12 Cmo 249/2021-796 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením soud prvého stupně zastavil řízení o odvolání žalobce proti rozsudku ze dne 2. září 2020, č. j. 24 Cm 39/2011-735 a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 33 202,40 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce podal odvolání proti shora označenému rozsudku a požádal o osvobození od soudního poplatku za odvolání. Návrh byl zamítnut usnesením ze dne 17. února 2021, č. j. 24 Cm 39/2021-765, které nabylo právní moci dne 27. července 2021. Usnesením č. j. 24 Cm 39/2011-779 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení. Výzva byla žalobci doručena dne 16. srpna 2021, ve stanovené lhůtě žalobce soudní poplatek nezaplatil. Soud proto postupoval podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a po marném uplynutí stanovené lhůty řízení zastavil. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodl dle § 146 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobci, který zavinil, že řízení muselo být zastaveno, byla uložena povinnost nahradit žalovanému jeho náklady odpovídající odměně za zastoupení advokátem, náhradě hotových výdajů a náhradě daně z přidané hodnoty.2. Žalobce podal proti usnesení včasné odvolání a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že napadené rozhodnutí je nesprávné, neboť k zaplacení poplatku došlo dne 30. srpna 2021.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.4. Z obsahu spisu se podává, že žalobce podal dne 7. října 2020 odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. září 2020, č. j. 24 Cm 39/2011 – 735, aniž současně zaplatil soudní poplatek za odvolání ve výši 235 157 Kč a současně požádal o osvobození od této poplatkové povinnosti. Žádost byla zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. února 2021, č. j. 24 Cm 39/2011-765, které bylo k odvolání žalobce potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 28. června 2021, č. j. 12 Cmo 105/2021-774. Soud prvního stupně následně žalobce usnesením ze dne 12. srpna 2021, č. j. 24 Cm 39/2011-779 vyzval k úhradě poplatku ve výši 235 157 Kč ve lhůtě do 15 dnů od doručení usnesení. Žalobce byl rovněž poučen o následcích nezaplacení poplatku. Výzva byla zástupci žalobce doručena dne 16. 8. 2021, podle obsahu spisu však nebyl poplatek ve stanovené lhůtě (ani po jejím uplynutí) uhrazen.5. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce, který nezaplatil soudní poplatek za odvolání ve lhůtě jeho splatnosti, tedy při podání odvolání (§ 7 odst. 1, § 4 odst., 1 písm. b/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění), byl soudem prvního stupně řádně vyzván k jeho zaplacení v dodatečné lhůtě a poučen o následcích nesplnění této poplatkové povinnosti. Protože ani poté žalobce soudní poplatek nezaplatil, vyvolal tím nedostatek podmínky řízení, které tak muselo být podle ust. § 9 odst. 1 shora uvedeného zákona zastaveno.6. Argumentace odvolatele založená na tvrzení, že poplatek byl zaplacen dne 30. srpna 2021, nemá oporu v obsahu spisu. Jak vyplynulo z výsledku šetření provedeného soudem prvního stupně (úřední záznam na č. l. 791 spisu), účtárna soudu prověřila možnost případné úhrady poplatku dle všech v úvahu přicházejících kritérií, a to včetně možnosti, že poplatek byl zaplacen osobou odlišnou od žalobce, případně pod jiným než ve výzvě uvedeným variabilním symbolem, apod. Předmětná platba přesto nebyla dohledána. Následně se soud obrátil na žalobce přípisem ze dne 1. listopadu 2021 s výzvou k předložení výpisu z účtu, dokládajícího úhradu poplatku, který měl být dle obsahu odvolání připojen již k tomuto podání. Žalobce jej však soudu současně s odvoláním nepředložil a ani dodatečně k výzvě soudu své tvrzení ničím nedoložil.7. Napadené usnesení je tedy správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.8. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na to, že žalovanému, který byl v řízení úspěšný, žádné náklady nevznikly.