12 Cmo 303/2020-985 — Vrchní soud v Praze

1. Citovaným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o odvolání žalovaných č. 1 a č. 2 proti rozsudku ze dne 21. 3. 2016, č. j. 30 Cm 127/2015-96 a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění uvedl, že poté, co podali žalovaní č. 1 a č. 2 proti rozsudku včasné odvolání, byl každý z nich vyzván usneseními ze dne 14. 6. 2016, č. j. 30 Cm 127/2015-138 a č. j. 30 Cm 127/2015-139 k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 111 872 Kč. Žalovaní č. 1 a č. 2 požádali o osvobození od soudních poplatků, přičemž k první žádosti jim nebylo osvobození od soudních poplatků přiznáno, o dalších třech žádostech bylo rozhodnuto tak, že řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků bylo zastaveno. Následně žalovaní č. 1 a č. 2 podali ještě další tři žádosti odůvodněné změnou jejich ekonomické a sociální situace.2. O dalších žádostech žalovaných č. 1 a č. 2 by bylo možné po právní moci rozhodnutí o jejich předchozích žádostech rozhodnout v případě, že se žádosti opírají o nové skutečnosti svědčící o podstatné změně majetkových poměrů, která musí být prokázána (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. IV. ÚS 766/10) a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09).3. Žalovaný č. 1 ve svém podání ze dne 2. 1. 2020 (pátá žádost) uvedl, že jsou proti němu vedeny dvě exekuce a jeho manželka, která žije odděleně, je těhotná. Doložil nedatované exekuční příkazy soudního exekutora , Anonymizováno, , exekutorský úřad , adresa, , č. j. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a příkaz k úhradě exekuce č. j. , Anonymizováno, , a dále exekuční příkazy téhož exekutora č. j. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a potvrzení společností , právnická osoba, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, o tom, že nepobírá žádné odměny ani podíly na zisku. Alimenty na syna je schopen hradit jen pomocí své matky (žalované č. 2). Tytéž důvody žalovaný č. 1 zopakoval i ve svém podání ze dne 10. 1. 2020 a dodal, že společnosti, ve kterých je jednatelem, bojují vzhledem ke zkracování zimní sezóny o zachování existence. Živí se jako instruktor lyžování. Trpí depresemi, nemůže spát a soustředit se. V podání ze dne 16. 6. 2020 (šestá žádost) žalovaný č. 1 sdělil, že se majetkové poměry zhoršily z důvodu zasažení jeho osoby koronakrizí a narozením syna. Tytéž důvody zopakoval i v podání ze dne 29. 6. 2020 (sedmá žádost). V podání ze dne 19. 7. 2020 žalovaný č. 1 uvedl, že se mu dne , Anonymizováno, narodil syn. Na jeho osobu byla zahájena exekuce a byla mu odmítnuta půjčka u banky. Vzhledem ke koronavirové krizi musela společnost , právnická osoba, , v níž je jednatelem, uzavřít provozovnu a má téměř nulové tržby. Má závazky z prvního manželství a alimenty na svého syna hradí za pomoci své matky. Po narození druhého syna se situace zkomplikovala, neboť jeho současná manželka je plně závislá na jeho výpomoci. S platbami na výživu dětí mu vypomáhá jeho matka. Žalovaný č. 1 dále doložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 16. 1. 2020 a 18. 7. 2020 (dále jen Prohlášení). V nich uvedl, že je ženatý. Finančně závislé jsou na něm jeho dvě nezletilé děti a manželka, s nikým z nich nežije ve společné domácnosti. On sám je finančně závislý na své matce. Na základě dohody o provedení práce je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, s tím, že zaměstnavatel potvrdil, že z jeho odměny připadá na jeden kalendářní měsíc částka 5 000 Kč. Nevlastní majetek větší hodnoty. Plní vyživovací povinnost ve výši 8 500 Kč měsíčně. Dluh má ve výši 1 000 000 Kč. Platí 1 971 Kč měsíčně za zdravotní pojištění a 600 Kč ročně za popelnice.4. Žalovaná č. 2 v podání ze dne 2. 1. 2020 (pátá žádost) uvedla, že jejím jediným příjmem je starobní důchod ve výši (dle oznámení , právnická osoba, ze dne 11. 12. 2018) 16 598 Kč měsíčně. Společnosti , právnická osoba, a , právnická osoba, potvrdili, že žalovaná č. 2 nepobírá žádné odměny ani podíly na zisku. Finančně vypomáhá svému synovi (žalovanému č. 1) nejen se stravou, ale i s úhradou částí alimentů. Tytéž důvody zopakovala i v podání ze dne 10. 1. 2020. V podání ze dne 16. 6. 2020 (šestá žádost) žalovaná č. 2 sdělila, že její majetkové poměry se zhoršily z důvodu zasažení její osoby koronakrizí a narození vnuka. Totéž uvedla i v podání ze dne 28. 