12 Cmo 190/2021-95 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh žalované na osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že poté, co žalovaná podala odvolání proti rozsudku ze dne 21. 4. 2021, č. j. 37 Cm 102/2020-31, byla soudem vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 17 436 Kč, na což reagovala žádostí o osvobození od soudních poplatků. Tu odůvodnila propadem příjmů. Spolu s druhem , Anonymizováno, působili ve společnosti , právnická osoba, , na jejíž majetek byl prohlášen konkurz. Druh je v rekonvalescenci po , Anonymizováno, , což mu brání v hledání perspektivního zaměstnání. Pečuje o nezletilé děti, přičemž v důsledku vládních opatření a uzavření škol se zvýšily náklady na zaopatření dětí, vedení domácnosti a péči o rodiče žalované. Proti druhovi je nadto vedeno trestní řízení, což se negativně promítá do psychického stavu žalované i rozpočtu domácnosti. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „Prohlášení“) vyplývá, že žalovaná je svobodná, žije ve společné domácnosti s druhem a s nezletilým synem a dcerou v bytě v , adresa, , který má v podílovém spoluvlastnictví s druhem. Je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, s průměrným čistým měsíčním příjmem 18 975 Kč. Druh žalované je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s čistým příjmem 60 987 Kč. Majetek větší hodnoty žalovaná nemá. Spolu s druhem splácí úvěry a zápůjčky měsíční částkou 36 678 Kč. Dále žalovaná splácí hypotéku ve výši 11 764 Kč a pojištění ve výši 1 800 Kč. Náklady na bydlení činí 9 298 Kč. Žalovaná má ještě další půjčku ve výši 80 000 Kč. Z výpisů z účtu vyplývá, že žalovaná hospodaří se záporným zůstatkem a ke krytí schodku využívá kontokorentu. Lékařské zprávy dokládají, že druh žalované podstoupil , Anonymizováno, a dne 14. 7. 2021 byl předán k ambulantní rehabilitaci. Na sport mu byla doporučena ortéza. Soud postupoval při posouzení návrhu žalované podle § 138 o. s. ř. a poukázal na skutečnosti, k nimž je třeba při rozhodování přihlédnout. Rovněž poukázal na nezbytnost poměry žadatele věrohodným způsobem prokázat. Uzavřel, že v posuzované věci nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, neboť výsledek odvolacího řízení nelze předjímat. Jednu z podmínek pro přiznání osvobození lze mít za splněnou. Nebyla však splněna podmínka druhá, když žalovanou nelze považovat za nemajetnou. Institut osvobození od soudních poplatků je vyhrazen pro případy mimořádně tíživých okolností, jež na poplatníka dopadají a ve svém důsledku mu objektivně znemožňují zaplacení soudního poplatku. Žalovaná v tak tíživé situaci není. Naopak společně se svým druhem dosahují v souhrnu pravidelných příjmů, příjmové poměry domácnosti žalované jsou stabilní a konsolidované. Po odečtení pravidelných splátek zůstává žalované na vedení domácnosti částka zhruba ve výši 20 000 Kč. Soud přihlédl i k výši soudního poplatku, která nepřesahuje příjmové možnosti žalované. Soudu nebyly předloženy výpisy z účtu druha, na němž by žalovaná dle údajů v Prohlášení měla být finančně závislá. Proto jsou zůstatky na jeho účtu rovněž z hlediska posuzování poměrů žalované významné. Tíživost poměrů pak nevyplývá ani z lékařských zpráv týkajících se zdravotního stavu druha. Zvýšené náklady domácnosti v období lockdownu doloženy rovněž nebyly. S ohledem na uvedené soud žalovanému č. 2 osvobození od soudních poplatků nepřiznal.2. Žalovaná napadla usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhla jeho zrušení. Uvedla, že uplynulý rok byl složitým obdobím. Proti společnosti , právnická osoba, , jíž byla jednatelkou a z níž jí plynul jediný příjem, je vedeno insolvenční řízení. Hledala zaměstnání, které našla, ale následně byla propuštěna. Pečuje o dvě malé děti. Náklady se zvýšily v souvislosti s koupí počítačů, zvýšily se i náklady na stravování. Současně pečuje i o své rodiče. Druh žalované je po , Anonymizováno, . Nižší pohyblivost a rekonvalescence omezuje jeho možnosti hledat zaměstnání. Nadto je proti němu vedeno trestní řízení, které zasahuje jak do psychického stavu žalované, tak do rodinného rozpočtu. Nemovitost nelze na úhradu soudního poplatku použít, neboť je využívána k uspokojení bytových potřeb. Soud nesprávně shrnul výdělky žalované i jejího druha, neboť druh přispívá na chod domácnosti poměrně, nikoliv celkovou částkou. Představa soudu o společném hospodaření je iluzorní. Spor žalované se jejího druha netýká, na soudní poplatek přispívat nebude, ani jej nezohlední v rámci svého příspěvku na domácnost.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaná podala včasné odvolání proti rozsudku a poté, co byla usnesením ze dne 23. 6. 2021, č. j. 37 Cm 102/2020-37, které bylo doručeno jejímu právnímu zástupci dne 24. 6. 2021, vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 17 436 Kč, požádala o osvobození od soudních poplatků. Následně soud vyzval žalovanou k vylíčení jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrů a k jejich doložení (příslušné listiny příkladmo uvedl). Ohledně poměrů žalované vyšel odvolací soud ze zjištění učiněných soudem prvního stupně, v odvoláním napadeném usnesení popsaných.5. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.6. Pokud jde o úspěšnost odvolání, nelze ji předjímat. Je možné, že žalovaná v odvolacím řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.7. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaná v posuzované věci splnila pouze částečně. Žalovaná v Prohlášení uvedla současné příjmy dosahované jí (ve výši potvrzené zaměstnavatelem) a jejím druhem v pracovním poměru (v nepotvrzené výši) s tím, že jiné příjmy nemají. Opomněla však uvést, že , Anonymizováno, (druh) podniká na základě živnostenského oprávnění (předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fotbalu), ačkoliv příjem v podnikání dosahovaný může představovat další a možná nezanedbatelný příjem domácnosti. Za pochybení soudu nelze považovat skutečnost, že při hodnocení poměrů žalované vycházel z příjmů celé domácnosti, tj. ze součtu příjmů žalované a , Anonymizováno, . Naopak jeho postup byl zcela v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, který např. v usnesení ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3396/2015 uvedl, že „Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků přihlíží soud (mimo jiné) k celkovým majetkovým poměrům žadatele. Takové majetkové poměry přitom nelze zkoumat pouze ve vztahu k účastníku, jenž se domáhá osvobození od soudních poplatků, ale i s přihlédnutím k poměrům v jeho rodině, např. k příjmům a majetku jeho manžela, žijí-li ve společné domácnosti, neboť i tyto poměry ovlivňují závěr, zda účastník je či není schopen zaplatit soudní pop