2 Cmo 19/2021-143 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobci osvobození od soudního poplatku ze žaloby na obnovu řízení, kterým žalobce napadl rozsudek stejného soudu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 37 Cm 53/2015-35. Vzal za prokázáno, že uvedeným rozsudkem rozhodl soud prvního stupně o nároku na zaplacení 60 000 Kč s příslušenstvím. Řízení v uvedené věci bylo zahájeno podáním žaloby dne 10. 4. 2015. Rozsudek ve stejné věci nabyl právní moci dnem 23. 3. 2016. Žaloba na obnovu řízení uvedeného řízení byla podána k poštovní přepravě dne 8. 9. 2020.Uvedl, že žalobu na obnovu řízení lze podle § 233 odst. 1 o. s. ř. podat do tří měsíců od té doby, kdy se účastník dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od doby, kdy jej mohl uplatnit. Po uplynutí lhůty tří let od právní moci rozhodnutí lze žalobu na obnovu podat podle § 233 odst. 2 o. s. ř. jen v tom případě, kdy v občanském soudním řízení bylo právo přiznáno na podkladě později zrušeného trestního rozsudku, rozhodnutí o přestupku anebo o jiném správním deliktu. Žaloba na obnovu řízení je podána zjevně po uplynutí lhůty, do které lze žalobou pravomocné usnesení soudu tímto mimořádným opravným prostředkem napadnout. Jde tedy o zjevně bezúspěšné bránění práva.