12 Cmo 239/2021-59 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 22. 9. 2021, č. j. 41 Cm 97/2019-48 ve výroku I. rozhodl o tom, že pokračuje v přerušeném řízení, jež bylo původně přerušeno usnesením ze dne 19. 11. 2019, č. j. 41 Cm 97/2019-42 do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze č. j. 49 Cm 25/2015. Ve výroku II. současně rozhodl o tom, že se řízení přerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného o dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2021, č. j. 2 Cmo 19/2019-432.2. Žalobkyně písemným podáním ze dne 30. 9. 2021 podala proti výroku II. daného usnesení odvolání a navrhla jeho zrušení s odůvodněním, že dovolání žalovaného proti rozsudku č. j. 2 Cmo 19/2019-432 Vrchního soudu v Praze, proti kterému není dovolání přípustné, považuje za účelové a nedůvodné.3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. V souladu s § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. může soud řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.6. Soud prvního stupně postupoval ve shodě s § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., když usnesením ze dne 19. 11. 2019, č. j. 41 Cm 97/2019-42 řízení přerušil do pravomocného skončení věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. č. j. 49 Cm 25/2015. Vzhledem k tomu, že ve věci č. j. 49 Cm 25/2015 bylo pravomocně rozhodnuto na základě rozsudku odvolacího soudu v Praze ze dne 26. 3. 2021, č. j. 2 Cmo 19/2019-432, rozhodl soud prvního stupně ve výroku I. daného usnesení o pokračování v přerušeném řízení dle § 111 odst. 2 o. s. ř.7. Předmětem posouzení důvodnosti odvolání žalobkyně je zjištění, zda v rámci probíhajícího dovolacího řízení proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 26. 3. 2021, č. j. 2 Cmo 19/2019-432 jsou zde takové skutečnosti, které mohou být významné pro rozhodnutí v dané věci, na jejichž základě by bylo vhodné řízení opětovně přerušit dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.8. Vzhledem k tomu, že řízení ve věci č. j. 49 Cm 25/2015 na základě rozhodnutí odvolacího soudu je pravomocně skončeno a za podmínek § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není proti němu přípustné dovolání, nesdílí odvolací soud závěr soudu prvního stupně, že rozhodnutí odvolacího soudu bude předmětem přezkumu. Za tohoto stavu odvolací soud neshledal oporu pro další přerušení řízení, když v usnesení citovaný návrh žalovaného na další přerušení řízení není ani součástí spisu. Pokud soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl o pokračování v řízení, pak nelze současně rozhodnout ve výroku II. o přerušení řízení. Je totiž nelogické, aby soud pokračoval v řízení a současně byť z jiných důvodů jej přerušil.9. Za těchto okolností považuje odvolací soud návrh žalovaného za účelový a nedůvodný, a proto postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil a řízení nepřerušil.