14 C 48/2024-93 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení částky 43 020,-Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , oba pozemky spolu bezprostředně sousedí. Žalobkyně dále uvedla, že na uvedeném pozemku žalované je postavena zeď stavby č.p. , Anonymizováno, , když tato zeď zasahuje na uvedený pozemek žalobkyně. Podle žalobkyně je tato zeď ve stavu ohrožujícím majetek, zdraví a životy osob. Při kontrolní prohlídce této zdi, prováděné Městským úřadem , adresa, , odborem stavebním a územního plánování dne , datum, , bylo zjištěno, že se předmětná zeď nachází v havarijním stavu. Účastníci tedy v průběhu roku 2023 vedli jednání o způsobu opravy předmětné zdi, k dohodě však mezi nimi nedošlo. Za účelem zjištění technického stavu předmětné zdi, resp. zjištění možných způsobů její opravy, provedla žalovaná její částečné odkrytí, kdy odpad vzniklý při tomto odkrývání ze zdi ponechala volně ležící na uvedeném pozemku žalobkyně. Tento odpad byl podle žalobkyně na jejím pozemku umístěn ode dne , datum, do , datum, , kdy jej žalovaná během jednoho dne vyklidila. Jednalo se o azbestovo – cementovou krytinu, dřevěné latě a spojovací materiál. Dále žalobkyně uvedla, že dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky, jako náhrady za skladování odpadu žalované na uvedeném pozemku žalobkyně, s tím, že žalobkyně požadovala zaplacení nejpozději do , datum, . Toto datum žalobkyně považuje za den splatnosti požadované částky. Žalovaná však podle žalobkyně na uvedenou výzvu nereagovala a žalovanou částku neuhradila. K výši žalované částky žalobkyně uvedla, že ji vypočetla s podpůrným použitím obecně závazné vyhlášky města , adresa, , o místním poplatku za užívání veřejného prostranství a ceníku krátkodobých nájmů pozemků ve vlastnictví města , adresa, při sazbě za každý i započatý metr čtvereční a každý i započatý den, ve výši 10,-Kč, odpad byl na předmětném pozemku žalobkyně umístěn po dobu 478 dnů a zabíral podle žalobkyně celkem 8,84 metrů čtverečních.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná žalovaný nárok neuznala, a to ani částečně. Žalovaná potvrdila, že v souvislosti se zjišťováním stavebně technického stavu rozhrady mezi pozemky účastníků došlo k demontáži původně zde umístěného eternitového obkladu a latí, které pak byly po určitou dobu umístěny na předmětném pozemku žalobkyně, což však bylo realizováno po vzájemné dohodě obou účastníků, neboť toho bylo třeba jednak z důvodu zjištění stavebně technického stavu předmětné zdi a dále pak i z důvodu její plánované opravy, ke které však z důvodů na straně žalobkyně nedošlo. Dále žalovaná uvedla, že s ohledem na situování předmětných nemovitostí, které spolu bezprostředně sousedí, nemá žalovaná jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , jejíž součástí je stavba domu čp. , Anonymizováno, , jinou možnost přístupu k provedení nezbytné údržby její stavby než přes pozemek žalobkyně parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Proto je podle názoru žalované ve smyslu ust. § 1021 Občanského zákoníku povinností žalobkyně jako vlastníka sousedního pozemku umožnit žalované vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Soused však nahradí vlastníkovi pozemku škodu tím způsobenou. Za této situace tak žalovaná v intencích uvedeného zákonného oprávnění provedla nezbytné udržovací práce, jejichž výsledkem bylo sice krátkodobé uložení předmětného odpadu na pozemku žalobkyně, nicméně v důsledku toho žalobkyni nebyla způsobena žádná újma, za kterou by žalovaná mohla odpovídat. Koneckonců předmětný pozemek, na kterém byl dočasně stavební odpad uložen, je uzavřeným pozemkem ohraničeným stavbami ve vlastnictví účastníků, na kterém se nachází, a to po celé jeho ploše stavební odpad a nepořádek, se kterým však nemá žalovaná nic společného. Faktické poměry předmětného pozemku odpovídají podle názoru žalované staveništi či spíše skládce než volnému prostranství, které by se mohlo stát srovnatelným předmětem užívání jako užívání veřejného prostranství či nájmu obecního pozemku. Dále žalovaná uvedla, že pokud zákon zakládá oprávnění vlastníkovi sousedního pozemku vstoupit na sousední pozemek za účelem provedení nezbytné údržby oprav či z jiného důvodu