14 Cmo 152/2021-114 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, jímž se navrhovatel domáhal, aby:- účastnici 1/ byla uložena povinnost zdržet se ve vztahu k třetím osobám právního jednání jménem účastnice 3/, tj. společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO, (dále jen „společnost“ či „účastnice 3/“) /výrok I./.- společnosti byla uložena povinnost zdržet se právního jednání prostřednictvím účastnice 1/, coby jednatelky společnosti /výrok II./,- účastníku 2/ byla uložena povinnost zdržet se ve vztahu k třetím osobám právního jednání jménem společnosti /výrok III./,- společnosti byla uložena povinnost zdržet se právního jednání prostřednictvím účastnice 3/, coby jednatele společnosti /výrok IV/.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 74, § 76 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tím, že navrhovatel neosvědčil existenci naléhavé potřeba zatímní úpravy poměrů, není totiž zřejmé, že by v důsledku tvrzeného jednání účastníků 1/, 2/ vznikla navrhovateli konkrétní reálná újma, jež by se případně intenzivně zvyšovala. Byť navrhovatel v návrhu avizoval úmysl podat návrh na vyloučení účastníků 1/ a 2/, coby jednatelů společnosti, z výkonu funkce, dosud tak neučinil; z obsahu spisu je evidentní krize společníků a nemožnost funkční komunikace mezi navrhovatelem a účastníky 1/ a 2/. Institut předběžného opatření však není k řešení takových sporů primárně (a to ani dočasně) určen.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu na nařízení předběžného opatření v plném rozsahu vyhoví.4. Připouští, že situace mezi ním a druhým společníkem, či jednateli, je bezvýchodná, komunikace není funkční, nicméně tato situace vznikla jednáním jednatelů, jež vědomě a účelově porušují své povinnosti, čímž vzniká újma nejen jemu, ale i společnosti samotné. Je tedy na místě zatímně upravit poměry. Poukázal na závadná jednání jednatelů, vytýká jim úmysl převést vlastnické právo ke společností vlastněným nemovitostem pod jejich tržní hodnotou bez souhlasu valné hromady, i to, že navrhovateli nejsou, coby společníku společnosti, poskytovány informace o společnosti, nemá tak přehled o jejím hospodaření. Navrhovatel má indicie, že ze společnosti jsou vyváděny finanční prostředky (např. vyplácením odměn paní Vokálkové, coby „ředitelky“), nemá však možnost jakkoli tyto informace ověřit. Má podezření, že jednatelé prodali (či pronajali) movité věci (především automobily) ve vlastnictví společnosti svým rodinným příslušníkům (či známým), a to za nikoli výhodnou cenu. Jednatelé zanedbali péči o majetek společnosti, konkrétně o nemovitost (průmyslový objekt), jež je v havarijním stavu. Opominuli přihlásit pohledávku společnosti (ve výši 3 480 000 Kč) do insolvenčního řízení vedeného na společnost , Anonymizováno, . Dodal, že již zahájil řízení o vyloučení jednatelů z výkonu funkce. Zmiňuje řadu soudních řízení, jež jsou mezi ním a účastníky vedeny (jedná se nejen o rejstříková řízení, ale i řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, vyloučení společníka ze společnosti, vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o poskytnutí informací, ale i jím v roce 2018 zahájené dosud neskončené řízení o zrušení společnosti s likvidací) a rovněž trestní řízení. Dlouhodobé spory vyvrcholily v roce 2020, resp. počátkem 2021, kdy jednatelé rezignovali na plnění svých povinností a začali zcizovat majetek společnosti (poukázal na k jeho návrhu Krajským soudem v Ústí nad Labem, „sp. zn. 18 Nc 503/2021“ vydané předběžné opatření, potvrzené Vrchním soudem v Praze, „sp. zn. 4 Cmo 57/2021“).5. Po přezkoumání odvoláním napadeného usnesení dle § 212 o. s. ř. odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. V návrhu na nařízení předběžného opatření podaného před zahájením řízení ve věci samé navrhovatel tvrdí, že účastníci 1/, 2/ byli (v roce 2018) do funkcí jednatelů společnosti jmenováni v rozporu se zákonem a zakladatelským právním jednáním, jednatelé vzniklý protiprávní stav dlouhodobě udržují, z jejich strany dochází k újmě společnosti k dlouhodobému porušování povinností. Konkrétně namítá že mu coby společníku společnosti nejsou poskytovány informace o činnosti společnosti, splnění povinnosti byl nucen domáhat se soudní