14 Cmo 368/2020-97 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. zamítl návrh na jmenování opatrovníka společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“) a výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud prvního stupně, zjednodušeně řečeno, své zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že nebyly naplněny zákonné předpoklady ke jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti ve smyslu § 165 odst. 2 a § 486 odst. 1 zákona č. 89/20102 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Společnost má jednatele, od 24. dubna 2020 jím byl , Anonymizováno, a po té od 29. dubna 2020 , Anonymizováno, . Statutární orgán společnosti je funkční, společnost opatrovníka nepotřebuje ke správě jejích záležitostí či hájení jejích práv; nebylo prokázáno, že zájmy člena statutárního orgánu kolidují se zájmy společnosti. Skutečnost, že navrhovatelka má vůči společnosti splatné i nesplatné pohledávky v celkové výši 45 305 093,50 Kč (z toho po splatnosti 23 296 694,08 Kč) nemůže být sama o sobě důvodem pro postup dle ustanovení § 165 či § 486 o. z., neboť cílem daného řízení není řešení majetkových sporů mezi účastníky řízení. Svou situaci navrhovatelka může řešit podáním insolvenčního návrhu vůči společnosti.3. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na ustanovení § 23 zákona č. 192/2013 Sb. (správně č. 292/2013 Sb.), o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), neshledaje v daném případě okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a podanému návrhu vyhověl a přiznal navrhovatelce právo na náhradu nákladů řízení.5. V průběhu odvolacího řízení byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. února 2021, č. j. MSPH 76 INS 22211/2020-A26, na majetek společnosti prohlášen konkurs a společnosti byl ustanoven insolvenční správce. Odvolací soud proto odvolatelku požádal o zvážení, zda za této situace trvá na podaném odvolání. V reakci na výzvu odvolacího soudu odvolatelka vzala odvolání proti výroku I. napadeného usnesení soudu prvního stupně výslovně zpět (jak se podává z obsahu jejího podání ze dne 8. července 2021). Na odvolání proti výroku II. setrvala, majíc za to, že v daném případě okolnosti případu odůvodňují uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení, když je to právě společnost, která svým (ne)jednáním zapříčinila nutnost podání návrhu na jmenování opatrovníka společnosti, a tedy vznik nákladů řízení na straně navrhovatelky. Společnost způsobem, kterým spravovala svůj majetek, si přivodila úpadek a zavinila tak, že o předmětu řízení nemůže být pravomocně rozhodnuto. Nelze klást k tíži navrhovatelky, že ochrana zájmů společnosti byla mezidobí zabezpečena jinak.6. Podle ustanovení § 207 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dokud nebylo o odvolání rozhodnuto, je možno je vzít zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.7. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud řízení o odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně zastavil, aniž by se podrobněji zabýval námitkami odvolatelky, kterými argumentovala v podaném odvolání.8. Odvolací soud následně přezkoumal usnesení soudu prvního stupně ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud jde o výrok II., týkající se náhrady nákladů řízení a neshledal odvolání důvodným.9. Předmětné řízení je dle § 85 písm. e) z. ř. s. nesporným řízením ve věcech opatrovnictví právnické osoby, které lze zahájit i bez návrhu, v němž se uplatní zásady uvedené v obecné části z. ř. s. Otázka náhrady nákladů řízení upravených v tomto zákoně je tak řešena v § 23 a 24 z. ř. s., jež jsou lex specialis ve vztahu k § 142 či § 146 o. s. ř.10. Podle § 23 z. ř. s. bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.11. Podle § 24 z. ř. s. soud může uložit náhradu nákladů řízení zcela nebo částečně tomu, kdo podal návrh na zahájení řízení, ačkoli šlo o svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva.12. V daném řízení se tak otázka náhrady nákladů řízení řídí primárně § 23 větou první z. ř. s., pouze ve výjimečných případech lze některému z účastníků náhradu nákladů řízení dle § 23 věty druhé z. ř. s.13. V poměrech projednávané věci se navrhovatelka svým návrhem ze dne 28. dubna 2020 domáhala jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti ve smyslu § 165 odst. 2 o. z. a dle § 486 odst. 1 o. z.14. Společnost však má statutární orgán zcela obsazen, a ze skutečnosti, že společnost neplní řádně své splatné závazky, nelze dovodit střet zájmů určitého člena statutárního orgánu vůči společnosti či potřebu ochrany zájmů společnosti. Je třeba zdůraznit, že cílem ustanovení opatrovníka není nahrazení existujícího statutárního orgánu jinou osobou, která má podle názoru navrhovatelky lepší předpoklady pro jednání jménem právnické osoby. Soudu nepřísluší přihlížet ke konkrétním výsledkům statutárního orgánu, jichž při výkonu své funkce dosahuje. V této souvislosti je namístě dodat, že jednatel společnosti je povinen jednat v souladu se zájmy společnosti a plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 o. z.). Důsledkem porušení této povinností může být hmotněprávní odpovědnost (např. podle § 53, § 66 odst. 2, § 68, § 324 odst. 3, § 368 odst. 3, § 545 odst. 2 z. o. k., § 159 odst. 3 o. z.), jakož i vznik trestněprávní odpovědnosti podle § 220 a § 221 trestního zákona, upravujících porušení povinností při správě cizího majetku.15. V poměrech projednávané věci odvolací soud shodně se soudem prvního stupně důvod pro aplikaci § 23 věty druhé či § 24 z. ř. s. neshledal; náhrada nákladů řízení účastníků se tak řídí § 23 větou první z. ř. s.16. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném výroku II. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.17. Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení odvolací soud rovněž aplikoval § 23 větu první z. ř. s. (ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.), když ani pro odvolací řízení důvod pro aplikaci věty druhé § 23 z. s. ř., či § 24 z. ř. s. neshledal.18. Odvolací soud pro úplnost dodává, že v záhlaví svého rozhodnutí (na rozdíl od soudu prvního stupně) neuvádí jako účastníka řízení , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , navrženého do funkce opatrovníka, neboť účastenství se v tomto řízení řídí § 6 odst. 1 z. ř. s. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tj. primárně navrhovatel, společnost. Osoba, která má být jmenována opatrovníkem, je účastníkem řízení až ode dne rozhodnutí soudu o jejím jmenování do funkce optrovníka; k uvedené situaci v dané věci však nedošlo.