7 Cmo 144/2018-0 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 11. 4. 2018 domáhal zápisu změn týkajících se odborové organizace , Jméno navrhovatele B, ., IČO , IČO navrhovatele B, , sídlem , Adresa navrhovatele B, (další účastnice řízení), a to konkrétně zápisu názvu jejího nejvyššího orgánu, názvu statutárního orgánu, členů statutárního orgánu, názvu kontrolního orgánu a člena kontrolního orgánu.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně návrh na zápis změn ze dne 11. 4. 2018 pod Fj 126670/2018/MSPH odmítl. V odůvodnění uvedl, že navrhovatel není osobou aktivně legitimovanou k podání předmětného návrhu., když vzhledem ke změně právní úpravy účinné od 1.1.2018 došlo ke změně právní formy z pobočných odborových organizací na odborové organizace. Jelikož návrh na zápis změn u odborové organizace do veřejného rejstříku podala neoprávněná osoba, soud ho podle § 200d odst. 1 písm. a) o.s.ř. odmítl.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání. Svou aktivní legitimaci k podání předmětného návrhu dovozuje z ustanovení čl. 1 písm. j) svých stanov, dle kterého evidenční záležitosti ve věci vzniku, změny a zániku organizačních jednotek odborového svazu jako pobočných odborových organizací ve vztahu k příslušnému orgánu státní správy zajišťuje odborový svaz. Namítl, že soud nemůže ve smyslu právní úpravy zákona č. 460/2016 Sb. nepřípustným způsobem zasahovat do svobody sdružování a zjevně tím porušovat zákon tvrzením, že odborový svaz není aktivně legitimován k podání návrhu vůči rejstříkovému soudu v záležitosti své organizační jednotky. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu vyhověl.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné.5. Podle § 11 odst. 1 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně (odst. 1). Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (odst. 2). Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (odst. 3).6. Podle § 28 z. v. r. může návrh na změnu nebo výmaz zápisu podat osoba uvedená v § 26 nebo 27.7. Podle § 26 odst. 1 písm. a) z. v. r. se do spolkového rejstříku zapisují spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen „spolek“).8. Podle § 84 z. v. r. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.9. Podle § 86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.10. Z úplného výpisu ze spolkového rejstříku navrhovatele vedeného Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 4468 ze dne 2. 4. 2020 odvolací soud zjistil, že navrhovatel byl zapsán do spolkového rejstříku dne 1. 1. 2014, vznikl dne 21. 12. 1992 a jeho právní formou je odborová organizace. Z úplného výpisu ze spolkového rejstříku další účastnice řízení vedeného Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 56076 ze dne 2. 4. 2020 odvolací soud zjistil, že účastnice je zapsána ve spolkovém rejstříku od 1. 1. 2014 a vznikla dne 1. 1. 1990. Dne 1. 1. 2018 byla vymazána právní forma pobočná odborová organizace a organizace zaměstnavatelů a zapsána právní forma odborová organizace. Coby zakladatel účastnice je zapsán navrhovatel. Z článku 1 písm. j) stanov navrhovatele ve znění účinném od 6. 2. 2015 bylo odvolacím soudem zjištěno, že „evidenční záležitosti ve věci vzniku, změny a zániku organizačních jednotek OS jako pobočných odborových organizací ve vztahu k příslušnému orgánu státní správy zajišťuje OS“.11. Jak správně uvedl soud prvního stupně, s účinností od 1. 1. 2018 byl z právní úpravy vypuštěn pojem pobočná odborová organizace a pobočná organizace zaměstnavatelů. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, „užití pojmu „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“ v občanském zákoníku a dalších zákonech skýtá podklad pro možné narušení autonomie odborových organizací a organizací zaměstnavatelů ve vnitřních záležitostech a může odporovat závazkům České republiky z mezinárodních smluv. Z tohoto důvodu se navrhuje jejich vypuštění. Smyslem je vyjasnit, že i odborová organizace a organizace zaměstnavatelů založená jinou odborovou organizací nebo organizací zaměstnavatelů, resp. jejich organizační jednotka s právní subjektivitou, je odborovou organizací nebo organizací zaměstnavatelů, nikoliv zvláštní entitou, na niž se přiměřeně použijí ustanovení o pobočném spolku. Užití pojmů „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“ v ustanovení § 3046 OZ se jeví jako problematické a od počátku účinnosti zákona nezpůsobilé vyvolávat zamýšlené účinky. Fikce, podle níž se dřívější organizační jednotky odborových organizací a organizací zaměstnavatelů evidované podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, považují za jejich pobočné organizace, je nepřípadná. Postavení těchto organizačních jednotek lze přitom v mnohých případech jen obtížně ztotožnit s postavením pobočných spolků podle občanského zákoníku. Změnou se má vyjasnit, že se v daném případě jedná o standardní odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů, které podléhají témuž právnímu režimu“.12. Další účastnice řízení byla v době podání návrhu na zápis změn do spolkového rejstříku odborovou organizací a je tudíž, coby zapsaná osoba sama aktivně legitimována k podání předmětného návrhu (§ 11 odst. 1 a § 28 ve spojení s § 26 odst. 1 písm. a) z. v. r.). Shora uvedené ustanovení článku 1 písm. j) stanov navrhovatele ve znění účinném od 6. 2. 2015 na posuzovanou věc nedopadá, neboť rejstříkový soud není orgánem státní správy, nýbrž součástí soustavy nezávislých soudů vykonávajících soudnictví v České republice (§ 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Pro úplnost odvolací soud dodává, že ustanovení stanov odborové organizace nesmí být pod sankcí neplatnosti (§ 580 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) v rozporu s citovaným kogentním ustanovením § 28 z. v. r.13. Soud prvního stupně se však nezabýval otázkou, zda navrhovatel není k podání návrhu aktivně legitimován podle cit. ust. § 11 odst. 3 z. v. r., které podání návrhu na zápis umožňuje každému, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku, pokud návrh na zápis nepodala zapsaná osoba po vzniku rozhodné skutečnosti ve složené lhůtě stanovené v § 11 odst. 2 a 3 z. v. r. Napadené usnesení je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.14. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.