47 C 2/2020-29 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3. 3. 2020 domáhal povolení vkladu zástavního práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], podle zástavní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli jako zástavce [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] a jako zástavní věřitel [jméno] [jméno]. Uvedl, že [stát. instituce], [stát. instituce] pochybil, pokud návrh žalobce na vklad zástavního práva zamítl s odůvodněním, že zástavní smlouva neobsahuje údaj o tom, do jaké nejvyšší výše jistiny se poskytuje zajištění a tak nemá náležitosti dle § 17 odst. 1 písm. a/ katastrálního zákona. Žalobce ve své žalobě podrobně rozvedl své závěry o nesprávném postupu katastrálního úřadu, kdy dle žalobce nemůže katastrální úřad posuzovat platnost smluvních ujednání ve vkladové listině, ale měl toliko zjistit, zda vkladová listina má náležitosti potřebné pro provedení vkladu práva. Tyto náležitosti dle žalobce vkladová listina obsahovala a vklad měl být povolen. V doplnění žaloby pak žalobce podrobně rozvedl své závěry o obsahových náležitostech zástavní smlouvy a její úpravě v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy zdůraznil, že v zástavní smlouvě nemusela být určena nejvyšší možná výše zajištění. 2. Účastníce řízení [jméno] [jméno] se k žalobě vyjádřila a uvedla, že se žalobou souhlasí a vklad zástavního práva měl být povolen. 3. [stát. instituce], [stát. instituce] ve svém vyjádření k žalobě setrval na svém závěru, že nejsou splněny podmínky pro povolení vkladu zástavního práva. Uvedl, že dotčená zástavní smlouva neobsahuje údaj o tom, do jaké nejvyšší výše jistiny se poskytuje zajištění, což je upraveno i v § 1312 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Krajský soud z důkazů žalobcem předložených a z obsahu spisu katastrálního úřadu zjistil, že [jméno] [jméno] a [právnická osoba] dne 20. 12. 2019 podaly návrh na vklad zástavního práva k přesně vymezeným nemovitostem, a to na základě zástavní smlouvy ze dne [datum], kterou zástavce [právnická osoba] zřídil k určeným nemovitým věcem v jeho vlastnictví zástavní právo ve prospěch zástavní věřitelky [jméno] [jméno]. V čl. 3 účastnicí zástavní smlouvy uvedli,,,že zástavním právem se zajišťují dluhy ze zápůjček a úvěrů poskytnutých v minulosti a v budoucnosti zástavci zástavním věřitelem jakož i ze zápůjček a úvěrů poskytnutých zástavci třetí osobou, pokud pohledávku z takové zápůjčky nebo takového úvěru nabude od této třetí osoby jakýmkoliv způsobem zástavní věřitel“. [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova], [stát. instituce] svým rozhodnutím ze dne 30. 1. 2020, č. j. [anonymizováno] [číslo] návrh na vklad tohoto zástavního práva zamítl a uvedl, že předložená vkladová listina nesplňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí, neboť neobsahuje údaj o tom, da jaké nejvyšší výše jistiny se poskytuje zajištění. 5. Předně soud konstatuje, že žaloba, pokud se žalobce domáhal povolení vkladu zástavního práva, byla u něj podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 247 odst. 1 o. s. ř), neboť správní rozhodnutí bylo, jak vyplývá z obsahu správního spisu, bylo doručeno dne 3. 2. 2020 a žaloba byla u soudu podána dne 3. 3. 2020. Žaloba byla podána k tomu oprávněnou osobou (§ 246 odst. 1 o. s. ř.) a splňuje zákonem předepsané náležitosti (§ 246 odst. 2 o. s. ř.) Po přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 6. K posouzení toho, zda v posuzované věci byly splněny všechny předpoklady, jež jsou předvídány pro zápis zástavního práva k nemovitosti, je třeba předně vycházet z verifikačních limitů, které speciální zákon stanoví jako obligatorní rozsah, v němž je katastrální úřad povinen (oprávněn) zkoumat jemu napadlou vkladovou věc. Tento věcný (přezkumný) rozsah je taxativně vymezen v ust. § 17 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), který stanoví, že katastrální úřad ve vkladovém řízení zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin. Katastrální úřad tyto skutečnosti zkoumá ke dni podání návrhu na vklad (§ 17 odst. 5 katastrálního zákona). 7. Dle § 1 odst. 1, 2 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen katastrální zákon) katastr nemovitostí (dále jen„ katastr“) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen„ nemovitost“) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Katastr je zdrojem informací, které slouží a) k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické, b) pro tvorbu dalších informačních systémů sloužících k účelům uvedeným v písmenu a). 8. Dle § 17 odst. 1 odst. písm. a/ katastrálního zákona, ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, 9. Krajský soud sdílí závěr katastrálního úřadu, že v daném případě vkladová listina, tj. zástavní smlouva ze dne [datum] nesplňuje náležitosti pro zápis do katastru nemovitostí. Souhlasit se žalobcem lze potud, že vymezení dluhu, co do jeho výše, v zástavní smlouvě je ujednáním nikoliv obligatorním a absence takového vymezení nemůže způsobit neplatnost zástavní smlouvy. Soud však v rámci přezkumu správního rozhodnutí nehodlá vést své závěry o správnosti takového rozhodnutí úvahou o neplatnosti či platnosti zástavní smlouvy. Podstatné pro posouzení vkladové listiny, je zjištění vyplývající z jejího obsahu a to je absence zcela určitého (konkrétního) a nezaměnitelného důvodu vzniku dluhu, když účastníci zcela jistě mají přehled o datech uzavřených smluv o zápůjčkách a úvěrech mezi sebou,,v minulosti“ a dle soudu by i případné,,budoucí“ dluhy měly mít v době uzavření zástavní smlouvy svůj určitý a konkrétní důvod vzniku, který by měl být obsažen v zástavní smlouvě. Zástavní smlouva je tak neurčitá, co do vymezení předmětu zajištění a katastrální úřad správně návrh na vklad zástavního práva zamítl. 10. Z uvedeného vyplývá, že správní rozhodnutí je správné, a že vklad zástavního práva v katastru nemovitostí k předmětné nemovitosti neměl být povolen. Soud proto žalobu na povolení vkladu zástavního práva zamítl (§ 250i o. s. ř.). 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je důsledkem procesní situace, kdy žalobce byl zcela neúspěšný (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), ale účastníku nevznikly žádné náklady tohoto řízení. Soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.