12 Cmo 324/2020-279 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal ve vztahu k žalovanému č. 2 v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 29. 5. 2015, č. j. 30 Cm 74/2015-27, v bodě II. výroku uložil žalovanému č. 2 zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 115 008,10 Kč a v bodě III. výroku uložil žalovanému č. 2 povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 1 050 Kč.2. V odůvodnění uvedl, že proti směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný č. 2 námitky, v nichž popřel pravost svého podpisu na směnce jak v postavení směnečného rukojmího, tak v postavení jednatele výstavce, žalovaného č. 1, a proto nemůže být zavázán k plnění.3. Žalobce uvedl, pravost podpisu žalovaného č. 2 na směnce vyplývá z dokumentace ke směnce se vztahující.4. Žalovaný nato zpochybnil pravost podpisu i na úvěrové smlouvě ze dne 12. 12. 2011, smlouvě o způsobu vyplnění směnky ze dne 12. 12. 2011 a dohodě o splátkovém kalendáři ze dne 17. 12. 2012. Dodal, že v listopadu 2010 uzavřel smlouvu o čerpání provozního úvěru. Následně přiznal, že se žalobcem uzavřel dohodu o splátkách a na základě ní plnil.5. Po provedeném dokazování (směnečnou listinou č. , Anonymizováno, , smlouvou o poskytnutí , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne 12. 12. 2011, smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne 12. 12. 2011, dohodou o splátkovém kalendáři ze dne 17. 12. 2012, výpisem z běžného účtu č. , Anonymizováno, za měsíc prosinec 2011, smlouvou o zřízení a vedení business konta exclusive plus ze dne 30. 11. 2010, znaleckým posudkem a výslechem znalkyně , Anonymizováno, ) soud uzavřel, že žalobce uplatnil nárok z platné směnky vlastní, která obsahuje veškeré zákonné náležitosti uvedené v čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, (dále z. s. š.). Podle čl. I § 11 odst. 1 z. s. ř. každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). Za účelem posouzení námitky popírající pravost podpisu žalovaného č. 2 na směnce byl vyhotoven znalecký posudek z oboru písmoznalectví , Anonymizováno, , v němž znalkyně dospěla k závěru, že je pravděpodobnější, že oba podpisy na směnce jsou pravými podpisy žalovaného č. 2, než že by se jednalo o padělek. Ve vztahu k ostatním listinám (smlouva o úvěru, dohoda o vyplnění blankosměnky a dohoda o splátkách) znalkyně uvedla, že se pravděpodobně jedná o podpis žalovaného č. 2. Stupeň nižší pravděpodobnosti je způsoben jednoduchou a nenáročnou stavbou podpisu jako takového. V rámci výslechu znalkyně detailně popsala a vysvětlila jednotlivé úkony znalce při porovnání sporného podpisu se srovnávacím souborem podpisů. Podstatné množství i kvalita srovnávacího souboru podpisů byly zajištěny z objektivních zdrojů. Významné je i to, že závěr v pozitivní rovině pravděpodobnosti lze případně upřesnit v rámci této roviny zkoumání, nelze jej však „překlopit“ do záporné roviny zjištění. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným č. 1 dne 12. 12. 2011 Smlouvu o provozním úvěru, která v čl. VII/6 a v čl. VIII obsahuje ujednání stran o zajištění závazků vystavenou blankosměnkou č. , Anonymizováno, . Nebylo sporu, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným č. 1 Dohodu o splátkovém kalendáři. Vzhledem k tomu, že žalovaní tuto dohodu předložili ve zcela shodném znění bez uvedení datace a netvrdili ani neprokázali, jakého data byla uzavřena, vyšel soud z datace uvedené na dohodě předložené žalobcem, tj. ze dne 17. 12. 2012. Předmětná dohoda o splátkách výslovně odkazuje na Smlouvu o poskytnutí , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne 12. 12. 2011 a dále v čl. A/11 odkazuje na prohlášení žalovaného č. 1 o zajištění pohledávek banky blankosměnkou č. , Anonymizováno, vystavenou žalovaným č.1, avalovanou žalovaným č. 2. Na „Dohodu ze dne 17. 12. 2012“ odkazuje i výpis z účtu ze dne 17. 12. 