11 C 31/2026-25 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela se společností , právnická osoba, . (dále jen jako „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně měsíční smluvní úrok ve výši 40 % z jistiny, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a žalovaná byla povinna splácet vždy k 15. dni v měsíci alespoň měsíčně přirostlý úrok. Žalovaná se dostala se splacením úvěru do prodlení a v poslední upomínce ze dne , datum, byla informována o zesplatnění celého úvěru. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení nesplacené jistiny ve výši , částka, spolu s úrokem za první měsíc ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ode dne , datum, do zaplacení. Dále se domáhala uhrazení smluvní pokuty v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně dále uvedla pro případ, že by soud neměl nárok za prokázaný, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanou marně vyzývala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) nevyjádřila. Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání., právnická osoba, rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že na základě smlouvy měl právní předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr až do výše , částka, a žalovaná měla tento úvěr splatit v minimálních měsíčních splátkách ve výši smluveného měsíčního úroku 40 % z jistiny. Smlouva byla podepsaná pomocí SMS verifikace. Z žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované dovodila ze zjištění, že žalovaná je svobodná, žije v obecním bytě ve tříčlenné domácnosti s jedním dítětem na adrese ohlašovny, její příjem tvoří příspěvek , částka, a výdaje má pouze ve výši , částka, . Z potvrzení o provedené platbě a ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. soud zjistil, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobkyně dne , datum, částku ve výši , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek a následné postupní smlouvy ze dne , datum, včetně příloh soud zjistil, že první smlouva není datována a mělo na základě ní dojít k postoupení z právního předchůdce žalobkyně na společnost , právnická osoba, ., poté byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , předžalobní upomínkou z téhož dne a souvisejícím poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna a též byla žalobkyní vyzvána k vyrovnání předmětného dluhu. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná dne , datum, čerpala finanční prostředky od právního předchůdce žalobkyně v celkové výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postupnému postoupení pohledávky za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, , přičemž žalovaná byla stejným dopisem vyzvána i k úhradě dosud nesplacené částky. Žalovaná na dluh v celkové výši , částka, žalobkyni dále nic nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalobkyně žalované úvěr poskytla, přestože žalovaná vyživující minimálně jedno dítě měla mít nebývalé nízké měsíční výdaje, a přestože žalobkyně neměla od žalované získány žádné výpisy z účtů, ze kterých by bylo možné tyto výdaje ověřit. Žalovaná na svůj dluh dále ničeho neuhradila ani poté, co k tomu byla žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když poskytnutý úvěr nehradila žalobkyni řádně a včas. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o.z., neboť předchůdce žalobkyně řádně nezkoumal před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Spokojil se s absurdním tvrzením o měsíčních výdajích ve výši , částka, , které dále neověřoval, byť svobodná žalovaná měla bydlet dle svého tvrzení s dítětem v obecním bytě. Předchůdce žalobkyně jako profesionál byl povinen trvat na tom, aby mu žalovaná prokázala své výdaje, aniž by slepě vycházel z absurdních tvrzení. Žalobkyně již v žalobě soudu sd