souvisejícího s hospodařením s věcí, pak dotčený vlastník sousedního pozemku má toliko nárok na náhradu případně jemu způsobené škody, ale rozhodně mu nevzniká nárok na zaplacení domnělého nároku na náhradu za skladování stavebního odpadu vzniklého právě v souvislosti s výkonem práv vlastníka sousedního pozemku, který byl dočasně uložen na pozemku žalobce. Rovněž nelze podle žalované přehlédnout ani to, že žalobkyně o uložení demontovaného stavebního materiálu z předmětné rozhrady věděla, pod jejím dohledem a s jejím vědomím stavební firma fakticky realizující uvedenou demontáž stavební odpad na jejím pozemku uložila, proti čemuž žalobkyně nikdy nevznesla jakékoliv výhrady či nesouhlas.3. Žalobkyně na uvedené vyjádření žalované k žalobě reagovala tak, že uvedla, že tvrzení o tom, že k demontáži původně zde umístěného eternitového obkladu a latí, je pravdivé. Nepravdivé je však tvrzení, že by žalobkyně souhlasila či jakkoliv s žalovanou ujednala, že bude uvedený odpad na pozemku žalobkyně umístěn. „Určitá doba“, jako časový úsek, kdy byl proti vůli žalobkyně a bez jejího souhlasu umístěn odpad žalované na pozemku žalobkyně, přitom činila více jak rok a čtvrt. Žalovaná navíc uvedený odpad neodklidila ani na opakované výzvy žalobkyně. Žalobkyně byla proto nucena obrátit se ke zdejšímu soudu s žalobou na vyklizení pozemku od předmětného odpadu. Předmětná žaloba byla podána až , datum, , poté, co se žalobkyně opakovaně snažila dohodnout se žalovanou mimosoudně a zároveň poté, kdy dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k odstranění odpadu žalované prostřednictvím právního zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalované, kdy ani k této výzvě, žalovaná odpad, neodstranila, ani se k výzvě žalobkyně nijak nevyjádřila. Teprve až po podání uvedené žaloby, žalovaná dne , datum, , z pozemku parc. č. , hodnota, v kat. území , adresa, vyklidila odpad, vzniklý při odkrytí zdi budovy č.p. , Anonymizováno, , vystavěné na pozemku parc. č. , hodnota, v kat. území , adresa, . Podle názoru žalobkyně nelze uvedeným zákonným ustanovením § 1021 Občanského zákoníku omlouvat zanesení pozemku žalobkyně odpadem žalované po dobu delší než rok a čtvrt. Podstatná je podle žalobkyně ta skutečnost, že pozemek parc. č. , hodnota, v kat. území , adresa, , je výlučným vlastnictvím žalobkyně, do kterého žalovaná bezdůvodně a protiprávně zasahovala, uskladněním svého odpadu. Žalobkyně dále upozornila na judikatorní závěr, že plněním bez právního důvodu, případně protiprávním užitím cizí hodnoty, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 Občanského zákoníku je i stav, kdy je cizí nemovitá věc užívána subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil, a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 154/2020, nebo ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3105/2020).4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , Obec , adresa, , vedeného u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , jméno FO, č. , hodnota, a , jméno FO, č. , hodnota, soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem předmětného pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí je stavba domu čp. , Anonymizováno, a dále, že žalovaná je vlastníkem předmětného pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, když součástí tohoto pozemku je stavba čp. , Anonymizováno, . Dále z těchto listin soud zjistil a má za prokázané, že v rozhodném období od , datum, do , datum, tento vlastnický stav trval. Ze snímku katastrální mapy soud zjistil a má za prokázané, že předmětné pozemky parc. č. , hodnota, a par. č. , hodnota, jsou pozemky bezprostředně sousedící.5. Z listiny „Zápis z vyklizení materiálu ze dvora objektu na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, na parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, to vše v k. ú. , adresa, “ a z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil a má za prokázané, že dne , datum, došlo k vyklizení pozemku žalobkyně parc. č. , hodnota, a to vyklizení materiálu (a to azbesto-cementové krytiny a dřevěných latí obkladu), který zbyl na tomto pozemku po demontáži obkladu stěny sousedního domu ve vlastnictví žalované, když tato demontáž proběhla dne , datum, za účelem