2012, což je dalším důkazem, že k tomuto datu došlo k uzavření Dohody o splátkách ve znění předloženém žalobcem, kterou žalovaní nezpochybnili. Odkaz na sjednaný kontokorentní limit 933 000 Kč je výslovně uveden i na výpisu z účtu žalovaného č. 1 z prosince 2011. Výpisem z účtu č. , Anonymizováno, bylo prokázáno, že banka k tomuto datu převedla na tento účet žalovaného č. 1 finanční prostředky ve výši 780 000 Kč. V této souvislosti lze uvést, že soud nezpochybňuje existenci závazkového vztahu na základě úvěrového vztahu mezi , Anonymizováno, a žalovaným č. 1, jež byl zajištěn blankosměnkou. Nárok z předmětné směnky však nikterak s tímto úvěrovým vztahem nesouvisí. S ohledem na provedené dokazování lze dospět k závěru, že nárok ze směnky vychází právě z té směnky (blankosměnky), jež je upravena ve výše uvedených dokumentech, tj. v úvěrové smlouvě , Anonymizováno, , Smlouvě č. , Anonymizováno, a dohodě o splátkách. Tento závěr je podpořen i závěrem znaleckého posudku, který podpis žalovaného č. 2 na listinách označil za pravý v rovině pravděpodobnosti. Závěr znaleckého posudku o pravosti podpisu žalovaného č. 2 na směnce v rovině nižší pravděpodobnosti je ve shodě s výsledky dokazování a ve své podstatě potvrzením, že žalovaný č. 2 vystupoval za žalovaného č. 1 jako účastník smluvního vztahu s , Anonymizováno, ze dne 12. 12. 2011, na jehož základě byl žalovanému č. 1 poskytnut úvěr zajištěný blankosměnkou vystavenou k témuž dni a avalovanou žalovaným č. 2, která se po vyplnění stala směnkou. Znalec své postupy i závěry vysvětlil a obhájil, závěry nejsou vnitřně rozporné, vycházejí ze srovnávacího materiálu, který vyhověl co do kvantity i kvality. Vzhledem k tomu, že oba podpisy na směnce jsou pravými podpisy žalovaného č. 2, je třeba shledat námitku žalovaného č. 2 ohledně nepravosti podpisu za nedůvodnou.6. Soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, neboť znalecký posudek , Anonymizováno, není vadný, neúplný, ani vnitřně rozporný. V rámci výslechu znalkyně své závěry obhájila. Znalecký posudek soud nehodnotil izolovaně, ale ve spojení s ostatními provedenými důkazy, a uzavřel, že s ním jsou ve shodě.7. Námitka žalovaného č. 2 nebyla shledána důvodnou, a proto soud podle § 175 odst. 4 o. s. ř. ponechal směnečný platební rozkaz ve vztahu k němu v platnosti. O nákladech námitkového řízení rozhodl soud podle procesního úspěchu ve sporu a přiznal jejich náhradu žalobci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Neúspěšnému žalovanému č. 2 uložil zaplatit náklady vzniklé státu (§ 148 o. s. ř.).8. Žalovaný č. 2 napadl rozsudek včasným odvoláním, v němž navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř.). Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil znalecký posudek a výslech znalkyně. Znalkyně nezkoumala všechny relevantní znaky, jak bylo zjištěno v otázce uzavřenosti/otevřenosti oválu iniciály O, neuvedla znaky odlišné od srovnávacího vzorku a sama formulovala znalecké otázky, na které odpovídala. Znalecké zkoumání tak bylo stiženo vadou, která nebyla dostatečně vyhodnocena zejména ve vztahu k návrhu na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem, který by význam jednotlivých znaků, nezkoumaných znalkyní, prozkoumal a zhodnotil. Nezkoumání určitých otázek významně oslabují věrohodnost nejen její výpovědi, ale celého znaleckého zkoumání.9. Žalobce navrhl ve vyjádření k odvolání rozsudek soudu prvního stupně potvrdit. Uvedl, že žalovaný č. 2 zpochybňuje znalecký posudek, přičemž pomíjí komplex důkazů, z něhož soud vyšel. Směnka navazovala na úvěrovou dokumentaci renomované banky, zejména na úvěrovou smlouvu a její dodatky. To, že existoval směnkou zajištěný úvěr a že žalovaný č. 2 tuto dokumentaci podepsal, žalovaný č. 2 nezpochybnil. Ve vší dokumentaci je směnka zmiňována. Směnkou zajištěný úvěr byl ze strany žalovaného č. 1 splácen. Jednání žalovaného č. 2 lze tak považovat za obstrukční.10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.) a shledal odvolání žalovaného č. 2 nedůvodným. Vyšel přitom ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování.11. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatuje, že na žalobce byla převedena práva ze směnky jednostranným prohlášením původního majitele směnky , Anonymizováno, Prohlášení (indosament) bylo učiněno písemně, opatřeno datem 9. 12. 2014 a podpisy osob s uvedením, že jednají jménem původního majitele směnky, a bylo umístěno na rubu směnky. Žalobce tím získal všechna práva ze směnky a stal se jejím novým majitelem. Směnka obsahuje formální náležitosti vyžadované čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen z. s. š.) a žalobci z ní podle čl. I § 78 odst. 1 ve spojení s čl. I § 32 odst. 1, 2 z. s. š. vznikl vůči žalovanému č. 2 jako směnečnému rukojmí za výstavce přímý nárok na zaplacení směnečného peníze spolu se směnečným úrokem a směnečnou odměnou (čl. I § 48 odst. 1 z. s. š.).12. K námitce, ž