7 Cmo 83/2021-73 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Návrh na nařízení předběžného opatření, podle kterého je žalovaná povinna se zdržet zastupování společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku, vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. C 25477 při všech jednáních za tuto společnost, a to do pravomocného skončení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , svolané na den 30. 12. 2020, se zamítá. V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „ Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým měl být společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku, vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. C 25477 ustanoven opatrovník , Jméno navrhovatele A, , nar. , Datum narození navrhovatele A, výroku soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. V odůvodnění rozhodnutí soud rekapituloval důvody, o něž navrhovatelé opřeli svůj návrh na nařízení předběžného opatření a s odkazem na dikci ustanovení § 74 o.s.ř., dále na Ústavním soudem ČR vyžadovanou zdrženlivost při posuzování návrhu na nařízení předběžného opatření, dále za situace, že shledal, že tvrzené skutečnosti předloženými listinami osvědčeny nejsou, návrh zamítl, když „předběžné opatření zjevně obchází řádné přezkoumání rozhodnutí rejstříkového soudu o změně zápisu jednatelů, stejně jako předchozí rozhodnutí valné hromady společnosti, a má řádného jednale nahradit opatrovníkem, zcela mimo řádnou valnou hromadu a tím vyjádřenou vůli společníků. Tím by bylo možno zároveň nahradit podání řádné žaloby, kterou sami navrhovatelé avizují ve svém návrhu, nicméně ji nepodali a po vyhovění předběžného opatření by ani podat nemuseli.“3. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že navrhovatelé, oba 25% společníci společnosti , právnická osoba, namítají, že rozhodnutí rejstříkového soudu o změně jednatelů zřejmě ze dne 5.1 bylo podáno neoprávněnou osobou, přičemž nebyly dány žádné platné a účinné skutečnosti, pro které by bylo možno změnu provést. Dále navrhovatelé popsali činnost , Jméno advokáta, /účastnice/ po uveřejnění změny v obchodního rejstříku s tím, že jde o kroky k ovládnutí společnosti. Soud rovněž poukázal na v návrhu popsanou činnost Jaromíra Klokana v rámci společností z koncernu , Anonymizováno, .4. K popsaným tvrzením soud uvedl, že charakter předběžného opatření neumožňuje faktický přezkum jiných soudních rozhodnutí , není to opravný prostředek, přezkoumání platnosti valné hromady z 30.12.2020 může být jedině předmětem žaloby / návrhu / avizované navrhovateli. Dále, , Anonymizováno, není a nikdy ani nebyl společníkem ani jednatelem , právnická osoba, , není ani účastníkem tohoto sporu a návrh po něm nic nepožaduje. Tuto část návrhu považuje soud za irelevantní. Pokud jde o činnost nové jednatelky, zjevně souvisí se změnou ve funkcích jednatelů. Pokud se navrhovatelé dovolávají sporu o vydání věci a zaplaceení 313.181,27 Kč, směřující proti účastnici, tak o žalobě dosud nebylo rozhodnuto, samotná žaloba ničeho pro účely předběžného opatření neosvědčuje, není ani osvědčeno, že jednatelka používá finanční prostředky společnosti pro svoji potřebu. Pokud se hovoří o nepřátelském převzetí společnosti účastnicí, toto je v rozporu s fakty. Účastnice je od počátku majitelem 50 % obchodního podílu. Jestliže účastnice v pozici nové jednatelky odňala oprávnění jednat za společnost advokátovi , tituly před jménem, , Anonymizováno, , tento postup jí umožňuje okolnost, že se stala jednatelkou.5. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhovali změnu napadeného rozhodnutí ve smyslu vyhovění návrhu, navrhovatelé zdůraznili, že to byla účastnice, která svým protiprávním jednáním docílila zápisu své osoby do funkce jednatele společnosti, po protiprávním převzetí kontroly nad společností odstranila jakoukoli možnost její kontroly ze strany navrhovatelů jako společníků společnosti a následně učinila a činí kroky k nevratnému poškození společnost, s tím, že pokud by předběžné opatření nebylo nařízeno, pokračovalo by tunelování společnosti, čímž by došlo k nevratnému poškození navrhovatelů jako společníků společnosti. V dané souvislosti navrhovatelé poukázali na svou v návrhu předestřenou argumentaci