7 Cmo 273/2018-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „V obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 57041 se zapisuje Ostatní skutečnosti Poznámka o dovolání se neúčinnosti právního jednání podle § 599 OZ: Žalobou z 15. 8. 2018 se společnost , Jméno navrhovatele, GmbH + Co. KG, IČO: , IBAN, , se sídlem Balcke-Dürr-Alle 3, 40882 Ratingen, Spolková republika Německo dovolala neúčinnosti právního jednání převodu podílu ve výši 20 % ze společníka Jana Kebrlová, dat. nar. 8. 11. 1961, bydlištěm , adresa, , , adresa, na společníka Andrea Zýková, dat. nar. 30. 6. 1976, bydlištěm , adresa, .“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že návrhem ze dne 17. srpna 2018, č. j. F 290626/2018 se navrhovatel domáhal zápisu změny zapsaných údajů ohledně společnosti , Jméno advokáta B, . do obchodního rejstříku, a to zápisu poznámky o dovolání se neúčinnosti právního jednání podle § 599 odst. 1 o. z. v rámci rubriky ostatní skutečnosti. Jako podkladovou listinu pro zápis k návrhu doložil žalobu o určení neúčinnosti právních „úkonů“ podanou dne 15. srpna 2018 u Okresního soudu v Berouně; řízení o žalobě je vedeno tamním soudem pod sp. zn. 7 C 257/2018. Poté soud citoval ustanovení § 25 odst. 1 písm. j) z. v. r. a dále § 599 odst. 1 o. z. s tím, že „S ohledem na shora uvedené soud o podaném návrhu rozhodl tak, že mu v plném rozsahu vyhověl.“2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník – v obchodním rejstříku zapsaná obchodní společnost , Jméno advokáta B, . včasné odvolání. V odvolání namítl, že nesouhlasí s tím, že by paní Jana Kebrlová, která převáděla „obchodní“ podíl ve výši 20% ve společnosti účastníka řízení, měla ve smyslu ustanovení § 589 o. z., postavení dlužníka. Vykonatelná pohledávka, která je předpokládána v ustanovení § 589 odst. 1 o. z., v daném případě notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, nesměřuje proti Janě Kebrlové, resp. jmenovaná není účastník notářského zápisu, jakožto dlužník. S ohledem na to tak nemůže být vůči Janě Kebrlové aplikováno ustanovení o relativní neúčinnosti upravené v §589 a násl. o. z., a to včetně § 599 o. z., které umožňuje věřiteli dožadovat se, aby v obchodním rejstříku, v části „ostatní skutečnosti“, byla zapsána poznámka, o dovolání se neúčinnosti právního jednání. Odvolatel navrhl, aby Vrchní soud v Praze napadené usnesení zrušil.3. K odvolání se vyjádřil navrhovatel, který uvedl, že primárním dlužníkem navrhovatele je fyzická osoba – podnikatel Josef Kebrle, nar. 28. 1. 1949, podnikající pod obchodní firmou Josef Kebrle, IČ…. Navrhovatel eviduje za tímto dlužníkem pohledávku …kterou dlužník uznal co do důvodu i výše notářským zápisem č. NZ 115/2018 …pohledávka navrhovatele vůči dlužníkovi se stala vykonatelnou, neboť tento primární dlužník neuhradil dlužnou částku ve sjednaných splátkách a pohledávka se tak stala pro ztrátu výhody splátek splatnou v plné výši. Bývalá společnice účastníka Jana Kebrlová byla v době vzniku pohledávky manželkou primárního dlužníka a jejich manželství trvá doposud. Podle zákona výkon předmětné pohledávky primárního dlužníka postihuje i majetek manželky primárního dlužníka, neboť pohledávka vznikla v době trvání manželství obou manželů a rozsah společného jmění manželů nebyl nijak modifikován. Manželka tedy odpovídá za vzniklý dluh spolu s primárním dlužníkem v celé jeho výši společně a nerozdílně. Navrhovatel má možnost domáhat se vůči manželce primárního dlužníka vyslovení relativní neúčinnosti jejích právních jednání, která zkracují výkon vykonatelné pohledávky navrhovatele za primárním dlužníkem, když v souladu s ustálenou judikaturou je třeba pojem „dlužník“ užitý v zákonném předpisu ve vztahu k relativní neúčinnosti vykládat tak, že tento zahrnuje nejen toho, kdo je zavázán splnit příslušný dluh, ale také manžela tohoto primárního dlužníka za předpokladu, že věřitel má právo na uspokojení vymahatelné pohledávky a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1943/2017 ze dne 14. 