6 Cmo 104/2019-108 — Vrchní soud v Praze

1. Výše uvedeným usnesením, vydaným podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen soud) ve výroku I. vyslovil neplatnost usnesení shromáždění společenství ze dne 14. 3. 2018 pod bodem 2., jímž nebyla schválena žádost navrhovatele o uznávání měření kalorimetrem v jeho bytové jednotce; zamítl návrh navrhovatele na vydání rozhodnutí, že společenství uznává měření tepelné energie kalorimetrem v bytové jednotce navrhovatele pro výpočet nákladů za dodávku tepelné energie a ve výroku II. uložil účastníkovi povinnost zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů řízení 14 342 Kč k rukám zástupkyně navrhovatele.2. V řízení, zahájeném dne 14. 6. 2018, vyšel soud z toho, že se navrhovatel, jenž je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , domáhal vyslovení (určení) neplatnosti usnesení společenství vlastníků jednotek, jež je obsahem výroku I. usnesení soudu a rozhodnutí soudu, že společenství vlastníků jednotek uznává měření tepelné energie kalorimetrem v bytové jednotce navrhovatele pro výpočet nákladů za dodávku tepelné energie.3. V usnesení soud uvedl podrobně obsah návrhu navrhovatele, vyjádření účastníka k němu a repliky navrhovatele ze dne 11. 1. 2019. Na základě stanov účastníka, založených pod SL 4 ve sbírce listin v rejstříku společenství vlastníků jednotek (Krajský soud v Ústí nad Labem, oddíl S, vložka 445) a navrhovatelem předložených listinných důkazů, jejichž obsah soud uvedl v odůvodnění usnesení, učinil soud skutkový závěr, že shromáždění společenství vlastníků jednotek, jež přijalo dne 14. 3. 2018 navrhovatelem napadené usnesení (pod bodem 2. zápisu ze shromáždění), bylo, po podnětu navrhovatele ze dne 6. 11. 2017, svoláno pozvánkou ze dne 22. 2. 2018, že se tohoto shromáždění zúčastnili vlastníci disponující 51,16 % všech hlasů, že toto shromáždění bylo tak usnášeníschopné podle § 1206 odst. 2 věty první o.z. a čl. 10 bodu 5 stanov účastníka, a že u uvedeného navrhovatelem napadeného usnesení hlasoval pro schválení žádosti navrhovatele o uznávání měření kalorimetrem v bytové jednotce navrhovatele jeden vlastník (16,67 % přítomných hlasů), jeden vlastník (16,67 % přítomných hlasů) se zdržel hlasování a 4 vlastníci (66,66 % přítomných hlasů) byli proti, tj. projednávaná žádost navrhovatele nebyla schválena, neboť nebylo dosaženo nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů. To, že navrhovatel se uvedeného shromáždění zúčastnil, vyplývá z bodu 6. zápisu z tohoto shromáždění, přičemž pro schválení žádosti navrhovatele hlasoval jediný přítomný vlastník, a s ohledem na okolnosti není pochyb o tom, že právě navrhovatel byl oním jediným vlastníkem, který hlasoval pro schválení své žádosti. Soud uzavřel, že návrh, podaný u soudu dne 14. 6. 2018, podal navrhovatel v zákonné lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl (§ 1209 o.z.), a že tento návrh podal přehlasovaný vlastník, tedy že navrhovatel je aktivně legitimován k návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek a jeho právo (podat návrh) nezaniklo uplynutím doby. Soud uvedl, že usnesení, jehož se navrhovatel dožadoval, tedy shromáždění nepřijalo, a ohledně svolání, projednání a hlasování o tomto usnesení nezjistil soud žádné, natož závažné, nedostatky; ani ostatně nebyly žádným z účastníků namítány.4. Soud posuzoval, zda navrhovatelem napadené usnesení, jež bylo přijato řádným postupem, představuje důležitý důvod pro přezkoumání tohoto usnesení soudem.5. Soud vycházel ze skutkového závěru, že bytová jednotka navrhovatele je vybavena kalorimetrem, jenž je přístroj registrující dodávku tepelné energie, což vyplývá ze skutečností obsažených v žádosti navrhovatele o uznávání měření kalorimetrem a ze stanoviska pana , Anonymizováno, z firmy „, Anonymizováno, “, prezentovaných při projednávání žádosti navrhovatele na shromáždění společenství vlastníků jednotek, a dále z korespondence účastníků, dopisu společenství ze dne 20. 2. 2015 a dopisu navrhovatele ze dne 14. 12. 2015. Soud uvedl, že kalorimetr je pracovní měřidlo určené k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii ve smyslu § 7a vyhlášky č. 194/2007 Sb. ve znění novely učiněné vyhláškou č. 237/2014 Sb. (dále jen vyhláška). Z žádosti navrhovatele o svolání shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 6. 11. 