11 C 4/2026-29 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, . Návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se úvěr zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . Jelikož žalovaný dlužnou částku nesplácel řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila. O nároku žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny, dlužných úroků a části smluvní pokuty bylo rozhodnuto již rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , dle kterého byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku , částka, , kterou žalovaný uhradil dne , datum, . Žalobkyně se nynější žalobou domáhá toliko zaplacení smluvní pokuty dle čl. , Anonymizováno, . bod , Anonymizováno, písm. , Anonymizováno, ) smlouvy ve výši , Anonymizováno, % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizované částkou , částka, . Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ačkoliv byl k jejímu zaplacení žalobkyní vyzýván.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v návrhu ve věci samé a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání., právnická osoba5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , úvěrových podmínek žalobkyně, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o transakcích a tabulky umoření soud zjistil, že na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jistinu spolu s úroky ve výši , částka, splatit ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . V čl. , Anonymizováno, . bod , Anonymizováno, písm. , Anonymizováno, ) smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru. Z rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Dlužná částka sestávala i ze smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, . Z odůvodnění rozsudku nevyplývá, že by se soud blíže zabýval zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. Z čestného prohlášení – závazky spotřebitele, výdaje spotřebitele a příjmy spotřebitele ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný při sjednávání úvěru prohlásil, že je , Anonymizováno, , dosahuje příjmu , částka, měsíčně, náklady jsou tvořeny náklady na bydlení ve výši , částka, měsíčně a splátkami úvěru ve výši , částka, měsíčně. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že žalobkyně posoudila skutečnosti uváděné žalovaným. Bydlení u , Anonymizováno, ověřila náhledem do katastru nemovitostí a prohlášením , Anonymizováno, žalovaného, příjem ověřila z výplatních pásek žalovaného u zaměstnavatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v nichž žalovaný dosáhl čistého příjmu ve výši , částka, a , částka, . Další majetkové poměry ověřila z výpisu centrální evidence exekucí a náhledem do insolvenčního rejstříku. Ze zesplatnění pro smlouvu , Anonymizováno, a předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z výpočtu dodatečné pokuty bylo zjištěno, že žalovaný byl v prodlení se splácením úvěru od , datum, do , datum, a smluvní pokuta za uvedené období byla žalobkyní kapitalizována částkou , částka, . Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dodatečné pokuty ve výši , částka, .6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, v níž se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanému uvedené finanční prostředky poskytla, ačkoliv řádně neověřila jím tvrzené výdaje, např. v podobě výpisů z účtů. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně jej zesplatnila a povinnost k zaplacení dlužné jistiny s příslušenstvím a smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, byla žalovanému uložena rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Dle tvrzení žalobkyně, proti němuž žalovaný nebrojil, žalovaný zaplatil dlužnou částku dne , datum, .7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když poskytnutý úvěr nehradil žalobkyni řádně a včas. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o. z., neboť žalobkyně řádně nezkoumala, respektive chybně vyhodnotila, před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Po předložení výplatních pásek žalovaného a žalovaným předestřených tvrzení ohledně jeho výdajů byla žalobkyně, jako profesionál na trhu poskytování spotřebitelských úvěrů, povinna trvat na tom, aby jí žalovaný jakkoliv prokázal své výdaje, nejlépe výpisem z bankovního účtu, aniž by vycházela z absurdního tvrzení, že žalovaného náklady sestávají pouze z nákladů na bydlení ve výši , částka, měsíčně a splácení úvěrů ve výši , částka, měsíčně. Na uvedeném závěru nemůže ničeho změn