12 Cmo 20/2021-241 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 15. 4. 2019, č. j. 44 Cm 6/2019-24 a v bodě II. výroku uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 53 627,20 Kč.2. Uvedl, že směnečným platebním rozkazem vyhověl soud žalobě o zaplacení částky 612 000 Kč s postižními právy, proti němuž podali žalovaní včasné námitky. V nich uvedli, že návrh smlouvy o půjčce nebyl žalobcem akceptován, smlouva nebyla platně uzavřena. Platně tedy nebyla uzavřena ani dohoda o směnečném právu vyplňovacím. Směnka nemůže plnit zajišťovací funkci. Blankosměnka byla vystavena dříve, než byla podepsána smlouva o půjčce a zmíněná dohoda. Žalobce je propojen se společností , právnická osoba, (dále jen společnost , Anonymizováno, ), s níž žalovaní uzavřeli dne 3. 6. 2016 smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, . Společnost , Anonymizováno, svůj závazek nesplnila. Žalovaní vnímali žalobce a společnost , Anonymizováno, jako jeden celek, a proto s poskytnutím půjčky souhlasili. Žalobce věděl, že žalovaní nebudou moci prostředky ve sjednané lhůtě vrátit, finanční možnosti žalovaných před poskytnutím půjčky neprověřili. K převodu finančních prostředků nedošlo, i kdyby se tak stalo, jde o majetkově propojené osoby a nemohlo dojít k naplnění zákonných podmínek půjčky.3. Na základě provedeného dokazování (spornou směnkou, smlouvou o půjčce č. , Anonymizováno, , výpisem z účtu žalobce, předžalobní upomínkou, podacím archem, dodejkou, smlouvou o budoucí smlouvě o dílo č. , Anonymizováno, , smlouvou o dílo na projektovou dokumentaci č. , Anonymizováno, , smlouvou příkazní č. , Anonymizováno, , smlouvou o dílo č. , Anonymizováno, ze dne 3. 6. 2016, emaily , Anonymizováno, ze dne 7. 6. 2016, ze dne 16. 12. 2016 a ze dne 30. 12. 2016, emaily společnosti , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 2018 a ze dne 27. 12. 2018, žádostí o úvěr ze dne 10. 9. 2015, žádostí o poskytnutí půjčky ze dne 30. 11. 2015 a výslechem žalovaných) soud uzavřel, že předložená směnka je směnkou platnou ve smyslu čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen z. s. š.). Žalovaní vystavili blankosměnku zajišťující pohledávku žalobce ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 11. 2015, v níž udělili žalobci vyplňovací právo spočívající v oprávnění žalobce doplnit do blankosměnky chybějící údaje týkající se nezaplacené části jistiny půjčky a smluvní pokuty za prodlení s úhradou půjčky ve výši 0,25 % denně z dlužné jistiny půjčky jdoucí ode dne následujícího po splatnosti půjčky do dne vyplnění této prvé směnky, a dále datum splatnosti směnka tak, že nesmí být doplněno dříve než po splatnosti půjčky, tj. nejdříve dne 2. 2. 2016. Pokud žalobce v souladu s ujednáním do směnky doplnil splatnost 7. 12. 2018 a směnečnou sumu 612 000 Kč, došlo tímto vyplněním dle čl. I § 77 odst. 1 a čl. I § 10 z. s. š. k přeměně směnky neúplné v úplnou.4. Ke kauzálním námitkám žalovaných soud uvedl, že smlouva o půjčce byla řádně uzavřena. Jak vyplývá z podacího archu a zprávy , právnická osoba, . akceptace této smlouvy byla žalobcem řádně zaslána na adresu žalované č. 2, která ji převzala dne 15. 12. 2015. Doručení jednomu ze solidárních společníků je dostatečné. O akceptaci svědčí i to, že ze strany žalobce bylo dle smlouvy plněno (§ 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen obč. zák.). Částka poskytnutá žalobcem byla účelově vázána, a protože spolupráce se společností , Anonymizováno, pokračovala (byla uzavřena smlouva o dílo), muselo být žalovaným zjevné, že podmínka úhrady přípravných prací dle smlouvy o budoucí smlouvě o dílo byla splněna. Nedůvodnou shledal soud námitku, že blankosměnka byla podepsána před podpisem smlouvy o půjčce. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 33 Odo 202/2002 může směnka, která má později plnit zajišťovací funkci, platně existovat dříve, než účastníci později zajištěného závazku na tento vůbec pomysleli. I směnka může zajišťovat budoucí pohledávky. Účastníci měli v době vystavení blankosměnky v úmyslu podepsat smlouvu o půjčce, která obsahovala též ujednání o jejím vyplnění. Blankosměnka byla podepisována s úmyslem zajistit závazky ze smlouvy o půjčce následně uzavřené.5. Ke smlouvě o půjčce soud uvedl, že jde o smlouvou nepojmenovanou (§ 1746 odst. 2 obč. zák.) a spotřebitelskou (§ 1810 obč. zák.). Při posuzování smlouvy nebyla shledána jakákoliv ujednání, z nichž by bylo možno dovodit, že v rozporu s právní úpravou ochrany spotřebitele je zde zjevná nerovnováha v právech a povinnostech účastníků, která by vykazovala znaky zneužívající klauzule. Ze strany žalobce mělo být plněno do třiceti dnů od podpisu smlouvy, žalovanými mělo být plněno do 1. 