7 Cmo 109/2018-0 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 14. 3. 2018 domáhal zápisu změn týkajících se odborové organizace , Anonymizováno, , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , identifikační číslo , IČO navrhovatele B, , a to konkrétně zápisu nových členů jejího statutárního orgánu – výboru, se současným zápisem jejich počtu a způsobu jednání. Do ostatních skutečností navrhl zapsat návrh na znepřístupnění údajů listin uložených ve sbírce listin dle § 68 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a žádost, aby listiny, ve kterých jsou označeni členové orgánů odborové organizace, nebyly zveřejněny dle § 25 odst. 2.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně návrh na zápis změn do spolkového rejstříku ze dne 14. 3. 2018 pod Fj 82006/2018/MSPH odmítl. V odůvodnění soud citoval ust. § 26 odst. 1, § 28 a dále ust. § 86 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“). Kdy zvýraznil citaci ust. § 86 písm. a) z. v. r. tedy možnost soudu návrh odmítnou, byl-li podán osobou, která není k návrhu oprávněna. V návaznost na to uvedl a uzavřel, že rozhodl, jak výše uvedeno, neboť podat návrh na zápis změny odborové organizace je oprávněna pouze sama organizace.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání. Uvedl, že je tvořen jednotlivými základními organizacemi s právní subjektivitou, které sdružuje. Svou aktivní legitimaci k podání předmětného návrhu navrhovatel dovozuje z ustanovení čl. 10 odst. 7 svých stanov, dle kterého činí veškerá podání vůči veřejnému rejstříku navrhovatel. Tímto ustanovením stanov je postaveno na jisto, že navrhovatel coby odborový svaz je oprávněn vůči příslušnému rejstříkovému soudu činit podání za základní organizaci. Namítl, že rejstříkový soud v napadeném usnesení nikterak nezdůvodnil, proč jeho podání odmítl. Ze stanov nevyplývá, že základní organizace jsou jeho pobočnými odborovými organizacemi. Je pouze na vůli navrhovatele, jakým způsobem bude organizován a vnitřně strukturován. Dále navrhovatel namítl, že podle novelizovaného znění § 121 z. v. r. je zápis skutečností do veřejného rejstříku pouze deklaratorní. Faktická změna nastává dnem schválení v orgánech odborové organizace a zápis změn je de facto formální povinností, kterou má odborová organizace vůči veřejnému rejstříku. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a návrhu vyhověl.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné.5. Podle § 11 odst. 1 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně (odst. 1). Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (odst. 2). Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (odst. 3).6. Podle § 28 z. v. r. může návrh na změnu nebo výmaz zápisu podat osoba uvedená v § 26 nebo 27.7. Podle § 26 odst. 1 písm. a) z. v. r. se do spolkového rejstříku zapisují spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen „spolek“).8. Podle § 84 z. v. r. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.9. Podle § 86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.10. Z úplného výpisu ze spolkového rejstříku navrhovatele vedeného Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 4453 ze dne 21. 1. 2019 odvolací soud zjistil, že navrhovatel byl zapsán do spolkového rejstříku dne 1. 1. 2014, vznikl dne 16. 12. 1992 a jeho právní formou je odborová organizace. Z úplného výpisu ze spolkového rejstříku účastnice řízení vedeného Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 54227 ze dne 21. 1. 2019 odvolací soud zjistil, že účastnice je zapsána ve spolkovém rejstříku od 1. 1. 2014 a vznikla dne 6. 1. 1993. Dne 1. 1. 2018 byla vymazána právní forma pobočná odborová organizace a organizace zaměstnavatelů a zapsána právní forma odborová organizace. Coby zakladatel účastnice je zapsán navrhovatel. Z článku 10 odst. 7 stanov navrhovatele ve znění účinném od 25. 11. 2016 bylo odvolacím soudem zjištěno, že základní organizace odborového svazu (, právnická osoba, ) jsou evidovány v souladu s platnou právní úpravou ve veřejném rejstříku vedeném příslušným orgánem státní správy. Veškerá jednání , právnická osoba, týkající se vzniku, změny a zániku ve vztahu k veřejnému rejstříku činí a příslušná podání podává odborový svaz.11. S účinností od 1. 1. 2018 byl z právní úpravy vypuštěn pojem pobočná odborová organizace a pobočná organizace zaměstnavatelů. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, „užití pojmu „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“ v občanském zákoníku a dalších zákonech skýtá podklad pro možné narušení autonomie odborových organizací a organizací zaměstnavatelů ve vnitřních záležitostech a může odporovat závazkům České republiky z mezinárodních smluv. Z tohoto důvodu se navrhuje jejich vypuštění. Smyslem je vyjasnit, že i odborová organizace a organizace zaměstnavatelů založená jinou odborovou organizací nebo organizací zaměstnavatelů, resp. jejich organizační jednotka s právní subjektivitou, je odborovou organizací nebo organizací zaměstnavatelů, nikoliv zvláštní entitou, na niž se přiměřeně použijí ustanovení o pobočném spolku…Užití pojmů „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“ v ustanovení § 3046 OZ se jeví jako problematické a od počátku účinnosti zákona nezpůsobilé vyvolávat zamýšlené účinky. Fikce, podle níž se dřívější organizační jednotky odborových organizací a organizací zaměstnavatelů evidované podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, považují za jejich pobočné organizace, je nepřípadná. Postavení těchto organizačních jednotek lze přitom v mnohých případech jen obtížně ztotožnit s postavením pobočných spolků podle občanského zákoníku. Změnou se má vyjasnit, že se v daném případě jedná o standardní odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů, které podléhají témuž právnímu režimu“.12. Účastnice řízení byla v době podání návrhu na zápis změn do spolkového rejstříku odborovou organizací a je tudíž coby zapsaná osoba sama aktivně legitimována k podání předmětného návrhu (§ 11 odst. 1 a § 28 ve spojení s § 26 odst. 1 písm. a) z. v. r.). Shora uvedené ustanovení článku 10 odst. 7 stanov navrhovatele ve znění účinném od 25. 11. 2016 je v rozporu s citovaným kogentním ustanovením § 28 z. v. r. a tudíž neplatné podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Aktivní legitimaci navrhovatele pro podání návrhu na zápis změn do spolkového rejstříku namísto účastnice proto založit nemůže.13. Soud prvního stupně se však nezabýval otázkou, zda navrhovatel není k podání návrhu aktivně legitimován podle cit. ust. § 11 odst. 3 z. v. r., které podání návrhu na zápis umožňuje každému, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku, pokud návrh na zápis nepodala zapsaná osoba po vzniku rozhodné skutečnosti ve složené lhůtě stanovené v § 11 odst. 2 a 3 z. v. r. Napadené usnesení je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.14. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.