14 Cmo 201/2021-763 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. prodloužil znaleckému ústavu , Anonymizováno, IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „znalecký ústav“) lhůtu k vypracování zadaného znaleckého posudku do 31. srpna 2021. Výrokem II. rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení soud vyplatí znaleckému ústavu zálohu na úhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku ve výši 250 000 Kč. Výrokem III. uložil navrhovatelům, aby zaplatili zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem každý ve výši 350 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že usnesením ze dne 24. července 2020, č. j. 44 Cm 121/2008-667, byl znalecký ústav ustanoven k určení obvyklé (tržní) hodnoty podniku účastníka 1), jakož i určení obvyklé (tržní) hodnoty jeho akcií ke dni 16. srpna 2008 a ke dni 31. března 2008, včetně vyjádření se ke znaleckým posudkům předloženými účastníky. Znalecký ústav požádal jednak o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku a jednak o vyplacení zálohy na jeho zpracování ve výši alespoň 250 000 Kč s ohledem na časovou, personální i materiální náročnost znaleckého úkolu. Dosud provedené práce si vyžádaly celkové náklady ve výši 225 000 Kč; předpokládaná celková výše odměny a náhrad vzniklých v souvislosti se zpracováním zadaného znaleckého posudku činí cca 700 000 Kč; zároveň znalecký ústav specifikoval zbývající úkony potřebné k dokončení znaleckého zadání a vypracování znaleckého posudku.3. Soud prvního stupně s ohledem na rozsah zadaného znaleckého úkolu, jeho náročnost, jakož i dobu potřebnou ke zpracování podkladů a vypracování znaleckého posudku, považoval žádost znaleckého ústavu k prodloužení lhůty k vypracovaní znaleckého posudku za odůvodněnou, a proto jí vyhověl a tuto prodloužil do 31. srpna 2021 (výrok I.). Pokud jde o požadavek znaleckého ústavu na poskytnutí zálohy ve výši 250 000 Kč, soud prvního stupně s odkazem na § 33 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, s ohledem na rozsah a náročnost znaleckého úkolu, uzavřel, že tento je opodstatněný; požadovaná záloha je přiměřená, a proto žádosti vyhověl (výrok II.) Zároveň s odkazem na § 141 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) navrhovatelům 1) a 2) uložil povinnost složit zálohu na náklady toho důkazu (znaleckého posudku); vzhledem k předpokládané výši znalečného každému částku 350 000 Kč (výrok III.)4. Proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé 1) a 2) společné odvolání, v němž se domáhají, aby odvolací soud výrok III. napadeného usnesení zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Odvolatelé namítají, že soud prvního stupně vycházel z podání znaleckého ústavu, která jim však nebyla doručena a zdůrazňují, že znaleckým ústavem odhadované náklady na znalecký posudek se dle zkušeností se soudními řízeními tohoto typu (přezkum protiplnění v řízení dle „§ 83k obch. zák.“ – správně dle § 183k zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013 – pozn. odvolacího soudu) naprosto vymykají běžným nákladům na takovéto posudky. Rovněž soudu prvního stupně vytýkají, že povinnost úhrady zálohy uložil pouze navrhovatelům.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve posuzoval, zda je odvolání proti napadenému výroku III. usnesení soudu prvního stupně přípustné.7. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.8. Podle § 202 odst. 1 písm. k) o. s. ř. není odvolání přípustné proti usnesení, jímž byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu.9. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.10. Odvoláním napadeným výrokem III. usnesení soudu prvního stupně byla navrhovatelům uložena právě povinnost složit zálohu na náklady důkazu, zde důkazu znaleckým posudkem. Jde tedy o usnesení, proti němuž není ve smyslu shora citovaného ustanovení § 202 odst. 1 písm. k) o. s. ř. odvolání přípustné.11. Proto odvolací soud odvolání jako nepřípustné odmítl dle § 218 písm. c) o. s. ř. za současné aplikace § 218c o. s. ř., aniž by se blíže zabýval námitkami v odvolání uvedenými.