7 Cmo 308/2019-89 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Řízení o odvolání právnické osoby , Jméno navrhovatelky C, ., v likvidaci, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. 8. 2019, jednací číslo 38 Cm 49/2019-17, se zastavuje.“ (výrok I.), „V řízení o odvolání právnické osoby , Jméno navrhovatelky C, ., v likvidaci, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. 8. 2019, jednací číslo 38 Cm 49/2019-17, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.) a „Odvolatelce se vrací částka 1 000 Kč na zaplacený soudní poplatek za odvolání, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok III.). V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že odvoláním doručeným soudu dne 11. 9. 2019 se právnická osoba , Jméno navrhovatelky C, ., v likvidaci, IČO , IČO, , (dále jen „právnická osoba“ nebo „odvolatelka“) domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. 8. 2019, jednací číslo 38 Cm 49/2019-17. Poplatková povinnost z podaného odvolání podle ustanovení § 4 odstavce 1 písmene b) zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vznikla okamžikem podání odvolání, tedy 11. 9. 2019. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek ve výši 2 000 Kč nebyl právnickou osobou zaplacen, vyzval ji soud usnesením ze dne 17. 9. 2019, číslo jednací 38 Cm 49/2019-69, k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení (výzvy) s tím, že po marném uplynutí lhůty bude řízení zastaveno. Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku z podaného odvolání bylo právnické osobě doručeno dne 25. 9. 2019. Lhůta pro úhradu soudního poplatku tak uplynula dne 10. 10. 2019 a současně s jejím marným uplynutím došlo k zániku poplatkové povinnosti odvolatelky. Soudní poplatek za podané odvolání byl zaplacen dne 11. 10. 2019, kdy byl připsán na bankovní účet soudu, jak vyplývá ze záznamu o složení částky 2 000 Kč a její zaúčtování pod účetní doklad , Anonymizováno, a položku rejstříku , Anonymizováno, . V souladu s ustanovením § 9 odstavce 1 zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud odvolací řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala obchodní společnost , Jméno navrhovatelky C, včasné odvolání. Zdůraznila, resp. se ztotožnila se závěrem soud prvního stupně, že lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula dne 10. 10. 2019 s tím, že v tento den také obchodní společnost , Jméno navrhovatelky C, soudní poplatek uhradila, když dne 10. 10. 2019 byla částka odepsána z účtu vedeného u , právnická osoba, . Obsáhle rozebírala různě možnosti, které mohou nastat při platbě soudního poplatku s tím, že v určitých případech je lhůta splněna a v jiných nikoliv s tím, že občané ani společnost nejsou schopni po realizaci úmyslu soudní poplatek zaplatit ovlivnit. Důrazně brojila proti neúměrnému zatěžování občanů kladením důrazu na formalistický výklad práva a nepředvídatelnost práva. Navrhla, aby odvolací soud rozhodl, že lhůta byla splněna okamžikem odepsání platby z účtu plátce.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Dle obsahu předloženého soudního spisu soud prvního stupně rozhodl dne 16. srpna 2019 usnesením č.j. 38 Cm 49/2019 – 17 ve věci samé (tj. o odvolání likvidátora a jmenování likvidátora nového). Proti tomuto usnesení podala obchodní společnost , Jméno navrhovatelky C, včasné odvolání; soudní poplatek z odvolání nezaplatila. Usnesením ze dne 17. 9. 2019 č.j. 38 Cm 49/2019 – 69 vyzval soud prvního stupně obchodní společnost , Jméno navrhovatelky C, coby odvolatelku k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 2.000,-Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení s poučením o tom, že k zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží a o zastavení odvolacího řízení. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla doručena odvolatelce dne 25. 9. 2019. Posledním dnem k řádnému zaplacení soudního poplatku byl 10. říjen 2019. Soudní poplatek z odvolání byl dle k odvolání přiložené „historie plateb“ odepsán z účtu plátce dne 10. října 2019. Dle „záznamu o složení“ na čísle listu 71 došlo k zaúčtování a připsání příslušného soudního poplatku na účet soudu vedený u , Anonymizováno, následující den 11. 