12 Cmo 321/2020-85 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně nevyhověl návrhu žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupil nabyvatel práva – , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně se domáhá plnění ze směnky vlastní vystavené dne 13. 5. 2013 v Praze společností , právnická osoba, , splatné v Praze dne 1. 11. 2018, znějící na směnečnou sumu 1. 277.295 Kč na řad žalobkyně, kterou žalovaný podepsal jako směnečný rukojmí. Podáním ze dne 9. 9. 2020 žalobkyně navrhla, aby soud připustil, aby na její místo vstoupil podle ust. § 107a o. s. ř. shora uvedený nabyvatel práva, který doloží svůj souhlas s účastí na řízení. Soud poukázal na podmínky procesního nástupnictví upravené ustanovením § 107a o. s. ř. a uzavřel, že souhlas společnosti , právnická osoba, ., s jejím vstupem do řízení nebyl doložen. Další důvod pro nevyhovění návrhu shledal v tom, že dosud nedošlo k požadované právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, tj. k indosaci předmětné směnky a k její tradici. Návrhu žalobkyně proto nevyhověl.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání a navrhl jeho zrušení. Uvedl, že má zájem na tom, aby bylo postaveno na jisto, kdo by měl být jeho věřitelem, neboť společnost , právnická osoba, . proti žalovanému již nepřímo koná v insolvenčním řízení týkajícím se společnosti , právnická osoba, , v němž opírá svou přihlášku o právní titul v podobě smlouvy o postoupení pohledávky a o dohodu o uznání dluhu, z čehož je zjevné propojení s projednávanou směnečnou pohledávkou. Dále odvolatel vyjádřil názor, že společnost , právnická osoba, ., měla být soudem vyzvána, aby se vyjádřila ohledně svého souhlasu se vstupem do řízení. Ve věci požadované indosace a tradice dále poukázal na skutečnost, že směnka se nachází v soudní úschově s omezeným předmětem nakládání, což činí z indosace a tradice patrně nadbytečný formalistický úkon. Upozornil rovněž na to, že doktrína není v podmínce souběžné indosace a tradice vedle postoupení jednotná, přičemž případná blíže judikatura Nejvyššího soudu, která se k souběžné indosaci a tradici přiklání, se opírá o již zrušený zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Je tedy nutné posoudit soulad s novou civilní úpravou.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.4. Z obsahu spisu se podává, že v řízení byl uplatněn nárok na zaplacení vlastní směnky vystavené ve formě cenného papíru na řad. Podáním ze dne 9. 9. 2020 navrhla žalobkyně vstup jmenované společnosti do řízení s odůvodněním, že dne 25. 6. 2020 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je mimo jiné postoupení pohledávky žalobkyně vůči žalovanému, vyplývající ze smlouvy č. , Anonymizováno, , která je předmětem řízení ve shora uvedené věci. Postupník se stal novým věřitelem postoupených pohledávek a spolu s nimi na něho přešlo i jejich příslušenství, zajištění a veškerá ostatní práva s nimi související. Žalobkyně dále uvedla, že souhlas nastupujícího žalobce jím bude obratem doložen.5. Podle ustanovení § 107a odst. 1 a 2 o. s. ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.6. Podle ustanovení čl. I § 11 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). Ustanovení čl. I § 20 téhož zákona pak uvádí, že rubopisy provedené po splatnosti směnky mají stejné účinky jako postoupení pohledávky.7. Podle ustanovení § 1103 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky; převodce cenného papíru však ručí za uspokojení práv z cenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán.8. Z odkazovaných ustanovení vyplývá, že smlouva o postoupení pohledávky, o níž žalobkyně opírá svůj návrh podle ust. § 107a o. s. ř., nepředstavuje právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva ze směnky, uplatněného ve shora označeném řízení. Takovými skutečnostmi mohou být pouze vyznačení indosamentu na směnce, uzavření alespoň neformální smlouvy mezi indosantem a indosatářem a předání směnky novému nabyvateli. S ohledem na to, že žádná z těchto skutečností nebyla žalobkyní v jejím návrhu tvrzena (a tedy ani prokazována), nemohlo být její návrhu na vstup nabyvatele práva do řízení postupem podle ust. § 107a odst. 1 a 2 o. s. ř. vyhověno. Za této situace bylo zjišťování stanoviska společnosti , právnická osoba, . ohledně uvedeného návrhu nadbytečné.9. Názor žalovaného, podle něhož dvě ze tří shora uvedených skutečností, vyžadovaných k platnému převodu směnky na řad (tj. indosace a tradice) jsou za situace, kdy je směnka uložena v úschově u soudu prvního stupně, nadbytečnými formalistickými úkony, není správný, neboť se zcela míjí s platnou právní úpravou. Ohledně jeho obecného poukazu na dřívější judikaturu Nejvyššího soudu, která reflektovala již zrušený zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, odkazuje odvolací soud na důvody usnesení ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 29 Cdo 2457/2018, z nichž vyplývá, že na závěrech Nejvyššího soudu, vztahujících se k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013, že nic nezměnilo ani poté, co dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník). V odkazovaném rozhodnutí Nejvyšší soud zdůraznil, že z jednoznačné dikce ustanovení § 1103 odst. 2 o. z. se podává, že vlastnické právo k cennému papíru na řad se (stejně jako podle dřívější právní úpravy) převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. Smlouva představuje právní důvod (titul) pro nabytí vlastnictví, rubopis a předání pak právní způsob (modus) nabytí vlastnického práva. Skutečnost, že podmínkou pro převod směnky na řad je vedle rubopisu také její předání nabyvateli, a to i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014, zdůraznil Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 29 Cdo 3840/2019.10. Relevantní není dále ani poukaz odvolatele na insolvenční řízení, vedené na majetek výstavce směnky, a v něm uplatněnou pohledávku věřitele z dohody o uznání dluhu a smlouvy o postoupení pohledávek. V dané souvislosti odvolací soud připomíná, že závazek vyplývající ze směnky není akcesorickým závazkem k závazku jinému a není tak závislý na existenci závazku, k jehož případnému zajištění byla směnka vydána. Postoupením směnkou zajištěné pohledávky ze smlouvy proto nepřecházejí bez dalšího na postupníka práva a povinnosti ze směnky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2005, sp. zn. 29 Odo 1114/2004).11. Z důvodů, které jsou shora uvedeny, odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně ve svém konečném rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř.).