11 C 325/2025-38 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) dne , datum, smlouvu o krátkodobé podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, , na základě níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se úvěr zavázala splatit do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudil úvěruschopnost žalované. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splacením úvěru, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s platbou větší než , Anonymizováno, dny, smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s platbou větší než , Anonymizováno, dní a smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s platbou větší než , Anonymizováno, dní. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná se dále domáhá zaplacení vynaložených nákladů spojených s mimosoudním vymáhání pohledávky v celkové výši , částka, . Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku , částka, .2. Žalovaná uvedla, že úvěr byl nesprávně sjednán jako podnikatelský, ačkoliv podnikatelská činnost žalované nebyla nikterak prověřena. Žalovaná doložila příjem pouze ze zaměstnání a úvěr byl schválen na základě předložených výplatních pásek. Nebylo specifikováno, na co měl být úvěr v rámci podnikání použit. Úvěr by měl být tedy posouzen jako spotřebitelský, přičemž právní předchůdce žalobkyně byl povinen řádně prověřit úvěruschopnost žalované. Zjevně tak však neučinil, neboť by zjistil, že žalovaná splácí i jiné úvěry, a její životní náklady jsou mnohem vyšší než uvedených , částka, měsíčně. Pokud žalobkyně tvrdí doložený příjem žalované , částka, měsíčně a výdaje , částka, měsíčně, bylo zřejmé, že nebylo v možnostech žalované jednorázově zaplatit částku , částka, . Žalovaná dále poukázala na nesprávné uvedení , Anonymizováno, , Anonymizováno, s přesností na desetinná místa ve smlouvě a vznesla námitku promlčení přinejmenším části pohledávky.3. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:4. Ze smlouvy o krátkodobé podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , notifikace o podané žádosti o půjčku a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že na základě smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaná měla tento úvěr splatit společně s poplatkem ve výši , částka, nejpozději do , datum, . K osobě žalované bylo ve smlouvě uvedeno její rodné číslo, IČO a trvalé bydliště. , adresa, podnikání či sídlo uvedeno nebylo. Dle čl. II smlouvy byla zápůjčka sjednávána jako účelová a finanční prostředky měly být využity výhradně pro podnikatelské účely. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované skrze občanský průkaz. Z protokolu o vyhodnocení úvěruschopnosti a průběhu případu soud zjistil, že žalovaná právní předchůdci žalobkyně sdělila, že je zaměstnaná u společnosti , Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, a měsíčními výdaji ve výši , částka, . K tomu bylo uvedeno, že příjem odpovídá předloženým výplatním páskám ze zaměstnání. Žalovaná dále uvedla, že je vlastníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Osoba žalované byla dohledána v živnostenském rejstříku. Z výplatních pásek žalované soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalované u zaměstnavatele – společnosti , Anonymizováno, , činil v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, , v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, a v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, . Z výpisu z živnostenského rejstříku žalované soud zjistil, že žalovaná má přerušené živnostenské oprávnění s předmětem podnikání , Anonymizováno, , Anonymizováno, od , datum, , a dále přerušené živnostenské oprávnění s předmětem podnikání , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, od , datum, . Z potvrzení o čerpání úvěru soud zjistil, že dne , datum, byla právním předchůdcem žalobkyně poukázána částka ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , což žalovaná v průběhu řízení nerozporovala. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení žalované z téhož dne a doručenky datové zprávy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení svého dluhu žalobkyní vyzývána. Z písemného tvrzení žalobkyně v návrhu soud zjistil, že žalovaná zaplatila na pohledávku celkem částku , částka, . Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.5. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru ekonomika, účastnickým výslechem žalované a dalšími navrženými důkazy, které nebyly provedeny, neboť má za to, že tyto důkazy by nemohly s ohledem na níže uvedené skutkové a právní hodnocení sporu prokázat nové skutečnosti.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , a to převodem na její bankovní účet. Dle smlouvy byl úvěr poskytnut jako podnikatelský, u osoby žalované bylo ve smlouvě uvedeno IČO. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, . Právní předchůdce žalované posuzoval úvěruschopnost žalované. Zjistil, že žalovaná je zaměstnána u , Anonymizováno, , její měsíční příjem činí , částka, , což bylo ověřeno z výplatních pásek. Výdaje dle jejího sdělení činily , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Na dluh bylo žalovanou doposud zaplaceno , částka, . Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak neodporovala. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, .7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou