12 Cmo 40/2021-126 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně opatrovníkovi žalované 2), advokátovi , Anonymizováno, , ustanovenému podle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. usnesením soudu ze dne 17. 5. 2019 č. j. 33 Cm 457/2014-58, přiznal odměnu za zastupování ve výši 3 388 Kč s tím, že tato částka bude vyplacena do 30 dnů od právní moci usnesení z účtu soudu. Soud v odůvodnění uvedl, že k ustanovení opatrovníka přistoupil poté, co se žalované 2) nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Ustanovenému opatrovníkovi přiznal podle ust. § 137 odst. 1, 140 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s výkonem jeho funkce v rozsahu odměny za celkem 4 úkony právní služby, spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, nahlížení do spisu, účasti na jednání před soudem a podání odvolání ve výši 500 Kč za úkon dle ust. § 7, 9 odst. 5 a 11 odst. 1 písm. b), g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši po 400 Kč dle ust. § 9 odst. 5 cit. vyhl., snížené o 20% dle ust. § 12a odst. 1 cit. vyhl., spolu se čtyřmi paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhl. a náhradu DPH, celkem 3 388 Kč.2. Ustanovený opatrovník ve včas podaném odvolání navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a přiznal mu odměnu za výkon funkce ve výši 38 054,50 Kč. Vytkl soudu, že při stanovení výše odměny opatrovníka soud nerespektoval nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2020 sp. zn. II. ÚS 1086/19, v němž Ústavní soud přijal závěr, že aplikace ust. § 9 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. při určení výše odměny opatrovníka je porušením zásady rovnosti ve vztahu k základnímu právu advokáta dle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod. Tento nález dopadá i na projednávanou věc. V případě ustanoveného opatrovníka nelze při stanovení výše odměny za jeden úkon právní služby vycházet z částky 1 000 Kč, ale z tarifní hodnoty věci, tedy v daném případě z částky 244 000 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby dle ust. § 7 s omezením dle 12a vyhl. č. 177/1996 Sb. tak činí 5.000 Kč. Za celkem šest úkonů právní služby, z tohoto jeden ve výši jedné poloviny, šest paušálních náhrad hotových výdajů a náhrady DPH náleží opatrovníkovi odměna ve výši 38 054,50 Kč.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (ust. § 212 a násl. o.s.ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání ( ust. § 214 odst. 2 o. s. ř.). Odvolání shledal důvodné.4. Z usnesení soudu prvního stupně ze dne ze dne 17. 5. 2019 č. j. 33 Cm 457/2014-58 vyplývá, že advokát , Anonymizováno, byl ustanoven opatrovníkem žalované 2) podle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované 2) se nepodařilo doručit na její známou adresu v cizině. Odměnu za zastupování a hotové výdaje advokáta, který byl v řízení soudem ustanoven opatrovníkem účastníka, platí stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř.). Výše náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se určí podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle tohoto předpisu také soud prvního stupně postupoval. Odvoláním je napaden jak rozsah úkonů právní služby, učiněných v řízení opatrovníkem, tak i nesprávně stanovená výše odměny za úkon právní služby. Obě tyto otázky tak jsou předmětem přezkumu odvolacího soudu.5. Tarifní hodnotu věci upravují ustanovení § 8 až 10 vyhl. č. 177/1996 Sb. Tato ustanovení jednak blíže určují zásady k určení tarifní hodnoty, jednak vyjmenovávají případy, kdy je předmět právní služby penězi zcela neocenitelný nebo ocenitelný jen velmi obtížně.6. Soud prvního stupně postupoval při určení odměny podle ust. § 9 odst. 5 cit. vyhl. Toto ustanovení ve znění platném v rozhodné době, tj. ke dni vydání napadeného usnesení, stanovilo, že při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč. Nelze však pominout, že ustanovení § 9 odst. 5 cit. vyhl. bylo od roku 2019 celkem čtyřikrát změněno. Část ustanovení, stanovící jako tarifní hodnotu částku 1 000 Kč i v případě, tj. kdy byl opatrovník ustanoven účastníku, který se ze zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, byla zrušena Nálezem Ústavního soudu, publikovaným pod č. 28/2020 Sb. Ústavní soud již v tomto v nálezu vyložil, že rozdílně stanovená odměna pro advokáty jako opatrovníky účastníků řízení a pro advokáty jako ustanovené zástupce účastníků dle ust. § 30 o. s. ř. je v rozporu se zásadou rovnosti. Odkázal jak na vlastní judikaturu, zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19 ze dne 24. 9. 2019 a nález sp. zn. Pl. ÚS 13/14 ze dne 15. 9. 2015, tak rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 11. 1983 ve věci , Anonymizováno, (stížnost č. , Anonymizováno, ) a ze dne 18. 10. 2011 ve věci , Anonymizováno, proti , Anonymizováno, (stížnost č. , Anonymizováno, ), z nichž vyplývá, že stát ani advokátům negarantuje právo na zisk a právní úprava, která advokátům ukládá vykonávat určité druhy činností ve veřejném zájmu a za sníženou odměnu hrazenou státem, nebo dokonce bez nároku na odměnu, neodporuje ústavnímu pořádku. Zdůraznil však, že rozdílně stanovená odměna nemůže být založena na libovolných kritériích. Naopak kritéria, na základě nichž se stanoví odlišné zacházení s obdobnými subjekty v obdobných nebo dokonce stejných situacích, musí být alespoň obecně rozumná a objektivizovaná. To splněno nebylo. Byla tak porušena zásada rovnosti v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny a dále zásada, podle níž za odvedenou práci má každý právo na spravedlivou odměnu (čl. 28 Listiny), tj. za srovnatelnou práci ve srovnatelné výši. Z těchto závěrů vycházel Ústavní soud i v nálezu ze dne 11. 5. 2020 sp. zn. II. ÚS 1086/19, na který odvolatel odkazuje. Závěry, přijaté Ústavním soudem v citovaném nálezu, týkající se odměny opatrovníka ustanoveného soudem účastníkovi neznámého pobytu, se dle odvolacího soudu uplatní i projednávané věci. Mezi výkonem funkce opatrovníka, ustanoveného účastníku řízení, jehož pobyt není znám a účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, není faktický rozdíl, neboť v obou případech je ustanovením opatrovníka zajištěna ochrana a možnost realizace procesních práv účastníka řízení, jemuž nelze účinně doručit soudní písemnosti, buď proto, že jeho pobyt v tuzemsku není znám nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na jeho (dosud) známou adresu v cizině. Tento výklad dle názoru odvolacího soudu respektuje závěry, vyjádřené Ústavním soudem v jeho nálezech ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 26/19, sp. zn. III. ÚS 3872/19, sp. zn. Pl. ÚS 4/19, sp. zn. I. ÚS 2488/17, v nichž se Ústavní soud zabýval ústavní konformitou § 9 odst. 5 advokátního tarifu, stanovícího výši odměny advokátům ve funkci opatrovníků a dovodil, že odměna stanovená pro advokáty jako opatrovníky vyjmenovaných skupin osob tímto ustanovením je protiústavní.7. V intencích shora citovaných nálezů Ústavního soudu, které jsou závazné dle čl. 89 Ústavy, odvolací soud uzavírá, že při určení tarifní hodnoty věci, od níž se odvíjí výše mimosmluvní odměny za úkon právní služby ustanoveného opatrovníka, je třeba vycházet z ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Podle tohoto ustanovení se za tarifní hodnotu považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; k příslušenství se nepřihlíží, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. Výše peněžitého plnění v projednávané věci je představována směnečným penízem 244 000 Kč a směnečným úrokem. Protože k příslušenství se nepřihlíží, stanoví se tarifní hodnota z částky směnečného peníze. Takto stanovená mimosmluvní odměna se u opatrovníka, ustanoveného účastníku soudem, snižuje podle ust. § 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. o 20 %, přičemž její maximální výše činí podle odstavce 2 cit. ust. 5 000 Kč. Podle obsahu spisu učinil opatrovník žalované 2) v řízení šest úkonů právní služby, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, nahlížení do spisu, účasti na dvou jednáních u soudu prvního stupně ve dnech 22. 10. 2019 a 12. 11. 2019, podání odvolání proti rozsudku, písemné podání ze dne 17. 3. 2019 v návaznosti na výzvu soudu ke splnění poplatkové povinnosti. Za úkon nahlížení do spisu pak náleží odměna ve výši jedné poloviny, tj. 2.500 Kč. Celková výše odměny za pět a půl úkonů právní služby po 5 000 Kč dle ust. § 7, 11, 12a odst. 1 a 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. společně se šesti paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst.4 cit. vyhl. a náhradou DPH činí 34. 453 Kč.8. Z důvodů shora vyložených odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 2 ve spojení s ust. § 167 odst. 2 o. s. ř. změnil.