14 Cmo 59/2021-22 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením v jím vedeném obchodním rejstříku v oddílu C, vložce číslo 45267, vymazal u společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO, (dále jen „společnost“) počet členů statutárního orgánu 1, a zapsal počet členů statutárního orgánu 3; to vše se dnem zápisu změny dnem právní moci usnesení (výrok I.). Návrh v části, jímž se navrhovatelka domáhala zapsat jednatele společnosti , Anonymizováno, , narozeného dne , Anonymizováno, , zamítl (výrok II.).2. Výrok II. soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 6 dost. 1 písm. b), odst. 2 živnostenského zákona tím, že , Anonymizováno, , nesplňuje (s odkazem na rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne 4. srpna 2014, sp. zn. 16 T 142/2013, ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 10. února 2015, sp. zn. 9 To 496/2014, v právní moci dne 10. února 2015) podmínku bezúhonnosti.3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soudu usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu v plném rozsahu vyhoví.4. Argumentuje usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 11. prosince 2017, sp. zn. 16 T 142/2013, jímž bylo podmíněně upuštěno od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu na dobu 4 let, zkušební doba (v délce 2 let), již uplynula. Nic tak nebrání zápisu uvedené osoby coby jednatele společnosti do obchodního rejstříku. Ostatně Jiří Váňa byl rejstříkovým soudem (již) zapsán jako jednatel jiné společnosti (, Anonymizováno, .5. Po přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu dle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odvolací soud dospěl k následujícím závěrům.6. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatelka se návrhem podaným dne 12. února 2021 (mimo) jiné domáhala zápisu jednatele společnosti , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, . K návrhu doložila rozhodnutí jediného společníka společnosti ze dne 6. ledna 2021 o jmenování , Anonymizováno, do funkce jednatele, čestné prohlášení , Anonymizováno, ze dne 14. ledna 2021 a rovněž výpis z evidence rejstříku trestů ze dne 16. února 2021, z nějž se (mimo) jiné podávají skutečnosti uváděné soudem prvního stupně. Na to soud prvního stupně vydal výše uvedené rozhodnutí.7. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ nemůže být členem orgánu obchodní korporace také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.8. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 455/1991, o živnostenském podnikání,(1) Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsoua) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, ab) bezúhonnost.(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.9. V projednávané věci je klíčovou otázkou, zda k zápisu navržený jednatel společnosti splňuje zákonnou podmínku bezúhonnosti.10. V řešeném případě není posuzována bezúhonnost v rámci ohlášení živnosti (žádosti o koncesi), takže záleží na výkladu slovního spojení „v souvislosti s podnikáním“ použitého v citovaném § 6 odst. 2 živnostenského zákona. Soudy toto slovní spojení vykládají tak, že se nejedná nutně jen o trestné činy, jejichž znakem skutkové podstaty je podnikání (trestné činy hospodářské), ale jedná se též o trestné činy, které mají souvislost s podnikatelskou činností konkrétní osoby [srov. výklad k § 6 odst. 2 živnostenského zákona ve znění účinném do 31. července 2010 podaný Ústavním soudem v nálezu ze dne 7. dubna 2009, sp. zn. Pl. ÚS 35/08, na nějž výslovně odkazuje část šestá, čl. VII k bodu 3 důvodové zprávy k zákonu č. 155/2010 Sb., jímž byl s účinností od 1. srpna 2010 novelizován /mimo jiné/ právě § 6 odst. 2 živnostenského zákona do shora citovaného platného znění, či výklad podaný v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. června 2009, sp. zn. 9 As 69/2008 - 50, který z tohoto ústavního nálezu vychází].11. Spáchá-li posuzovaná osoba úmyslný trestný čin v souvislosti s podnikatelskou činností určité jiné osoby, přičemž provozuje nebo následně započne provozovat vlastní podnikatelskou činnost, respektive vykonává nebo má vykonávat funkci ve voleném orgánu obchodní korporace, ve shodném, či obdobném oboru, nelze tuto osobu nadále považovat za bezúhonnou ve smyslu živnostenského zákona. Uvedený závěr přitom platí bez ohledu na vztah mezi odsouzeným (pachatelem trestného činu) a podnikatelem, s jehož činností trestný čin souvisel, tj. zda byl odsouzený členem statutárního orgánu podnikatele, jeho zástupcem či jeho zaměstnancem; podstatná je především souvislost trestného činu s podnikatelskou činností této osoby (srov. usnesení Nejvyššího ze dne 12. září 2018, sp. zn. 27 Cdo 3547/2017, jež je veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz).12. Z výše citované judikatury se tak podává, že při posuzování, zda je osoba bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona, je nutno zkoumat, zda úmyslný trestný čin, za jehož spáchání byla pravomocně odsouzena, měl souvislost s aprobovanou podnikatelskou činností, i to zda se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.13. Uvedenými skutečnostmi se soud prvního stupně nezabýval, nevyžádal si (byť již jen) jím zmiňovaná trestní rozhodnutí, ani další rozhodnutí podávající se z výpisu z rejstříku trestů týkající se podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu (viz bod 1/ výpisu z evidence rejstříku trestů), a další rozhodnutí uváděná pod bodem 2) výpisu z evidence rejstříku trestů (uložení souhrnného trestu).14. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 o. s. ř.).15. V dalším řízení se soud prvního stupně bude (mimo jiné) kromě uvedeného znovu zabývat podaným návrhem, jeho obsahem, listinami, kterými navrhovatelka návrh doložila a rovněž všemi výše zmíněnými trestními rozhodnutími v jejich vzájemném kontextu.16. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.