14 Cmo 97/2021-64 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že rozhodnutí učiněná společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “), jakožto jediného společníka společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „společnost“) sepsaná dne 19. srpna 2020 , Anonymizováno, , notářem se sídlem v , Anonymizováno, , ve formě notářského zápisu NZ , Anonymizováno, , o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti s účinností ke dni 19. srpna 2020, volbě , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , bytem , adresa, , do funkce jednatele společnosti s účinností ke dni 20. srpna 2020, atrakci pravomoci rozhodnout o změně sídla společnosti a následné rozhodnutí o změně sídla společnosti na adresu , adresa, , nejsou rozhodnutími jediného společníka učiněnými v působnosti valné hromady společnosti (výrok I.), společnosti uložil povinnost zaplatit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 18 456 Kč do tří dnů od právní moci (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:- společnost byla založena 23. března 2018 jediným zakladatelem a společníkem společností , právnická osoba, , tato dne 26. července 2018 rozhodla o jmenování navrhovatele do funkce jednatele, současně došlo k převodu 100% podílu ve společnosti na navrhovatele;- dne 19. srpna 2020 byl sepsán notářem , Anonymizováno, , notářský zápis notářský zápis NZ , Anonymizováno, , obsahující rozhodnutí obchodní společnosti , právnická osoba, v působnosti valné hromady o odvolání navrhovatele z funkce jednatele a jmenování , Anonymizováno, jednatelem, o změně sídla na adresu , adresa, ; tomuto rozhodnutí předcházelo vyhrazení rozhodnutí o změně sídla z působnosti jednatele do působnosti valné hromady (dále jen „předmětné rozhodnutí“). Obchodní společnost , právnická osoba, osvědčila notáři oprávnění přijmout rozhodnutí jediného společníka předložením smlouvy o převodu podílu ze dne 19. srpna 2020, uzavřené mezi navrhovatelem (jako převodcem) a společností , právnická osoba, (jako nabyvatelem);- změny byly do obchodního rejstříku zapsány dne 20. srpna 2020, ke dni 26. října 2020 došlo (nepravomocně) k výmazu zápisů;- dne 19. srpna 2020 byla podepsána smlouva o převodu podílu mezi navrhovatelem (coby převodcem) a společností , právnická osoba, (dále jen „smlouva o převodu podílu“), totožnost osoby „, Anonymizováno, “ byla zjištěna z cestovního pasu číslo , Anonymizováno, , cestovní pas navrhovatele má číslo , Anonymizováno, (vydán dne 7. května 2019);- k prvně uvedenému cestovnímu pasu (č. , Anonymizováno, ) sdělilo Ministerstvo vnitra Republiky , adresa, , že byl vydán 11. října 2011 na jméno , Anonymizováno, , a byl zneplatněn 4. října 2019 z důvodu úmrtí jmenované osoby, pas , Anonymizováno, , ten nebyl vydán Ministerstvem vnitra Republiky , adresa, – Policejní správou města , Anonymizováno, ;- navrhovateli byl vydán dne 7. května 2019 cestovní pas číslo , Anonymizováno, s platností do 7. května 2029;- z listiny nazvané jako „Znalecký posudek za účelem verifikace údajů ve strojově čitelné zóně uvedených na kopii pasu REBUBLIC OD , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , datum vydání 12. 2. 2020 a znějící na jméno , Anonymizováno, , nar. 5. 9. 1982“ se podává, že údaje ve strojově čitelné zóně jsou ve 4 z kontrolních 5 číslic chybné. Podle zjištěných skutečností Oddělení dokladů Odboru Cizinecké policie, KŘP , Anonymizováno, lze konstatovat, že kopie cestovního pasu byla pořízena z pozměněného či padělaného dokladu, nebo že bylo s pořízenou kopií cestovního pasu manipulováno ve smyslu personalizace osoby držitele dokladu.3. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl k následujícím závěrům:- návrh byl podán včas, navrhovatel se o napadeném rozhodnutí mohl dozvědět ze zápisu v obchodním rejstříku dne 20. srpna 2020, návrh byl podán dne 9. listopadu 2020;- navrhovatel je, k podání návrhu aktivně legitimován. Je tomu tak proto, že smlouva o převodu podílu je nicotným právním jednáním, neboť bylo prokázáno, že ji navrhovatel nepodepsal, není tak projevem jeho vůle;- předmětné rozhodnutí tak bylo učiněno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna (nebyla jediným společníkem společnosti), nejde tak o rozhodnutí jediného společníka společnosti (§ 12 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“ (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, konkrétně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. října 2008, sp. zn. 29 Odo 1639/2006, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 3914/2008, ze dne 16. června 2010, sp. zn. 29 Cdo 3247/2009, ze dne 29. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 2834/2012, či ze dne 19. září 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016).4. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), procesně úspěšnému navrhovateli přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku (2 000 Kč), nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za 4 úkony po 3 100 Kč, 4 režijní paušály a 21 % DPH.5. Proti tomuto usnesení podala společnost („z procesní opatrnosti“) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, nevyžádal si stanovisko „příslušných orgánů Republiky , adresa, “ k existenci a platnosti cestovních dokladů, ani se nezabýval tím, zda osoba vyobrazená na fotografii v cestovním pase je, či není navrhovatel; uvedené problematice tak soud prvního stupně nevěnoval dostatečnou pozornost. Navíc měl vyčkat skončení trestního řízení, vedeném Policí ČR, Krajské ředitelství policie hlavního města , Anonymizováno, , Službou kriminální policie a vyšetřování, Odborem hospodářské kriminality, 4. oddělení.7. Navrhovatel s odvoláním nesouhlasil, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.8. Podáním ze dne 15. června 2021 vzala společnost s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2021, sp. zn. 7 Cmo 10/2021 (s tím, že došlo „k zápisu společnosti do rukou původního majitele“) podané odvolání zpět.9. Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací tedy postupoval podle § 207 odst. 2 o. s. ř. a odvolací řízení zastavil za současné aplikace § 218c o. s. ř.11. Podle § 222 odst. 1 o. s. ř. jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Vzhledem k tomu, že k zastavení odvolacího řízení došlo nikoli z důvodů ležících na straně navrhovatele, má jmenovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení ve výši 4 114 Kč, sestávající za odměny zástupce dle § 7, § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši 3 100 Kč, režijního paušálu v částce 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a 21 % DPH. Ostatní navrhovatelem požadované náklady (doplnění vyjádření, vyčíslení nákladů řízení) nepovažoval odvolací soud za účelně vynaložené (k pojmu viz nálezy Ústavního soudu ze dne 25. července 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12, či ze dne 6. února 2015, sp. zn. I. ÚS 3768/14, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2018, sp. zn. 32 Cdo 3868/2017, ze dne 11. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 3190/2014, ze dne 10. února 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014, ze dne 22. března 2016, sp. zn. 20 Cdo 2129/2015, jež jsou veřejnosti dostupné na webových stránkách citovaných soudů).13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.