12 Cmo 194/2021-41 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že žalobce se domáhá na žalovaném zaplacení směnečné pohledávky ve výši 2 500 000 Kč s postižními právy. Poté, co byl žalobce usnesením ze dne 23. 4. 2021, č. j. 13 Cm 50/2021-10 vyzván k úhradě soudního poplatku ve výši 125 417 Kč, požádal o osvobození od soudních poplatků. Soud postupoval podle § 138 odst. 1 o. s. ř., zdůraznil, co je účelem úpravy, jaké podmínky musí být kumulativně splněny pro osvobození od soudních poplatků a k jakým skutečnostem se při rozhodování přihlíží. Úspěch v řízení nelze předjímat ani vyloučit. Pro posouzení žádosti lze tak mít první z podmínek za splněnou. Soud se tudíž zabýval druhou z podmínek, tedy zda osvobození od soudních poplatků odůvodňují osobní, majetkové a výdělkové poměry žalobce. V reakci na výzvu soudu ke zjištění poměrů žalobce sdělil, že vlastní dva bankovní účty, jeden vedený u , Anonymizováno, (k výpisům z něho nemá přístup kvůli změně telefonního čísla) a druhý u , právnická osoba, . Na obou účtech vázne exekuce, za posledních šest měsíců na nich nebyl žádný pohyb. Zůstatek na účtu u , Anonymizováno, ke dni 30. 11. 2020 činil 23 886,13 Kč. Na účet u , právnická osoba, chodily v minulosti splátky z insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSBR 31 INS 16601/2015 ve výši cca 2 000 Kč měsíčně, insolvence již byla skončena. Zůstatek na tomto účtu nepřesahuje zůstatek na účtu vedeném u , Anonymizováno, . Nevlastní žádné nemovitosti ani vozidla. Není zaměstnán, ani veden na úřadu práce. Nemá žádné příjmy, ani nepobírá žádné dávky. Žalobce žije sám v bytě svých rodičů, výdaje na bydlení nemá, nájemné neplatí. Další výdaje má žalobce pod hranicí životního minima a hradí mu je jeho otec. Dluhy a půjčky žalobce jsou po splatnosti a nejsou placeny. Výši zdravotního pojištění žalobce neuvádí, neboť se jedná o veřejně dostupný údaj. Platí poplatek za komunální odpad ve výši 670 Kč ročně. Od 6. 1. 2021 je žalobce v insolvenci, která je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 56 INS 114/2021. Vlastní několik pohledávek, které nepředstavují disponibilní finanční prostředky. Ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 Co 209/2019 mu bylo prominuto 80 % vyměřeného soudního poplatku. Soud uvedl, že úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů je jedním ze základních předpokladů pro osvobození účastníka soudního řízení od placení soudních poplatků, což žalobce nesplnil. Ač k tomu byl výslovně vyzván, nedoložil výpisy ze všech svých bankovních účtů; doložen byl výpis pouze z jednoho účtu, nadto půl roku starý. Důvod, pro který nepředložil výpis z druhého účtu, není omluvou. Žalobce pak nedoložil ani výpis z katastru nemovitostí, ani výpis z registru vozidel. Soud si tak nemůže udělat žádnou ucelenou představu o majetkové situaci žalobce. Žalobce rovněž nevylíčil výdělkové a majetkové poměry svého otce, na němž je finančně závislý. Majetkovou situaci žalobce nelze hodnotit izolovaně, ale je nutné vzít v úvahu, jak se na této situaci podílejí i ostatní členové rodiny, příp. jiné osoby, na kterých je finančně závislý. Pokud některá z těchto osob žalobce finančně podporuje a hradí mu veškeré jeho životního náklady, není vyloučeno, že je schopna uhradit i platební povinnost žalobce vůči státu v podobě soudního poplatku za žalobu. Žalobce dále nejasně popsal situaci ohledně svých měsíčních příjmů a výdajů. Žalobce je osoba v produktivním věku bez jakýchkoli zdravotních omezení, proto se nelze spokojit s tvrzení, že je bez příjmů. Není možné, aby žalobce nepracoval jen proto, že by si dle jeho názoru finančně nepolepšil. Pokud žalobce žádným způsobem neusiluje o zvýšení příjmů, není na místě uvažovat o úlevě v podobě osvobození od soudních poplatků. Žalobce rovněž neprokázal, že by se do situace, kdy údajně není schopen uhradit soudní poplatek, dostal z důvodů nezávislých na jeho jednání. Je na žalobci, aby usměrnil své výdaje tak, aby byl schopen dostát svým závazkům, a to i cestou zajištění finančních prostředků k zaplacení soudního poplatku z jiných zdrojů. K doloženým exekucím soud žalobci sděluje, že nařízená exekuce značí pouze skutečnost, že povinný nesplácí povinnost, která mu byla uložena vykonatelným exekučním titulem, nikoli nemožnost tuto povinnost splácet. V insolvenčním řízení dosud nedošlo k prohlášení úpadku na majetek žalobce, předchozí insolvenční návrh byl odmítnut. Skutečnost, že byl žalobce v jiném soudním řízení od placení soudních poplatků osvobozen, nemá žádný vliv na hodnocení jeho žádosti podané v tomto řízení. Z uvedených důvodů nebylo žalobci osvobození od soudních poplatků přiznáno.2. Žalobce napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že zůstatek na účtu, jehož výpis předložil, se od listopadu 2020 nezměnil. S ohledem na to, že na účtech vázne exekuce, není požadavek předložení výpisů z účtu namístě, když finanční prostředky na nich stejně k zaplacení soudního poplatku nemohou být použity. Pokud uvedl, že žádné nemovitosti ani vozidla nevlastní, bylo bezpředmětné předkládat výpisy z evidencí. Pokládá za nepředstavitelné, že by o tomto soudu lhal, tím spíše za situace, kdy podával spolu s návrhem na povolení oddlužení seznam majetku. Prokazovat negativní skutečnosti není namístě. Rovněž není pravdou, že by byl vyzván k vylíčení majetkových poměrů otce. Otec není osobou žijící s ním ve společné domácnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek je výhradně jeho povinností, nelze jí přenášet na další osoby. I kdyby taková osoba disponovala s částkou soudnímu poplatku odpovídající, nelze po ní spravedlivě požadovat jeho úhradu. Výdaje, které za něho otec hradí, jsou pod hranicí životního minima.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se žalobou domáhá zaplacení směnečného peníze ve výši 2 500 000 Kč s postižními právy a požádal o osvobození od soudních poplatků. Pokud jde o poměry žalobce, vyšel soud z jeho tvrzení, že je bez jakýchkoliv příjmů, nemajetný, finančně závislý na svém otci. Na jeho jméno jsou vedeny dva bankovní účty. Z jím předložených listin zjistil, že byly vydány dva exekuční příkazy na provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu.5. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.6. Pokud jde o úspěšnost žaloby, nelze ji předjímat. Je možné, že žalobce v řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.7. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalobce v posuzované věci nesplnil. K výhradám žalobce k prokazování negativních tvrzení lze uvést, že je výhradně povinností žadatele o osvobození od soudních poplatků, aby tvrzené poměry osvědčil příslušn