2017 vyplývá, že při vyúčtování záloh na služby za rok 2016 byla bytová jednotka navrhovatele klasifikována jako jednotka bez nainstalovaného měření tepla, a že důsledkem je sankční výpočet spotřební složky ceny tepelné energie v jeho jednotce podle § 6 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., zákona o službách (dále jen zákon o službách).6. Soud uvedl, že účelem § 1209 odst. 1 o.z. je mimo jiného ochrana práv a oprávněných zájmů vlastníků jednotek. Skutečnost, že na bytovou jednotku navrhovatele je při výpočtu nákladů na vytápění (spotřební složky) nahlíženo jako na jednotku bez zařízení registrujícího dodávku tepla, ačkoliv kalorimetr je zařízením registrujícím dodávku tepla (v kategorii pracovní měřidlo), což se významně promítá do rozúčtování nákladů za teplo, je důležitým důvodem pro ingerenci soudu v této věci, tedy pro přezkum toho, zda práva přehlasovaného navrhovatele nebyla porušena.7. K námitce účastníka, že vyhláška vylučuje možnost souběžného užití kalorimetru (v bytové jednotce navrhovatele) a indikátorů (ve všech dalších jednotkách), což bylo uvedeno panem , Anonymizováno, z firmy „, Anonymizováno, “ před hlasováním o navrhovatelem napadeného usnesení, uvedl soud, že vyhláška takový souběh nevylučuje. Ustanovení § 7a odst. 2 vyhlášky, jde-li o systémy s více než jedním vstupem tepla do jednotky, stanoví pouze požadavek, aby zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění (přičemž takovým zařízením je buď indikátor anebo přístroj se snímačem teplot), byla v budově vždy stejného typu. Kalorimetr ale není zařízením pro rozdělování nákladů, ale je pracovní měřidlo podle zákona o metrologii. Jelikož má bytová jednotka navrhovatele jediný vstup tepla, jak vyplývá z technické zprávy pana , Anonymizováno, , měla by být podle tohoto ustanovení vyhlášky vybavena právě pracovním měřidlem podle zákona o metrologii, jímž kalorimetr je. Bytová jednotka navrhovatele tedy může být, resp. měla by být, vybavena právě pracovním měřidlem podle zákona o metrologii, jímž kalorimetr je. Soud neshledal účastníkem uvedenou právní překážku pro uznání měření odběru tepla v bytové jednotce navrhovatele.8. K námitce účastníka, že navrhovatel rekonstruoval otopnou soustavu, přičemž rozvody tepla jsou společnými částmi domu, a to bez souhlasu shromáždění společenství vlastníků jednotek, tedy protiprávně, uvedl soud, že souhlasí s právním posouzením učiněným účastníkem ve vyjádření k návrhu a že navrhovatel připustil, že ke změně otopné soustavy takový souhlas neměl, ovšem tak jako jiní vlastníci jednotek před ním a po něm. Soud ale neshledal důvod pro to, aby se zabýval tím, zda toto je problém pouze v případě bytové jednotky navrhovatele, tedy neviděl důvod pro to, aby řešil, zda i někteří další vlastníci, jak tvrdí navrhovatel, provedli rekonstrukci otopné soustavy ve svých bytech bez souhlasu shromáždění společenství vlastníků jednotek, a pokud ano, tak zda i jim je ignorováno měření (indikátory). Soud se tedy odmítl zabývat (pro neúčelnost) tím, zda se všem vlastníkům jednotek dostává (při stejných okolnostech) stejného zacházení, nebo zda snad jde o diskriminaci navrhovatele. Za podstatné soud měl to, že modernizovaná otopná soustava v bytové jednotce navrhovatele byla a je užívána pokojně, bez námitek společenství vlastníků jednotek řadu let, přičemž účastník prokazatelně v roce 2015 sám učinil kroky, vedoucí ve svém důsledku k aprobaci modernizované otopné soustavy v bytové jednotce navrhovatele, jestliže vyzvalo navrhovatele, aby k provedené rekonstrukci předložil technickou dokumentaci, a poté, co ji v závěru roku 2015 obdrželo, nečinil účastník jakékoliv kroky, z nichž by jakkoliv vyplýval nesouhlas s provedenou modernizací otopné soustavy. Kdyby šlo o protiprávní stav (s negativním následkem), tak účastník jej měl do značné míry pod kontrolou, přičemž mohl žádat nápravu, kupř. vyzvat navrhovatele k žádosti o dodatečné odsouhlasení provedené modernizace společenstvím vlastníků jednotek, mohl žádat provedení nutných technických opatření při naznačované možnosti dysbalance otopného systému, ale účastník nic z toho nečinil. Již jen proto nemůže účastník z daných okolností („protiprávnosti“ modernizace) profitovat (§ 6 odst. 2 o.z.). Nadto je třeba vzít v úvahu, že modernizace otopné soustavy v bytové jednotce navrhovatele (dokončená v roce 2010) je relativně nezávislá na tom, zda jeho bytová jednotka (přívod tepla do ní) je osazen kalorimetrem (což se stalo podle návrhu v únoru 2015).9. Soud uzavřel, že nic, fakticky ani právně, nebrání tomu, aby požadavku navrhovatele, jenž byl předmětným usnesením shromáždění společenství vlastníků jednotek zamítnut, bylo vyhověno.10. Z uv