2. 2016. Žalovaní byli seznámeni se všemi podmínkami poskytnutí sjednané částky, s obsahem smlouvy se mohli před jejím podpisem seznámit, jak vypověděli. Z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaní požadovali vysvětlení či úpravu smlouvy o půjčce, ani to, že by žalobci byla známa jejich finanční situace. Nerovnováha nebyla shledána ani v rámci přezkumu námitky nepřiměřeného ujednání o smluvní pokutě. Smluvní pokuta zajišťovala nejvýznamnější smluvní povinnost žalovaných, a to povinnost vrátit žalobcem poskytnuté prostředky ve sjednané lhůtě. Smluvní pokuta musí být sjednána tak, aby motivovala dlužníka ke splnění závazku. Výše smluvní pokuty je závislá jak na výši dlužné částky, tak na době prodlení. Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, pokud k jejímu navýšení došlo v důsledku prodlení žalovaných s vrácením půjčky (k tomu rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2018, sp. zn. 12 Cmo 94/2017). Žalovaní byli srozuměni jak s výší smluvní pokuty, tak s tím, že žalobce potřebuje půjčené prostředky ve sjednané lhůtě vrátit a ujistili jej, že mají zajištěný dostatek prostředků tak, aby mohli závazek řádně a včas hradit.6. Pokud jde o námitku personálního propojení žalobce a společnosti , Anonymizováno, , nevyplývá ani z námitek, ani z provedených důkazů, že by vedlo ke zneužití postavení žalobce na úkor žalovaných. Ze smluv je zřejmé, že žalovaní neměli důvod domnívat se, že smlouvu o půjčce uzavírají se stejnou osobou jako smlouvu o budoucí smlouvě o dílo. Mimosměnečná námitková obrana žalovaných je limitována čl. I § 17 z. s. š., přičemž toto ustanovení jim nedává právo uplatňovat námitky z jejich vztahů ke společnosti , Anonymizováno, vůči žalobci (k tomu rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 12 Cmo 280/2018). Smlouvu o půjčce nelze podařit pod režim zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a proto nelze ze strany žalobce dovodit obcházení tohoto zákona. Na danou věc proto nedopadá ani zákaz použití směnky (§ 18 citovaného zákona). Směnka není neplatná ani z důvodů dle § 580 obč. zák.7. Soud neshledal, že by žalobce jednal v rozporu s dobrými mravy, když nárok ze směnky uplatnil až po několika letech od poskytnutí částky. Ze smlouvy vyplývaly pro obě smluvní strany jednoznačné povinnosti. Svou povinnost splnil jen žalobce, žalovaní ji ani přes upomínky nesplnili, přičemž bylo jen na nich, kdy a zda vůbec svůj závazek splní. Námitka neexistence kauzy a neposkytnutí plnění byla vyvrácena předloženými listinnými důkazy.8. Soud neprovedl důkazy účetnictvím žalobce a společnosti , Anonymizováno, , navržené žalovanými k prokázání personálního propojení žalobce a společnosti , Anonymizováno, , neboť o personálním propojení jmenovaných nebylo sporu a nebylo ani pro rozhodnutí podstatné.9. Protože námitky nebyly důvodné, byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti. O náhradě nákladů námitkového řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.10. Žalovaný č. 1 napadl rozsudek včasným odvoláním a navrhl jeho změnu tak, že se směnečný platební rozkaz zrušuje. Nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že došlo k uzavření smlouvy o půjčce. Akceptace návrhu nebyla žalovanému č. 1 doručena, a proto k uzavření smlouvy nemohlo dojít. Ustanovení § 1744 obč. zák. nelze aplikovat. Smyslem ustanovení je možnost vyjádření akceptace přijetí návrhu smlouvy prostřednictvím samotného plnění. Pro perfektnost kontraktačních účinků je nutné, aby byl tento projev plnění učiněn vůči navrhovateli. O plnění ze strany žalobce se žalovaný č. 1 dozvěděl až v rámci soudního řízení. Uzavření smlouvy o půjčce nelze dovodit ani z uzavření smlouvy mezi žalovanými a společností , Anonymizováno, , která nemá žádnou relevanci k údajně uzavřené smlouvě mezi žalovanými a žalobcem. Žalobce se v kooperaci se společností , Anonymizováno, snaží dosáhnout finančního zisku z astronomické smluvní pokuty, o čemž svědčí, že žalovaná č. 2 obdržela projektovou dokumentaci až po několika letech. Smlouva o půjčce obsahuje všechny znaky smlouvy o zápůjčce, nejde o smlouvu nepojmenovanou. Soud prvního stupně se dostatečně nevypořádal s otázkou absence prověření schopnosti žalovaných splatit poskytnuté prostředky. Již to, že žalovaní vyrozuměli společnost , Anonymizováno