10. 2019.5. Podle § 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen z.s.p.) „Správu placení poplatků vykonává příslušný soud nebo správa soudu podle § 3.“ (odst. 1), „Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.“ (odst.2), „Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud příslušný podle § 3 (dále jen „účet soudu“).“ (odst.3), „Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, lze platit kolkovými známkami; ….“ (odst.4). Podle § 13 odst. 2 z.s.p. „Při správě placení poplatků se postupuje podle daňového řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.“ Podle § 2 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „d.ř.“), „Daní se pro účely tohoto zákona rozumí a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, c) peněžité plnění v rámci dělené správy.“ Podle § 166 odst. 1 d.ř. „Za den platby se považuje a) u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně, b) u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala, nebo c) u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.“ Podle § 57 odst. 3 o.s.ř. „Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.“ Podle § 4 odst.1 písm. b) z.s.p. „Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání“. Podle § 9 odst.1 z.s.p „Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním .. odvolání, … zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“6. Z citovaného ustanovení § 8 z.s.p. vyplývá, že soudní poplatek lze zaplatit bezhotovostním převodem na účet příslušného soudu zřízený u , Anonymizováno, nebo kolkovými známkami, pokud poplatek není vyšší než 5 000 Kč. Právní úprava nevylučuje ani platbu poplatku v hotovosti u soudu coby správce daně. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8.11.2016, sp. zn. 32 Cdo 3616/2016 a též Ústavní soud v usnesení ze dne 15.5.2018, sp. zn. IV. ÚS 1334/18 dospěly k závěru, že v případě úhrady soudního poplatku bezhotovostním převodem je poplatková povinnost účastníka řízení splněna dnem připsání platby na účet soudu. Ke shodnému závěru dospěl Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 31.1.2017, sp. zn. 29 Cdo 2635/2016 a Ústavní soud např. v usnesení ze dne 25.9.2008, sp. zn. III. ÚS 1730/08, ze dne 12.2.2009, sp. zn. II. ÚS 26/09, ze dne 9.6.2009, sp. zn. IV. ÚS 1156/09, ze dne 27.3.2013, sp. zn. I. ÚS 1831/12, ze dne 29.10.2013, sp. zn. I. ÚS 3931/12, ze dne 23.3.2016, sp. zn. III. ÚS 2865/15. V posledně uvedeném usnesení Ústavní soud výslovně uvedl, že „Podstatou ústavní stížnosti byla otázka, zda pro zrušení rozhodnutí o zastavení řízení, vydaného z důvodu nezaplacení soudního poplatku spojeného s podáním žaloby je relevantní okamžik, kdy je soudní poplatek v dispozici soudu na označeném bankovním účtu, nebo okamžik provedení příkazu k úhradě soudního poplatku u bankovního ústavu. Ústavní soud se ve své dosavadní praxi touto otázkou již zabýval. Potvrdil jako ústavně souladný názor obecných soudů, že relevantní je výlučně okamžik, kdy byl soudní poplatek v dispozici příslušného soudu [srov. nález sp. zn. II. ÚS 3170/09 ze dne 7. 10. 2010 (N 208/59 SbNU 57)] a opakovaně dal najevo, že k naplnění podmínek pro zrušení rozhodnutí o zastavení řízení podle ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích je zapotřebí, aby nejpozději v poslední den lhůty byl poplatek v dispozici příslušného soudu…“7. Odvolací soud nepřehlédl ani nález Ústavního soudu ze dne 21.4.2020, sp. zn. I. ÚS 2025/19 (dále je „nález“), jenž na výše přijatém závěru nic nemění. Z textu nálezu a zejména z bodu 28. plyne, že Ústavní soud se zabýval pouze okamžikem úhrady soudního poplatku placeného kolkovými známkami, neboť okamžik zaplacení při tomto způsobu úhrady daňový řád neupravuje. Z nálezu nevyplývá, že ustanovení § 57 odst. 3 o.s.ř. by mělo být použito namísto ustanovení § 166 d.ř. při posouzení okamžiku zaplacení soudního poplatku bezhotovostním převodem.8. Z výše uvedeného pro posuzovanou věc vyplývá, že došlo – li k odepsání soudem stanoveného soudního poplatku za odvolání v poslední den soudem stanovené lhůty, tj. 10 10. 2019, avšak k jejímu připsání na účet soudu a