7 Cmo 113/2020-28 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že návrh na nařízení předběžného opatření došlý soudu dne 29. ledna 2020, kterým by soud zakázal společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, se sídlem , adresa, , nakládat se zaknihovanými akciemi společnosti , Jméno navrhovatele D, ., ISIN: , Anonymizováno, , které jako hlavní akcionář nabude uplynutím 1 měsíce od zveřejnění oznámení v obchodním rejstříku o nuceném přechodu těchto akcií podle usnesení valné hromady společnosti , Jméno navrhovatele D, . ze dne 20. 12. 2019, jak je zachyceno v notářském zápise sepsaném dne 20. 12. 2019 jménem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , notářky se sídlem v Praze jejím zástupcem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, , zejména pak mu zakáže tyto akcie zcizovat a zatěžovat, se zamítá (výrok I.), a že právnímu zástupci navrhovatelů se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací jistota ve výši 50.000 Kč.2. Navrhovatelé se jako akcionáři účastnice, návrhy doručenými soudu prvního stupně dne 29.1.2020, domáhají vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , Jméno navrhovatele D, ., IČ , IČO navrhovatele D, , , adresa, (dále i jen „Společnost“) konané dne 20. 12. 2019, která rozhodla o přechodu všech účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře podle ust. § 375 a násl. ZOK z důvodu jeho rozporu s právními předpisy, stanovami a dobrými mravy.3. Současně navrhli nařízení předběžného opatření, jímž se zakáže společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, se sídlem , adresa, , nakládat se zaknihovanými akciemi společnosti , Jméno navrhovatele D, ., ISIN: , Anonymizováno, , které jako hlavní akcionář nabude uplynutím 1 měsíce od zveřejnění oznámení v obchodním rejstříku o nuceném přechodu těchto akcií podle usnesení valné hromady společnosti , Jméno navrhovatele D, . ze dne 20. 12. 2019, jak je zachyceno v notářském zápise sepsaném dne 20. 12. 2019 jménem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , notářky se sídlem v Praze jejím zástupcem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, , zejména pak mu zakáže tyto akcie zcizovat a zatěžovat. Důvodem pro nařízení předběžného opatření je obava navrhovatelů z ohrožení výkonu rozhodnutí, jelikož mají důvod se domnívat, že důvodem uskutečnění nuceného přechodu akcií je záměr hlavního akcionáře majetkovou účast na Společnosti zcizit (pravděpodobně ve prospěch Libereckého kraje). To má vyplývat z faktu, že účastnice byla uvedena jako dodavatel majetkové účasti na společnosti poskytující služby dopravce v dobrovolném oznámení o průhlednosti ze dne 11. 7. 2017 spolu se společností , právnická osoba, ., když přitom majetkovou účast ve společnosti , právnická osoba, . Liberecký kraj již nabyl (prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , jejímž je jediným společníkem). Zcizením akcií by byl dle navrhovatelů zmařen účel řízení o vyslovení neplatnosti napadené valné hromady, jelikož třetí osoba, na niž by byly akcie převedeny, by se mohla dovolávat dobré víry ve smyslu § 260 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen „o.z.“), tudíž by nebyl možný výkon rozhodnutí v takovém řízení a minoritním akcionářům by tak bylo upřeno právo se neplatnosti usnesení valné hromady domáhat a byli by nezvratně připraveni o své akcie.4. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí vyšel z toho, že z tvrzení navrhovatelů (potažmo doložených listin) není zřejmé, čím konkrétně má být dána obava z ohrožení výkonu rozhodnutí, když jediné, co v této souvislosti uvádějí, je, že v případě zcizení akcií, k němuž dle vlastních tvrzení navrhovatelů zatím ani nedošlo, by se třetí osoba, na niž by akcie byly převedeny, „mohla dovolávat“ své dobré víry podle § 260 o.z., čímž by byl zmařen účel tohoto řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a nebyl by tak možný výkon rozhodnutí. Jednak tato tvrzení zůstávají v úrovni domněnek, jednak navrhovatelé nijak nespecifikují, jakým způsobem by se „třetí osoba mohla dovolávat dobré víry podle ust. § 260 o.z.“ v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti, když účastníkem takového řízení je pouze navrhovatel (navrhovatelé) a společnost, o jejíž valnou hromadu jde. Navíc požadují uložení zákazu subjektu odlišnému od účastníků řízení, přičemž podle ust. § 76 odst. 2 o.s.