cestou. Jednatelé nezpracovávají a nezveřejňují účetní závěrky řádně a včas, nadto uzavřeli smlouvu o úplatném převodu vlastnického práva k společností vlastněným nemovitostem za kupní cenu 14 000 000 Kč (o jejíž výši má s ohledem na růst cen nemovitostí pochybnosti, katastrální řízení bylo zahájeno dne 8. února 2021). K takovému jednání nebyl valnou hromadou společnosti udělen souhlas, jež byl s ohledem na to, že nemovitosti tvoří 60 – 80 % hodnoty veškerého majetku společnosti, třeba, považuje jej za neplatné. Předběžným opatřením vydaným Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 18 Nc 5031/2021, byla společnosti uložena povinnost zdržet se právního jednání týkajícího se převodu vlastnického práva.7. V rámci limitů odvolacího přezkumu lze mít z obsahu spisu za osvědčené, že navrhovatel je společníkem společnosti s 50% podílem na základním kapitálu společnosti, druhou společnicí se shodným podílem na základním kapitálu je Alena Vokálková; navrhovatel byl (do 30. července 2017) jednatelem společnosti, v současné době v obchodním rejstříku zapsanými jednateli jsou účastníci 1/ a 2/, se dnem vzniku funkce 22. března 2018.8. Odvolacímu soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že:i. zdejší usnesením ze dne 25. února 2019, sp. zn. 14 Cmo 3/2019, zapsal jako statutární orgán společnosti účastníky 1/ a 2/, se dnem vzniku funkce 22. března 2018, a to na podkladě usnesení valné hromady společnosti konané dne 13. února 2018, neboť (stručně řečeno) původním jednatelům , Anonymizováno, a , Anonymizováno, funkce zanikla;ii, zdejší soud usnesením ze dne 19. června 2020, sp. zn. 14 Cmo 161/2020, potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh , Anonymizováno, , jenž se domáhal výmazů jednatelů společnosti (tj. účastníků 1/ a 2/) z obchodního rejstříku (neboť dle jeho názoru valná hromada společnosti konaná dne 13. února 2018, na níž byli jednatelé zvoleni, nebyla usnášeníschopná), s tím, že v rejstříkovém řízení nepřísluší soudu posuzovat (ne)platnost předmětné valné hromady, vady, které by způsobovaly fikci nepřijetí daného usnesení, tvrzeny nebyly;iii. zdejší soud usnesením ze dne 26. dubna 2021, sp. zn. 4 Cmo 57/2021, potvrdil usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 22. února 2021, č. j. 18 Nc 503/2021-45, jímž bylo společnosti (a společnosti , Anonymizováno, .) uložena povinnost zdržet se převodu vlastnického práva k nemovitostem (přesně specifikovanému souboru pozemků a staveb), zapsaných na LV č. , Anonymizováno, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, I u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, stručně řečeno s tím, že „žalovaní v míře dostatečné nerozptýlili žalobcovy pochybnosti o neoprávněnosti převodu předmětných nemovitostí na třetí subjekt“, převáděné nemovitosti tvoří cca ½ aktiv společnosti, přičemž souhlas valné hromady s převodem tvrzen ani osvědčen nebyl.9. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. může být předběžným opatřením účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.10. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovanými ustanoveními zákona současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného na www.usoud.cz. Současně platí, že předběžným opatřením nemůže být v zásadě dosaženo toho, čeho se účastník řízení domáhá návrhem ve věci samé.11. Zároveň odvolací soud připomíná, že navrženou zatímní úpravu poměrů účastníků řízení - spočívající v povinnosti zdržet se (zjednodušeně řečeno) ve vztahu k třetím osobám výkonu funkcí jednatelů společnosti - je třeba posoudit též z hlediska zásady proporcionality, tj. její přiměřenosti, závažnosti požadovaného zásahu do poměrů společnosti v porovnání se stávajícím stavem.12. A právě v tom podle mínění odvolacího soudu spočívá základní důvod bránící nařízení požadovaného předběžného opatření. Po dobu trvání navrženého předběžného opatření (viz § 77 ve spojení s § 102 odst. 3 o. s. ř.) by totiž společnost byla paralyzovaná (společnost by např. nemohla plnit své závazky a další zákonné či smluvní povinnosti vůči třetím subjektům). Podle výpisu z obchodního rejstříku společnost nemá jiného jednatele ani jinou osobu, která by v mezidobí zajišťovala alespoň v nezbytně nutném rozsahu jednání s