku vzala žalobu před zahájením jednání zpět. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že nemá na domě zvonek. 3. Zdejší soud rozsudkem ze dne [datum] žalobu výrokem I. zamítl, náklady řízení výrokem III. nepřiznal žádnému z účastníků a co do částky 5 486,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení výrokem II. ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum] řízení po zpětvzetí žalobkyní zastavil. 4. Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě usnesením č.j. [číslo jednací] rozsudek ve výrocích I. a III. zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení s tím, že je třeba provést navržené důkazy, pokud by skutková tvrzení žalobkyně o zamezení vstupu žalobkyně do předmětné nemovitosti byla pravdivá, není podstatné, že žalobkyně nevymezila, jak chtěla společnou nemovitost užívat. 5. Soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum], že žalovaný byl vlastníkem podílu ve výši id. 1/3 nemovitostí citovaných v odst. 1 rozsudku, žalobkyně je vlastníkem podílu ve výši id. 2/3, žalobkyně nabyla nemovitostí kupní smlouvou ze dne [datum], právní účinky vkladu [datum]. 6. Z fotografií nemovitosti soud zjistil, že se jedná o dům, který vypadá zvenku zanedbaně. 7. Z posouzení Ing. [příjmení] [jméno], znalce z oboru ekonomika, cena a odhady nemovitostí soud zjistil, že obvyklá cena předmětné nemovitosti činí 2 000 000 Kč, roční obvyklé nájemné 150 000 Kč. 8. Soud dále zjistil z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 53 978 Kč. 9. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že spolupracuje s žalobkyní, na podzim roku 2021 pro ni dělal zakázky, prohlídky (místní šetření) mají standardní postup. Udělají se fotografie zvenčí, pokusí se oslovit vlastníka, tak jako v tomto případě, když se do domu„ nedobouchal“, zanechal žalovanému výzvu. Poté se zpravidla čeká, někdy probíhá další místní šetření. Pokud ví, poté jel do nemovitosti až pan [celé jméno svědka]. Další místní šetření probíhá tehdy, když je trasově výhodné, nebo když je nějaká indicie, že se někdo ozval. Ve většině případů to probíhá smírnou cestou, lidé na dohodu buď kývnou, nebo nikoliv. Dům je neudržovaný, byly však záclony v oknech, vyšlapaná cesta, petlice na kůlnách. Neví, zda o jeho návštěvě žalovaný věděl. 10. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že byl spolupracovník žalobkyně, pracoval dříve jako obchodní ředitel. Do [obec] jel [datum], vlastnili 2/3 nemovitosti, vzal si občanský průkaz, plnou moc a výpis z listu vlastnictví, pan [celé jméno žalovaného] stál před domem, on mu vysvětlil, proč tam je, šli k domu, pak začal žalovaný křičet, že to podvod, a vytáhl na svědka velký nůž. Rozběhl se proti svědkovi, který raději odešel. 11. Z kupní smlouvy bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřela žalobkyně, jako kupující, s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako prodávajícími, kupní smlouvu, na jejímž základě koupila 2/3 pozemku p.č. st [anonymizováno] zastavěné plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, v obci a k.ú. [obec]. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalobkyně nabyla dne [datum] předmětnou nemovitost, pokusila se prostřednictvím svého spolupracovníka pana [příjmení] s žalovaným domluvit, avšak neúspěšně. V průběhu soudního řízení se pak o navázání komunikace s žalovaným pokusil další spolupracovník žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědka], k němuž se žalovaný choval výhružně (vytáhl na něho nůž). V předmětném období žalovaný nemovitost užíval, měl zde bydliště, žalobkyně se pokoušela (neúspěšně) o domluvu na budoucím užívání nemovitosti s žalovaným. <i>13. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že je namístě žalobě vyhovět. Žalovaný neumožnil žalobkyni žádnou dohodu o užívání nemovitosti a na jeho straně tak vzniklo bezdůvodné obohacení, a to za 220 dnů. Žalovaný nereagoval na návštěvu spolupracovníka žalobkyně, písemnou výzvu ani výzvu předžalobní. Výši obvyklého nájemného pokládá soud za prokázanou a vyplývá z posouzení [anonymizováno] [příjmení], kdy činí za rok 150 000 Kč (za celou nemovitost), tedy 100 000 Kč za 2/3 nemovitosti. Za 220 dnů pak činí 60 274 Kč. Žalobkyně požadovala přiznat o něco nižší částku (60 273,40 Kč), a soud tedy žalobě vyhověl. Soud přiznal žalobkyni rovněž zákonné úroky z prodlení, a to ode dne podání žaloby ve výši dle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a procesně úspěšné žalobkyni přiznal jejich náhradu ve výši celkem 38 580,30 Kč (řízení bylo ke zpětvzetí žaloby sice pravomocně částečně zastaveno, nicméně pouze v nepatrné části, přičemž pro výpočet mimosmluvní odměny bylo navíc u všech úkonů právní služby vycházeno z tarifní hodnoty ve výši žalované částky po úpravě, tj. z tarifní hodnoty 60 273,40 Kč). Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 6 302 Kč (z toho 2 631 Kč a 657 Kč poplatek za žalobu, 3 014 Kč za odvolání) a odměny za právní zastoupení ve výši celkem 32 278,30 Kč Náklady právního zastoupení tvoří mimosmluvní odměna za šest úkonů právní služby (přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu, účast na jednání dne [datum], odvolání, účast na jednání dne [datum]) ve výši 6 x 3 540 Kč podle § 7 bod 5. a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), paušální náhrada hotových výdajů spojených s uvedenými šesti úkony právní služby ve výši 6 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 a.t., náhrady výloh spojených s cestami k jednání a zpět ve výši 1 198,95 Kč (za cestu k jednání a zpět – z [obec] do [obec] a zpět, tj. 2 x 75 km, dne [datum], vozidlem Škoda Kodiaq s kombinovanou spotřebou paliva 7,4 l [číslo] km, vyhláškové ceně paliva 44,50 Kč a náhradě tzv. amortizace 4,70 Kč/km dle vyhl. č. 116/2022 Sb. a doloženého technického průkazu vozidla), resp. cestovného ve výši 1 237,31 Kč (za cestu k jednání a zpět – z [obec] do [obec] a zpět, tj. 2 x 75 km, dne [datum], vozidlem Škoda Kodiaq s kombinovanou spotřebou paliva 7,4 l [číslo] km, vyhláškové ceně paliva 41,20 Kč a náhradě tzv. amortizace 5,20 Kč/km dle vyhl. č. 467/2022 Sb. a doloženého technického průkazu vozidla), náhrady času promeškaného cestami k jednání a zpět ve výši 1 200 Kč podle § 14 odst. 3 a.t. za 2 x 2 x 3 půlhodiny strávené na cestách a konečně náhrada 21% DPH ve výši 5 602 Kč přiznaná k náhradě ve smyslu § 137 odst. 1,3 a.t. 16. Při vyhlášení rozsudku soud opomněl rozhodnout o náhradě nákladů státu, přičemž tuto chybu odstranil při písemném vyhotovení rozsudku vyhlášeného, kdy doplňujícím rozhodnutím ve smyslu § 166 o.s.ř. zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení, které platí stát. V tomto řízení bylo přiznáno svědečné [celé jméno svědka] za jeho podání výpovědi při jednání konaném dne [datum], a to ve výši 300 Kč. Protože žalovaný byl v řízení neúspěšný, je povinen nahradit i tyto náklady řízení (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). 17. Uložené povinnosti je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.)