11 C 219/2025-25 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalované poskytla dne , datum, spotřebitelský úvěr bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že žalovaná poskytla žalobkyni souhlas s poskytnutím dat třetí straně, čímž žalobkyně získala přístup k transakční historii, informacím o účtu, příjmech a výdajích a dalším informacím o finanční situaci žalované. Po vyhodnocení získaných dat žalobkyně uzavřela, že žalovaná má příjmy ve výši , částka, , výdaje , částka, , čímž žalovaná dosáhla vysokého skóre, které vypovídalo o nízké pravděpodobnosti, že by úvěr nebyl žalovanou řádně splácen. Žalované byl na základě smlouvy poskytnut úvěrový limit ve výši , částka, a následně na základě dodatku ke smlouvě byl úvěrový limit navýšen na , částka, . Žalovaná úvěr čerpala postupně v období od , datum, do , datum, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet tak, že žalobkyni bude splácet úroky měsíčními splátkami a zbylou část splatí žalovaná nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho, a proto byl úvěr dne , datum, zesplatněn. Žalobkyně se domáhala rovněž zaplacení smluvní pokuty sjednané v čl. VI. smlouvy ve výši 0,1 % denně z , částka, od , datum, do , datum, kapitalizované částkou , částka, . Současně požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, dle sazebníku poplatků. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení předžalobní výzvou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila.3. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, dodatku ke smlouvě a potvrzení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně se dle smlouvy zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Z přehledu čerpání a potvrzení o provedených platbách ze dnů , datum, a , datum, soud zjistil, že žalovaná postupně v období od , datum, do , datum, čerpala od žalobkyně finanční prostředky celkem ve výši , částka, . Z procesu žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta a z dokladů o ověření úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici výpisy z poštovního účtu žalované. Z nich soud zjistil, že žalovaná měla v období před poskytnutím úvěru nepravidelné příjmy v různých výších (v řádech několika málo tisíc Kč, např. , částka, , , částka, , nahodile se však objevovaly i platby s podstatně vyšším objemem peněz – např. dne , datum, příchozí platba ve výši , částka, ). Z výpisů z účtu nelze poznat, kdo byl poukazovatelem některých ze zmíněných plateb ve prospěch žalované, u některých plateb byl odesílatel uveden – např. dne , datum, poukázal ve prospěch účtu žalované , jméno FO, částku , částka, , dne , datum, , jméno FO, poukázal částku , částka, či dne , datum, poukázal částku , částka, ve prospěch žalované , tituly před jménem, , jméno FO, . Z výpisů soud rovněž zjistil, že v řádu několika málo dnů odcházely z účtu žalované odchozí platby v řádu desítek tisíc Kč (např. v období , datum, do , datum, odešly z účtu žalované platby v celkové výši , částka, ). Na účtu žalované bylo možné identifikovat příchozí platby ze zaměstnání žalované, kdy např. dne , datum, byla na účet žalované připsána platba ve výši , částka, s poznámkou „Hostinská činnost“ od společnosti , právnická osoba, , či dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „plat , Anonymizováno, /, Anonymizováno, + odměny“ od Základní školy Vojná. Žalované byla rovněž v období těsně před poskytnutím úvěru poskytována nemocenská, neboť dne , datum, byla na účet žalované připsána platba ve výši , částka, označená jako „Nemocenské , Anonymizováno, “ od , právnická osoba, . Z občanského průkazu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalované. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná neodporovala, soud zjistil, že žalovaná na jistinu úvěru žalobkyni ničeho neuhradila. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná v období od , datum, do , datum, od žalobkyně obdržela finanční prostředky v celkové výši , částka, . Žalobkyně žalované uvedené finanční prostředky poskytla, přestože žalovaná předložila žalobkyni výpisy ze svého běžného účtu, z nichž bylo zřejmé, že žalovaná měla nepravidelné příjmy, po určité období pobírala dávky nemocenského pojištění a její výdaje podstatně převyšovaly příjmy plynoucí z jejího zaměstnání, kdy tyto výdaje hradila i z mimořádných plateb obdržených od 3. osob (, jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a další). Žalovaná žalobkyni na dlužnou jistinu ničeho neuhradila.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi žalobkyní a žalovanou měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když poskytnutý úvěr nehradila řádně a včas. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o. z., neboť žalobkyně řádně nezkoumala, respektive chybně vyhodnotila, před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Po předložení výpisů z účtů žalované byla žalobkyně, jako profesionál na trhu poskytování spotřebitelských úvěrů, povinna trvat na tom, aby jí žalovaná přinejmenším vysvětlila své příjmy a výdaje převyšující tyto příjmy. Z předložených výpisů z účtů žalované je to