11 C 306/2025-24 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, . (dále jen jako „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě ní byla žalovanému vyplacena částka ve výši celkem , částka, , a to postupnými bezhotovostními převody (dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, ) na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobkyně souhlas s poskytnutím dat třetí straně, čímž právní předchůdce žalobkyně získal přístup k informacím o bankovním účtu žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, s tím, že odeslala žalovanému dne , datum, upomínku, ve které jej upozornila na zesplatnění úvěru. Dále uvedla, že pokud by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud nárok přiznal z titulu bezdůvodného obohacení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dále ničeho neuhradil, ačkoliv byl k tomu vyzván naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě smlouvy měl právní předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, , z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , , datum, a , datum, , vzal soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného a dne , datum, na něj byla poukázána platba ve výši , částka, pod VS: , var. symbol, , dne , datum, na něj byla poukázána platba ve výši , částka, pod VS: , var. symbol, a dne , datum, na něj byla poukázána platba ve výši , částka, pod VS: , var. symbol, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena z právního předchůdce žalobkyně na společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která následně postoupila pohledávku na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , předžalobní upomínkou z téhož dne a souvisejícím poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn a též byl žalobkyní vyzván k vyrovnání dluhu ve výši , částka, s tím, že se jedná o dluh z úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný nikterak neodporoval, má soud za prokázané, že žalovaný dosud z jistiny dluhu žalobkyni neuhradil částku , částka, . Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný dne , datum, , , datum, a , datum, obdržel finanční prostředky od právního předchůdce žalobkyně v celkové výši , částka, , z nichž dosud žalobkyni nevrátil částku , částka, . Smlouvami o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně přes společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . až na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , přičemž žalovaný byl stejným dopisem vyzván i k úhradě dosud nesplacené částky z titulu úvěrové smlouvy ve výši , částka, .7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni se však v řízení nepodařilo prokázat, že by právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, které by zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prokazovaly. Protože žalobkyně již v žalobě soudu sdělila, že pokud nebude mít soud za prokázaný nárok žalobkyně z titulu úvěrové smlouvy, domáhá se zaplacení částky , částka, z titulu bezdůvodného obohacení, nevyzýval soud s ohledem na toto prohlášení žalobkyni k doplnění důkazů stran prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto s ohledem na skutečnost, že žalobkyni se nepodařilo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy prokázat, posoudil žalobkyní předloženou smlouvu o revolvingovém úvěru jako absolutně neplatnou dle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost vrátit (pou