6. 2020 (sedmá žádost). V podání ze dne 12. 8. 2020 pak uvedla, že od března pobývá u svého syna , Anonymizováno, ve , adresa, , který se o ni stará a nakupuje jí. Ona finančně pomáhá žalovanému č. 1 s výživou jeho dětí a díky čerpání kontokorentu přispívá částkou ve výši 4 000 až 5 000 Kč měsíčně. Starobní důchod se jí dle oznámení , právnická osoba, zvýšil na částku 17 663 Kč měsíčně. Z předloženého Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen Prohlášení žalované č. 2) vyplývá, že žalovaná č. 2 je vdova, v domácnosti žije se svým synem, na němž je finančně závislá. Na žalované č. 2 jsou finančně závislí její dva nezletilí vnuci, s nimiž nežije ve společné domácnosti. Jejím jediným příjmem je starobní a vdovský důchod. Majetek větší hodnoty nemá. Má dluh ve výši 24 000 Kč. Platí nájemné ve výši 5 743 Kč měsíčně. S ohledem na věk nemá možnost přivýdělku, ani půjčky.5. Soud porovnal tvrzené poměry žalovaných č. 1 a č. 2 s poměry aktuálními v době rozhodování o jejich předchozích žádostech o osvobození od soudních poplatků.6. Ohledně tvrzené změny poměrů žalovaného č. 1 uvedl, že nařízená exekuce neznačí nemožnost povinnost uloženou exekučním titulem splnit. Nadto postižen byl majetek, o kterém žalovaný č. 1 nic nesdělil. Změnu v poměrech neznamená ani zamítnutí půjčky, protože jde o prostředky, které žalovaný č. 1 nikdy neměl. Nelze dovodit, k jaké změně mělo dojít v důsledku koronakrize, když nebyly nikdy řádně doloženy příjmy. Žalovaný č. 1 je zaměstnán v rámci svých společností za odměnu hluboko pod hranicí minimální mzdy; potvrzení o výši příjmů si vystavuje sám. Některé společnosti žalovaného č. 1 provozují internetový obchod s lyžařským vybavením, penzion nebo lyžařskou školu. Není zřejmé, proč žalovanému č. 1 není těmito společnostmi vyplácen zisk, a tím spíše, že je otcem dvou dětí. Jelikož žalovaný č. 1 odmítá pravdivě vylíčit své poměry, vylučuje to posoudit vliv koronakrize na jeho poměry. Ke změně poměrů nemohlo dojít ani v důsledku nulových tržeb společnosti , právnická osoba, , protože žalovaný č. 1 jako její jednatel nepobíral žádnou odměnu, a společníkem této společnosti je jeho bratr. Ve vztahu k narození syna žalovaný č. 1 nevylíčil konkrétní výdaje, které musí vynakládat, ani poměry matky nezletilého. Změna poměrů tak prokázána nebyla. Ohledně poměrů žalované č. 2 uvedl, že nebyl prokázán účel částek poskytovaných žalovanému č. 1, ten nevyplývá ani z předložených příjmových pokladních dokladů. Změnou poměrů není ani zamítnutí půjčky, neboť jde o prostředky, které žalovaná č. 2 nikdy neměla. Nelze dovodit, jaké důsledky mohla mít na poměry žalované č. 2 koronakrize. Žalovaná č. 2 pobírá důchod, který stát vyplácel i po dobu přijatých omezujících opatření. Výše důchodu se pak i zvýšila. Žalovaná č. 2 se také přestěhovala ke svému synovi , Anonymizováno, , na němž je dle svého tvrzení finančně závislá. Výdaje žalované č. 2 se tak musely snížit, když je převzala jiná osoba. O majetkových poměrech syna , Anonymizováno, však žalovaná č. 2 nic neuvedla. Změna majetkových poměrů žalované č. 2 tak rovněž prokázána nebyla. Z jednání žalovaných č. 1 a č. 2 vyplývá neochota doložit majetkové poměry, přičemž jejich cílem je dle soudu jen oddálení skončení probíhajícího řízení.7. Vzhledem ke shora uvedenému a k tomu, že žalovaní č. 1 a č. 2 soudní poplatek za odvolání do dnešního dne ani po opakovaných výzvách nezaplatili, postupoval soud dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a po marném uplynutí lhůty určené k zaplacení poplatku odvolací řízení zastavil.8. Protože žalovaní č. 1 a č. 2 nezaplacením soudního poplatku za odvolání zavinili, že odvolací řízení muselo být zastaveno, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji žalobci. Náklady řízení v celkové výši 21 247,60 Kč tvoří odměna za zastupování advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání proti rozsudku) ve výši 17 260 Kč podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., režijní paušál za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky a 21% DPH ve výši 3 687,60 Kč.9. Žalovaný č. 1 napadl usnesení včasným odvoláním, v němž navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo jeho změnu tak, že mu bude přiznáno úplné nebo částečné osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že asistent soudce nebyl oprávněn napadené usnesení vydat (§ 11c záko