ř. je možné předběžným opatřením ukládat povinnost někomu jinému než účastníku pouze tehdy, lze –li to po něm spravedlivě žádat, a k této okolnosti navrhovatelé netvrdí nic. Proto nejsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření pro obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí po zahájení řízení podle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř. a soud prvního stupně návrh navrhovatelů zamítl. O nákladech řízení o nařízení předběžného opatření nerozhodoval, neboť o nich bude rozhodnuto v rámci řízení o věci samé, o vrácení jistoty rozhodl podle ust. § 75b odst. 4 věta prvá o.s.ř.5. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolali navrhovatelé, kteří namítali, že existence obavy z výkonu rozhodnutí byla navrhovateli dostatečně tvrzena tím, že popsali, že nucený přechod akcií na hlavního akcionáře se jeví být přípravným krokem pro zcizení 100% majetkové účasti na společnosti ve prospěch Libereckého kraje nebo některé z jím kontrolovaných obchodních společností. K tomu zopakovali svá tvrzení uvedená v návrhu v souvislosti s litinami k tomu doloženými (oznámením ze dne 11. 7. 2017, kupní smlouvou o převodu akcií , právnická osoba, . mezi jejím akcionářem a , právnická osoba, , výpisem z obchodního rejstříku, z nějž plyne napojení , právnická osoba, na Liberecký kraj a oznámením ze dne 22. 10. 2019). Dle odvolatelů tak lze učinit závěr blížící se jistotě, že u Společnosti se má opakovat scénář zvolený Libereckým krajem u společnosti , právnická osoba, ., tedy nabytí jejích akcií od akcionáře skrze , právnická osoba, Tvrzení navrhovatelů nejsou pouhými domněnkami, nýbrž jsou doložena dosavadními kroky Libereckého kraje. K tomu odkázali na nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 1999, sp. zn. II. ÚS 221/98, Dle odvolatelů neobstojí ani výtka soudu prvního stupně směrem k navrhovatelům, že nespecifikovali, jakým způsobem by se třetí osoba mohla své dobré víry v řízení o vyslovení neplatnosti domáhat, když by nebyla jeho účastníkem. To následně odůvodňují a odkazují na usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. III. ÚS 3284/07. Odvolatelé dále konstatují, že předběžným opatřením žádali uložit povinnost , právnická osoba, . jako hlavnímu akcionáři, byť tento není účastníkem řízení, neboť přípustnost takového návrhu plyne z § 76 odst. 2 o.s.ř. Zde lze přístup soudu především hodnotit jako nepřípustně formalistický, když účastníky řízení o neplatnost usnesení valné hromady je pouze navrhovatel a Společnost a navrhovatel tak nemá možnost okruh účastníků z vlastní vůle rozšířit na další osoby, byť se jich jeho návrh týká. Hlavní akcionář jako iniciátor nuceného přechodu a osoba fakticky i právně ovládající společnost přitom nepochybně není abstraktní nezúčastněnou třetí osobou, která by mohla být nařízením předběžného opatření zaskočena a neodůvodněně zatížena. Odvolatelé odkázali na návrh, ve kterém uvedli, že nařízením předběžného opatření nebude ani významně zasaženo do jeho práv, neboť nadále bude moci vykonávat veškerá svá práva spojená se „svými“ akciemi. K tomu odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1950/2017. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že předběžné opatření v jimi požadovaném znění nařídí a přizná jim náhradu nákladů řízení, a to včetně DPH.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 112 a násl. o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. V daném případě se jedná o návrh na nařízení předběžného opatření po zahájení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 20. 12. 2019. K tomu odvolací soud konstatuje, že toto řízení je dle ust. § 85 písm. a) zák. č. 292/2013 Sb., zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), řízením ve statusové věci právnické osoby, které lze zahájit pouze na návrh. Účastenství v něm se řídí ust. § 6 odst. 1 z.ř.s., a proto je jeho účastníkem vedle navrhovatele Společnost, jejíž valná hromada napadené usnesení přijala, neboť o jejích právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.8. Podle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř. může soud nařídit předběžné opatření po zahájení řízení, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného. Podle ust. § 102 odst. 3 věta druhá ustanovení § 75,§ 75a,§ 75b,§ 75c,§ 76, § 76c, § 76d,§ 76e,§ 76f,76g § 77 odst. 1 písm.b) až d), § 77 odst. 2, § 77a, a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. Podle ust. § 76 odst. 1 písm.f) o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.9. Podle ust. § 76 odst. 2 o.s.ř. předběžným opatřením lze uložit pov