o propojení účastnice s , Anonymizováno, , manželem účastnice, kdy dochází k cílené likvidaci uvedené společnosti a společností , Anonymizováno, ve prospěch konkurenční společnosti , Anonymizováno, , kterou vlastní syn manželů , Anonymizováno, . Cílem je získat pro , Anonymizováno, , finanční prostředky, obchodní know-how a podíl na příslušném trhu, rodina , Anonymizováno, činí veškeré možné kroky tak, aby společnost a společnost iz koncernu , Anonymizováno, byly řízeně zlikvidovány poté, co z těchto společností získají veškeré hodnoty / ať ocenitelné penězi či nikoli /. Pokud jde o navrhované předběžné opatření, odvolatelé jsou přesvědčeni, že pokud účastnice coby jednatelka nejedná řádně, ale pouze protiprávně k poškození společnosti, předběžné opatření omezuje toliko její protiprávní jednání a do žádných oprávněných zájmů či práv není zasaženo.6. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / §214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./, a dospěl k závěru, o nedůvodnosti odvolání.7. Podle ustanovení § 74 odst. 1 o.s.ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen.8. Podle ustanovení § 74 odst. 2 o.s.ř. účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu.9. Ve smyslu ustanovení § 75c odst. 1 o.s.ř. předseda senátu nařídí usnesení předběžným opatřením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.10. Z dikce ustanovení § 74 odst. 2 o.s.ř. plyne, že návrh na nařízení předběžného opatření před podání žaloby na vyslovení neplatnosti valné hromady nutně musí směřovat vůči obchodní společnosti, vůči níž by mířil návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady. Návrh tak jak byl podán, je na zamítnutí bez dalšího.11. K věcné stránce návrhu na nařízení předběžného je třeba říci, že i kdyby vymezení účastníků řízení v návrhu na nařízení předmětného předběžného opatření bylo správné, i z věcného hlediska by se jednalo o návrh, jemuž nelze vyhovět.12. Z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření je zřejmé, že je podáván z důvodu potřeby zatímní úpravy mezi účastníky. Obecně platí, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, osvědčen nárok ve věci samé, rovněž musí být osvědčena naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Pokud jde o osvědčení nároku ve věci samé, tak dosavadní ustálená judikatura / a nyní v podstatě již - ve svém důsledku- i aktuální právní úprava § 75c o.s.ř. / setrvává na tezi, že při posuzování nároku žalobce / zde navrhovatele / musí být osvědčeno /, že žalobce / navrhovatel / může být s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšný.13. Z uvedeného plyne, že návrh na nařízení předběžného opatření musí mít skutkovou i právní vazbu na věc samu. Jestliže tedy návrh na nařízení předběžného opatření je podáván na dobu do pravomocného skončení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , právnická osoba, , svolané na 30. prosince 2020, jsou pro účely osvědčení nároku ve věci samé relevantní v návrhu na nařízení předběžného opatření ty argumenty, jež se váží právě k uvedené valné hromadě a tam přijatému usnesení.14. Pokud navrhovatelé v bodě 22 návrhu tvrdí, že žádná valná hromada společnosti, jež by měla na pořadu změnu ve statutárních orgánech společnosti, nebyla řádně svolána a že žádná valná hromada, jež by měla na pořadu změnu ve statutárních orgánech společnosti, se ani platně neuskutečnila, pokud v bodě 26 a 27 návrhu tvrdí, že jim pozvánka na valnou hromadu nebyla doručena, tak tato svá tvrzení nijak neosvědčují. Za osvědčení opožděného doručování pozvánky na předmětnou valnou hromadu navrhovateli a/ nelze považovat písemnost, nacházející se na č.l. spisu 34, označenou jako „ Sledování zásilek“. Z této písemnosti nevyplývá osoba adresáta ani odesílatele a ani obsah zásilky.15. Pokud v bodě 29 svého návrhu uvádějí, že „ jakékoli doklady tvrdící opak a údajně osvědčující rozhodnutí valné hromady společnosti pro změnu zápisu, jsou absolutně neplatné / zdánlivé/ nebo fiktivně vyhotovené, tak v tomto bodě neuvádějí žádné konkrétní skutkové okolnosti, na jejichž základě by bylo možno alespoň v rovině tvrzení na neplatnost rozhodnutí valné hromady usuzovat.16. Ve Sbírce listin je založen Zápis z jednání valné hromady společnosti , právnic