11. 2017.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než v odvolání uvedených důvodů.5. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu se navrhovatel domáhal svým návrhem ze dne 17. 8. 2018 zápisu následujícího textu do rubriky ostatních skutečností u účastníka: „Poznámka o dovolání se neúčinnosti právního jednání podle § 599 OZ: Žalobou z 15. 8. 2018 se společnost , Jméno navrhovatele, GmbH + Co. KG, IČO: , IBAN, , …dovolala neúčinnosti právního jednání převodu podílu ve výši 20 % ze společníka Jana Kebrlová, … na společníka Andrea Zýková, ….“ Rejstříkový soud návrhu zcela vyhověl.6. Dle § 599 odst. 1 o. z. „Dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věci zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání.“7. Dle § 980 o. z. „Je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky.“ (odst. 1), „Je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.“ (odst. 2).8. Dle § 1 z. v. r. „Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností.“ (odst. 1), „Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách /dále jen „zapsaná osoba“/.“ (odst. 2), „Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy.“ (odst. 3), „Veřejný rejstřík je veden v elektronické podobě. Veřejný rejstřík vede soud /dále jen „rejstříkový soud“/.“ (odst. 4).9. Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje veřejné rejstříky v ustanoveních § 120 a § 121 o. z., přičemž odkazuje na jiný právní předpis, který uceleně řeší problematiku veřejných rejstříku; stanoví, jaké jsou rejstříky právnických a fyzických osob, které osoby se do nich zapisují a jak, nebo které další údaje se do nich o osobách zapisují,…Podrobně problematiku veřejných rejstříků tedy upravuje samostatný zákon, jímž je zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen z. v. r.).10. V posuzované věci je podstatné důsledně lišit od pojmu veřejný rejstřík pojem veřejný seznam. Zatímco veřejný rejstřík je primárně evidencí osob (fyzických a právnických), který je podle zákona za veřejný rejstřík prohlášen, tak veřejný seznam je evidencí věcí. K tomuto závěru lze dospět na základě komparace ustanovení § 1 z. v. r. a § 980 o. z., ve spojení se speciálními zákony upravujícími konkrétní veřejné seznamy (např. zákon o katastru nemovitostí, apod.). Ke shodným závěrům ostatně dochází i odborná právní teorie: „Občanský zákoník pojem veřejný seznam nedefinuje. Zda lze konkrétní evidenci považovat za veřejný seznam ve smyslu občanského zákoníku, je tak nutno dovodit z její povahy. Hlavním účelem vedení veřejných seznamů, pokud jde o oblast soukromého práva, je zajistit bezpečný základ pro právní obchod s věcmi do nich zapsanými (Krčmář 1946 s. 21, Rouček/Sedláček II § 431 s. 511). Vedení veřejných seznamů upravují zvláštní právní předpisy…. Podle důvodové zprávy je pojem veřejný seznam souhrnným označením veřejných evidencí věcí, zatímco pro veřejnou evidenci osob se používá souhrnné označení veřejný rejstřík…. Za veřejné seznamy lze považovat zejména následující: katastr nemovitostí, letecký rejstřík, plavební rejstřík, rejstřík ochranných známek, rejstřík průmyslových vzorů, rejstřík užitných vzorů, patentový rejstřík..... Veřejnými seznamy však nejsou zejména obchodní rejstřík …. Obchodní rejstřík je primárně evidencí osob, tj. veřejným rejstříkem.“ - viz komentář k § 980 o. z. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017. Tyto závěry - promítnuto do posuzované věci, znamenají, že ustanovení § 599 odst. 1 o. z., na základě něhož rejstříkový soud návrhu vyhověl, na daný případ vůbec nedopadá, a proto aktivní věcnou legitimaci navrhovatele založit nemohlo. Toto zákonné ustanovení, dávající příslušné oprávnění věřiteli (žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání), se totiž týká věci zapsané ve veřejném seznamu (např. katastr nemovitostí, patentový rejstřík, letecký rejstřík), jímž však není žádný veřejný rejstřík vedený sou