12 Cmo 336/2020-173 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému č. 2 osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že žalovaný č. 2 podal odvolání proti rozsudku a současně požádal o osvobození od soudních poplatků vzhledem k nepříznivým majetkovým poměrům. Soud postupoval podle § 138 o. s. ř. Poté, co nemohl vyloučit důvodnost podaného odvolání, vyzval žalovaného č. 2 k doložení aktuálních poměrů. Žalovaný č. 2 předložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen Prohlášení), ve kterém uvedl, že je ženatý, společnou domácnost vede s manželkou a dvěma nezletilými dětmi. Na manželce je finančně závislý. Jeho příjem z podnikání za poslední zdaňovací období činí 207 346 Kč. Ve společném jmění manželů má chatu v hodnotě 400 000 Kč. Manželka je zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, , výši jejího příjmu nezná. Splácí dluh z podnikání ve výši 269 000 Kč splátkou 15 800 Kč měsíčně. Platí sociální pojištění 2 352 Kč, zdravotní pojištění ve výši 2 544 Kč, místní poplatky 4 500 Kč a nájemné ve výši 13 900 Kč. V současné situaci přišel o příjem z obchodu. Snaží se jej nastartovat, což je obtížné s ohledem na nemožnost cestování. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaný č. 2 je jednatelem a společníkem ve společnosti , právnická osoba, , což neuvedl. Soud zdůraznil, k jakým skutečnostem je třeba v rámci hodnocení poměrů přihlédnout, a poukázal na nezbytnost úplného a pravdivého vylíčení majetkových poměrů. Tento předpoklad splněn nebyl, neboť žalovaný č. 2 neuvedl všechny rozhodné skutečnosti a nepředložil všechny potřebné listiny. Ač k tomu byl vyzván, nepředložil výpisy ze svých bankovních účtů, přičemž si lze těžko představit, že podnikající osoba žádné účty nemá. Nedoložil ani výpis z katastru nemovitostí, ani z registru vozidel, ačkoli se může jednat o majetek značné hodnoty. Žalovaný č. 2 nejasně popsal situaci ohledně svých měsíčních příjmů a výdajů. Z jeho tvrzení vyplývá, že příjem z podnikání činil v roce 2019 částku 207 346 Kč, přičemž z daňového přiznání vyplývá, že příjmy činily 1 352 717 Kč, což je v průměru 112 000 Kč měsíčně. Žalovaný č. 2 zamlčel angažmá ve shora jmenované společnosti a neuvedl, jaké příjmy mu z něho plynou. Byť sdělil, že je finančně závislý na své manželce, o výši jejích příjmů nic neuvedl. Jeho majetkovou situaci nelze hodnotit izolovaně, ale je nutné vzít v úvahu, jak se na poměrech podílejí ostatní členové rodiny. Proto soud osvobození od soudních poplatků nepřiznal.2. Žalovaný č. 2 napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že v napadeném usnesení chybí výrok, což je vada, která způsobuje nezákonnost rozhodnutí.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného č. 2 není důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že proti rozsudku ze dne 9. 6. 2020, č. j. 13 Cm 6/2019-92 podal žalovaný č. 2 včasné odvolání a současně požádal o osvobození od soudních poplatků vzhledem k nepříznivým majetkovým poměrům. Usnesením ze dne 10. 8. 2020, č. j. 13 Cm 6/2019-109, které bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného č. 2 dne 26. 8. 2020, soud žalovaného č. 2 vyzval k vylíčení jeho poměrů a k jejich doložení (příslušné listiny příkladmo uvedl).5. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech odvolací soud zjistil, že žalovaný č. 2 je ženatý, ve společné domácnosti žije s manželkou a jejich dvěma nezletilými dětmi. Na manželce je žalovaný č. 2 finančně závislý. Je osobou samostatně výdělečně činnou, za poslední zdaňovací období činil jeho příjem po odečtení daně 207 346 Kč. Spolu s manželkou vlastní chatu v hodnotě 400 000 Kč. Manželka je zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, . Splácí půjčku ve výši 269 000 Kč splátkou 15 800 Kč měsíčně. Dále platí sociální a zdravotní pojištění, místní poplatky a nájemné v celkové výši 23 296 Kč měsíčně. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2019 vyplývá, že rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 207 346 Kč.6. K výhradě žalovaného č. 2 týkající se absence výrokové části rozhodnutí, je třeba uvést, že dne 2. 11. 2020, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, byl žalovanému č. 2, resp. jeho právnímu zástupci, doručen stejnopis odvoláním napadeného usnesení, které obsahovalo veškeré náležitosti požadované § 169 odst. 1 o. s. ř. Výhrada tak ztratila opodstatnění.7. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.8. Pokud jde o úspěšnost odvolání, nelze ji předjímat. Je možné, že žalovaný č. 2 v odvolacím řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.9. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaný č. 2 v posuzované věci nesplnil. Byl přitom ze strany soudu usnesením vyzván, aby předložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a další listiny v usnesení příkladmo vyjmenované. Odvolací soud zdůrazňuje, že není povinností soudu cokoliv o poměrech účastníka zjišťovat, a to ani z rejstříků veřejně přístupných. Naopak bylo výhradně povinností žalovaného č. 2 tvrdit veškeré skutečnosti o svých poměrech, k čemuž mělo sloužit vyplněné Prohlášení, a pravdivost svých tvrzení prokázat příslušnými listinami či jinými žalovaným č. 2 zvolenými prostředky. Žalovaný č. 2 zejména nepředložil výpisy ze všech svých účtů, přičemž, jak správně uvedl soud prvního stupně, existenci minimálně jednoho účtu lze u osoby samostatně výdělečně činné předpokládat. Stejně tak nebyly předloženy další soudem prvního stupně vyžadované listiny, týkající se vlastnictví nemovitého a movitého majetku. Uvedl-li žalovaný č. 2, že žije ve společné domácnosti s manželkou, bylo nezbytné, aby vylíčil i její výdělkové a majetkové poměry, neboť pro posouzení splnění druhé podmínky poplatkové moderace je nezbytné posouzení poměrů všech výdělečně činných členů společné domácnosti. V tomto směru lze odkázat na usnesení ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3396/2015, v němž Nejvyšší soud přijal závěr, že „Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků přihlíží soud (mimo jiné) k celkovým majetkovým poměrům žadatele. Takové majetkové poměry přitom nelze zkoumat pouze ve vztahu k účastníku, jenž se domáhá osvobození od soudních poplatků, ale i s přihlédnutím k poměrům v jeho rodině, např. k příjmům a majetku jeho manžela, žijí-li ve společné domácnosti, neboť i tyto poměry ovlivňují závěr, zda účastník je či není schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením).“ Žalovaný č. 2 rovněž opomněl uvést, že je jednatelem a společníkem společnosti , právnická osoba, a neuvedl, jaké příjmy mu z angažmá v této společnosti plynou (podíl na zisku, odměna za výkon funkce jednatele), byť existenci takových